"Jednáním lze stlačit částku k minimu. Nula až čtyřicet miliard je totiž obrovský interval," dodal na otázku, zda by sám usiloval o smír s Japonci.
Arbitráž přiznala v prvním kole japonské bance Nomura právo na odškodnění za poškození její investice do Investiční a Poštovní banky. V ní koupila za tři miliardy korun od státu menšinový podíl. Nyní požaduje až čtyřicet miliard za to, že stát bance v problémech před pádem nepomohl. O výši odškodnění se bude ještě jednat.
Tlustý také obvinil současného ministra financí Bohuslava Sobotku (ČSSD) z toho, že zablokoval smírnou dohodu a dovedl věc až k řízení před arbitry.
Podle Sobotky se jednalo o smíru více než dva roky a proběhlo více než dvacet schůzek. "Jsme připraveni jednat i nadále," uvedl Sobotka. "Ale nelze akceptovat smír, který by byl nevýhodný a důkladně nepokrýval všechna rizika České republiky i do budoucna," dodal s tím, že současné arbitráže mohou trvat ještě několik let.
"Nomura měla vždy dobrou vůli jednat o mimosoudním vyrovnání, ale po 17. březnu se situace dramaticky změnila," říká Jiří Hrabovský, mluvčí Nomury v Česku. Právě 17. března rozhodli rozhodci v první při, kterou vede Nomura vůči České republice.
Nejčastěji se hovořilo o takzvané nulové variantě. Při ní by všechny strany stáhly žaloby a vzájemně by si nic neplatily.
Souběžně s žalobou Nomury totiž běží další arbitráž. V ní žaluje český stát japonskou společnost o 111 miliard korun za to, že poškodila Investiční a Poštovní banku a přispěla k jejímu pádu. Výslech svědků a ústní líčení skončilo předminulý týden, výrok se čeká nejdříve na začátku příštího roku.
Do té doby nesmějí obě strany o sporu veřejně mluvit. Účet státu se zatím vyšplhal na 120 miliard korun. Tolik činí ztráta z prodeje úvěrů a majetku IPB, jejíž zdravou část převzala ČSOB.