"Myslím, že bude několik reaktorů, kde to rozhodnutí bude opravdu těžké. Nakonec to ale bude přísně ekonomické rozhodnutí," řekl Cameron. Náklady na modernizaci totiž mohou být tak vysoké, že zastaralým elektrárnám už by se provoz nevyplatil.
Evropské úřady zátěžové zkoušky jaderných elektráren nařídily po krizi v Japonsku, kde z tamní elektrárny Fukušima po březnovém zemětřesení unikl značný objem radioaktivity. Testuje se například i to, jak by elektrárnu poškodila havárie letadla, s čímž zátěžové zkoušky ve Spojených státech nepočítaly.
"Náročnost těch zkoušek je mnohem vyšší právě proto, že jsme přidali faktor havárie letadla," upozornil Cameron. I když předběžné výsledky mají být zveřejněny ve čtvrtek, Slovensko už dnes oznámilo, že jeho dvě jaderné elektrárny jsou bezpečné a spolehlivé.
Po havárii v Japonsku se v některých zemích zvedla vlna odporu vůči jaderné energetice, v Evropě to je znát hlavně na postoji Německa. To hodlá do roku 2022 odpojit všechny své jaderné elektrárny.
Jinak se k jaderné energetice staví Velká Británie, která elektrárny nejenže neruší, ale počítá s výstavbou nových. Do roku 2025 hodlá uvést do provozu celkem šest nových reaktorů. EDF Energy, což je britská součást francouzského koncernu Electricité de France, chce čtyři reaktory postavit v Británii.
Podobné ambice má i Česká republika. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítá s posílením jádra během padesáti let minimálně pětkrát. (viz předchozí článek)
