Výraznější zlepšení mohou podle OECD přinést jen rychlejší reformy trhu práce.
"Pokud se nic nezmění, předpokládáme pro léta 2003 až 2008 průměrnou míru nezaměstnanosti ve výši 8,25 procenta," soudí ekonom OECD Laurence Boone.
Pro Spojené státy se naproti tomu prognózy pohybují kolem 5,5 procenta.
Tyto zprávy nevěstí pro eurozónu nic dobrého. Se čtyřmi miliony nezaměstnaných nemůže například Německo, největší evropská ekonomika, doufat ve vyšší útraty domácností.
Bez nich se ekonomika jen stěží dostane ze tři roky trvajícího ekonomického útlumu.
Vyplácení podpor v nezaměstnanosti bude navíc dál zatěžovat napjaté rozpočty evropských zemí.
Příliš mnoho překážek
Tvorba nových pracovních míst totiž v Evropě zůstává příliš nákladná, složitá a riskantní.
Firmy jsou zatím skeptické vůči síle předpovídaného oživení. Nové zaměstnance proto zatím nenabírají.
Naopak vedení firem ohlašuje dál velká propouštění. Například německý Siemens propustí 2300 lidí z divize vyrábějící mobilní telefony. Elektronické skupina Epcos zase chystá přesun výroby do zahraničí.
Problémem jsou i vysoké daně a pojištění. Ty tvoří v eurozóně přes 40 procent hrubé mzdy. V USA je to méně než třicet procent.
Podle studie poradenské firmy A.T. Kearney přesunou evropské banky během pěti let do zahraničí 100 tisíc pracovních míst. Chtějí tak lépe čelit konkurenci a zabránit převzetí.
Svou roli hrají i přísné pracovní zákony - ty znemožňují firmám reagovat pružně na ekonomický vývoj. Proto raději neriskují přijetí většího počtu zaměstnanců, které by bylo později problematické a nákladné propustit.
