Oldřich Šlemr

Oldřich Šlemr | foto: Igor Zaplatil / Delo

Miliardy z prodeje gumáren nezůstanou ladem. Šlemr sází na „family office“

  • 9
Průmyslník Oldřich Šlemr během krátké doby postavil na nohy investičního obra R2G. Miliardy získané prodejem svých obřích gumáren vložil do investiční fondu, o kterém mluví jako o rodinném. Boj o Plzeňský Prazdroj mu sice nevyšel, tuzemským byznysem ale určitě ještě zamíchá.

Ne, R2G není označení robota z posledních Star Wars. Co přesně zkratka znamená, však ví zřejmě jen průmyslník Oldřich Šlemr. Právě on totiž uvedl v život investiční „subjekt“ R2G, o němž se v uplynulých dnech v Česku hodně hovořilo.

Stalo se tak díky rekordnímu prodeji Plzeňského Prazdroje a dalších čtyř východoevropských pivovarů za neuvěřitelných 7,3 miliardy eur. Trofej si sice odnesla japonská skupina Asahi, do boje se však zapojila také R2G spolu se švýcarskou investiční společností Jacobs Holding a kanadským penzijním fondem PSP Investments.

Druhou nejvyšší nabídkou trojice investičních společností zastínila takové váhy, jako je PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera ve spojení s uhlobaronem Pavlem Tykačem nebo investory z Číny.

„Považujeme to za mimořádný úspěch,“ říká šéf nových investic R2G Jakub Dyba v zasedací místnosti pražského Martinického paláce s výhledem na hradčanské zahrady. Historickou budovu koupila R2G bez většího rozruchu teprve na začátku letošního září. Koupi paláce z 16. století přitom v minulém roce hlasitě avizovala čínská CEFC.

Při návštěvě paláce je patrné, že se R2G teprve rodí. Pokud návštěvník na chodbách rozlehlého komplexu na někoho narazí, bude to spíše stavební dělník nebo stěhovák než investiční manažer spravující miliardové portfolio.

Konzervativní a dlouhodobé

Boj o Plzeňský Prazdroj byl pro firmu obrovským soustem. Příležitost si ale investiční společnost nechtěla nechat ujít, přestože fungovat začala teprve v září.

Během několika měsíců připravila závaznou nabídku včetně bankovního financování. Šlemrovi se ale především podařilo sestavit hvězdný tým zkušených investorů.

Zmíněný Jakub Dyba se z pozice spolumajitele poradenské společnosti Genesia podílel například na akvizici slovinského výrobce nealka Radenska pro Kofolu. Dalšími specialisty v týmu jsou partner White & Case Michal Smrek, dlouholetý člen představenstva České spořitelny Daniel Heler nebo Marek Škréta, který působil jako šéf privátního bankovnictví pro střední a východní Evropu ve švýcarské bance UBS.

Jsme family office

Ti mají nyní společně rozjednané další čtyři významné transakce. Konkrétnější být Dyba nechce, k dokončení první z nich by však mohlo dojít už v prvním čtvrtletí příštího roku. R2G se chce zaměřit na konzervativní, dlouhodobé investice do výrobních sektorů, které bude držet celá desetiletí. To Dyba několikrát zdůrazňuje.

„Chceme identifikovat úspěšné společnosti v Česku, na Slovensku, v dalších regionech střední a východní Evropy a německy mluvících zemích. Pokud jsou úspěšné lokálně, tak jim můžeme pomoci být úspěšné také globálně,“ vysvětluje strategii Jakub Dyba.

Neurčitý pojem subjekt byl použit na začátku tohoto článku ve spojení s R2G záměrně. I Dyba dlouze přemítá, jaký výraz by R2G nejlépe vystihoval. Nakonec zůstane u cizojazyčného spojení „family office“, užívaného pro struktury spravující investice významných podnikatelských rodin. Jednou z takových je třeba právě rodina Jacobs, jíž se chce R2G inspirovat a dále s ní spolupracovat.

Průmyslník Šlemr do „office“ vložil rodinné prostředky získané loňským prodejem obřích gumáren ČGS. Spolu s Tomášem Němcem za firmu od švédské průmyslové skupiny Trelleborg dostal 31 miliard korun. Šlemr navíc zlákal ke spolupráci spoluzakladatele softwarové společnosti Avast Eduarda Kučeru a Pavla Baudiše. Ti podobně jako on vybudovali globálně úspěšnou firmu, jejíž část posléze prodali, a nyní hledají způsob, jak nabyté peníze zhodnotit. Dohromady R2G spravuje prostředky v hodnotě jedné miliardy eur, tedy přes 27 miliard korun.

Pod značkou R2G bude navíc fungovat rovněž nadace R2G Art Fundation. Ta spravuje Šlemrovu uměleckou sbírku zaměřenou na díla od 18. století do současnosti a na autory, kteří měli vliv na kulturní vývoj Česka. Některá díla již zdobí zdi Martinického paláce a brzy by se na Hradčany měla přesunout sbírka celá. V plánu je i její zpřístupnění veřejnosti.