Po otevření dveří v malé varně v Soběslavi člověka obejme vůně bylin. Právě se vaří březové listí. "Člověka to provoní. Bříza je dobrá, i když první měsíc mi z té pronikavé vůně nebylo dobře. Dnes ji vůbec nevnímám," říká Táňa, jedna ze čtyř zaměstnanců varny firmy LL spol.
"Často se mě ptají, jestli nekouřím trávu, když někam přijdu. Ale to jsem jen tak provoněná z práce," dodává.
Firma LL spol. se třemi desítkami zaměstnanců a třiceti- až čtyřicetimilionovým ročním obratem nepatří mezi největší, ale velké jsou její nápady. Prášek z kaštanů a sirup z březového listí dodává do Španělska a Švýcarska.
"Nejvíce se březová šťáva jako potravinářský doplněk prodává ve Francii na jaře, když se Francouzky chystají do plavek. Jarní čisticí kůra z březové šťávy má mimo jiné hubnoucí účinky," vysvětluje Lucie Kirschnerová, dcera majitele firmy Lea Taraby, nad kotlem plným louhovaného březového listí.
"Tři sta dní v roce vaříme březové listí. Dvě třetiny celoroční produkce prodáme v únoru a v březnu. Za tři roky se objednávky březového extraktu ztrojnásobily," dodává.¨
Nejlepší sběrači jsou Romové
Konec října je ve znamení kaštanů. Právě s kaštany se firmě jejího otce podařilo proniknout na španělský trh. Z loňské sklizně vyvezli 22 tun drcených sušených kaštanů, letos by tamní farmaceutická firma Euromed ráda koupila sto tun.
SERIÁL: ČEŠI DOBÝVAJÍ SVĚTPříběhy podnikatelů, kteří dávají
lidem práci a její výsledky pak
vyvážejí do celého světa
K čemu drcené kaštany? Escin, který obsahují, pomáhá při léčbě křečových žil. Výrobci přírodní kosmetiky nabízejí šampony a koupele s kaštanovým extraktem pro obsah látek, které se v přírodním léčitelství doporučují od nepaměti. A sbírat je může kdekdo.
"Tradice sběru bylin je v Česku velká. Sbírají už děti ve školách," říká Lucie Kirschnerová. Firma za kilo čerstvých kaštanů dává tři koruny, na jaře za kilo čerstvého březového listí deset korun. Nejlepšími sběrači jsou Romové. Natrhají nejen velké množství listů, ale i v požadované kvalitě. Nezapře se v nich vztah k přírodě a k bylinám, dodává Kirschnerová.
Sbírání vynáší desítky tisíc ročně
Zdatní sběrači si za sběr břízy vydělají mezi třiceti až čtyřiceti tisíci korunami za sezonu. "Ale nemyslete, taková legrace to není. Vydržet trhat osm hodin je už skoro nadlidský výkon," říká Kirschnerová. Nasbírat se musí čtyřikrát více listí a dvakrát tolik kaštanů. Čistá váha se počítá v sušeném stavu a zhruba v uvedeném poměru březové listí a kaštany sesychají.
Zatímco kaštany se dají sbírat kdekoliv, březové listí může být jen z biologicky čistých míst, jako jsou Blata u Soběslavi a okolí Ralska. Každá dodávka je kontrolována. "Stejně tak musí do laboratoře vzorky z každé várky březového extraktu. Bez kontroly vzorků od nás nic nevezmou," vysvětluje majitel firmy Leo Taraba.
Velká sucha, která trvají ve Španělsku už třetím rokem, nutí tamní výrobce hledat jiné lokality pěstování bylin. Nyní Kirschnerová vyjednává o dodávce semen z růžového bodláku ostropestřce mariánského.
V Česku je pro jeho pěstování ideální klima. "Ale dlouho jsem se nemohla dohodnout na ceně. Nabídka Španělů se zemědělcům zdála nízká. Nakonec si spočítali, že je to pro ně výhodnější než pěstovat pšenici," říká s tím, že čeká na smlouvu. Bodlák čistí organismus a výtažky z něj se používají při onemocnění jater.
Znalost potřeby zákazníka je klíč k úspěchu
Rodinná firma stále hledá, s čím se lze uchytit. S jedním nápadem se nedá vydržet navždy. Proto už teď rodina přemýšlí, jak lépe využít přebytečné teplo z výroby extraktů. Suší pomocí něho kaštany nebo březové listí, ale už pro místní zemědělce sušili i česnek.
"Sušená zelenina je vůbec zajímavý sortiment. Celý provoz už teď splňuje ta nejpřísnější hygienická kritéria, takže potravinářská výroba v Soběslavi není problém," říká Taraba.
Jen tak se rozhodnout sbírat kaštany a březové listí však nestačí. "Bez znalostí našeho švýcarského odběratele, který má výrobu kosmetiky a homeopatických léků v několika zemích a který nás celou dobu vede za ručičku, bychom se stěží prosazovali,“ říká Taraba o pomoci švýcarské firmy Weleda.
Na začátku byly stírací losy
Kaštany a bříza nebyly to první, s čím firma LL spol. prorazila. Začala se zastoupením zahraničních firem specializujících se na tisk cenin, stíracích losů, plastových karet a hologramů. "Naše hologramy najdete na kazetách nebo DVD v obchodech i ve videopůjčovnách," říká Kirschnerová.
Tisk je stále nosným programem firmy a ostatní výroby rozvíjí podle možností. I kovovýroba pomáhá při výrobě a opravách potravinářských strojů. "Dokážeme si to sami vyrobit výrazně levněji, než kdybychom to kupovali jinde," říká Taraba.
Kromě toho opravují potravinářské stroje pro masnou výrobu tak, aby vyhovovaly přísným evropským normám. Opravené stroje pro jatky vyjdou zhruba o čtyřicet procent levněji, než kolik stojí podobné stroje nové.
Firma všechny nápady bez dotací či jiných podpor státu platila ze svého, a to včetně devítimilionové investice do produkce extraktů z kaštanů a březového listí. Chtějí se však pokusit o podporu na sušárnu. "Jednak to bude ekologický provoz, jednak v oblasti úspory energií a obnovitelných zdrojů energie jsou projekty většinou úspěšné," říká Lucie.
