Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ollila, král mobilních telefonů

  12:47aktualizováno  12:47
Jorma Ollila, šéf finského koncernu Nokia, je uznávaným evropským manažerem. Za několik let přeměnil firmu na jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících na světě. Nokia za něho ovládla svět mobilní komunikace.

Ollilova kariéra byla blesková. Rodák z malého města v západním Finsku byl nejstarším z pěti dětí. Uvažoval o kariéře vysokoškolského profesora a vystudoval tři vysoké školy. Stal se inženýrem a získal i titul magistra politické ekonomie. Právě ekonomie se mu tak zalíbila, že ve studiu pokračoval na London School of Economics.

V britské metropoli dostal nabídku pracovat pro místní pobočku Citibank. Toto místo přineslo Ollilovi obrovské zkušenosti, jichž využil v další kariéře. Ve své funkci se totiž setkával s představiteli velkých korporací a naučil se, jak mají být tyto kolosy úspěšně řízeny.

Když v roce 1980 přešel do pobočky banky v Helsinkách, jeho klientem se stala i Nokia. Nokia znamenala pro Ollilu rozhodující zlom v kariéře. V pětatřiceti letech mu tato firma nabídla post viceprezidenta pro mezinárodní operace. O rok později se stal členem užšího vedení firmy a přešel na místo finančního viceprezidenta. V roce 1990 byl jmenován prezidentem ztrátové divize mobilních telefonů.

Ačkoli to dnes zní překvapivě, mobilní telefony byly v té době v rámci celého koncernu jakousi Popelkou. Historie firmy se traduje do roku 1865. V té době vyráběla papír. Pak však činnost rozšířila i na zpracování gumy a na chemický průmysl. Technologický pokrok, a tím i rozmach používání elektřiny, přinutil Nokii zaměřit se také na výrobu kabelů, které rozváděly elektřinu do finských domácností a podniků.

Postupně se přidala i výroba drátů pro telegraf a pak i telefon. Spojením těchto tří divizí - papírenské, gumárenské a výroby drátu, vznikl v roce 1967 koncern Nokia.

Kdo je Jorma Ollila?

* šéf finského koncernu Nokia

* narodil se jako nejstarší z pěti dětí 15. srpna 1950 v Seindjoki ve Finsku

* po studiích začíná v roce 1978 v Londýně jeho kariéra - získává místo v Citibank

* v roce 1985 odchází do Nokie

* o rok později se stává členem užšího vedení koncernu

* od roku 1992 je šéfem správní rady a generálním ředitelem celého koncernu

* o jeho manažerských schopnostech svědčí i místo ve správní radě u automobilky Ford

* je ženatý, za manželku si vzal Lissu Annikki Metsolovou, se kterou má tři děti

* k jeho největším koníčkům patří tenis
Ten se pak do osmdesátých let orientoval stále více na telekomunikační sektor - od radiotelefonů až k výrobě mikropočítačů, monitorů, a dokonce i televizorů. Pak už se začaly prosazovat mobilní telefony a ty hlavně zásluhou Ollily tvoří dnes okolo 70 procent tržeb celého koncernu.

Ale to před deseti lety kromě Ollily tušil jen málokdo. Mobilní telefony byly v té době považovány spíše za hračku pro bohaté, využitelnou leda pro obchodníky. Ollila však předvídal, že se stanou normálním spotřebním zbožím. Tomu odpovídala jeho představa, že mobilní telefon může být i součástí módy. Najal proto designéry z Evropy a Kalifornie a ti dali "Nokiím" jejich typický vzhled.

V době, kdy padla Berlínská zeď, byla Nokia společností v přestavbě. Pouhý rok předtím spáchal sebevraždu bývalý šéf firmy Kari Kairamo. Ten první vsadil na generaci mladých manažerů, mezi nimiž byl i Jorma Ollila.

Doba byla jeho plánům orientovat se na telekomunikace a zejména na mobilní telefony příznivá. Finská ekonomika, závislá na své poloze mezi Evropou a Sovětským svazem, byla v té době v krizi způsobené kolapsem ruského trhu. Nokia hledala do svého čela někoho, kdo bude mít novou vizi. Našla ho v čele mobilní divize, kde si vedl skvěle. Za dva roky ve funkci ji postavil na nohy a také díky prudkému rozvoji trhu přivedl zpět k zisku.

V roce 1992 se Ollila stal předsedou správní rady a generálním ředitelem celého koncernu. Rozhodl, že se Nokia zbavila většiny svých aktivit a soustředila se jen na telekomunikace. Akcie firmy vstoupily na americkou burzu a z Nokie se stal koncern s mezinárodním kapitálem. Část akcií nabídl Ollila zaměstnancům. V jejich zájmu teď bylo, aby společnost prosperovala a její akcie šly nahoru. A to se opravdu podařilo - od roku 1995 do loňska stoupla cena akcií o 2300 procent.

Ollila zavedl decentralizované řízení, které nechává pravomoci těm, kteří mají opravdu nejlepší znalosti a zkušenosti. Díky změnám, které Ollila zavedl, šla Nokia rychle kupředu. V roce 1998 předstihla Motorolu a stala se světovou jedničkou - patřilo jí asi 27 procent trhu s mobilními telefony (Motorola má zhruba 17 procent).

Nokia se stala jednou z nejuznávanějších světových značek, v žebříčku je jedenáctá, hned za Marlborem. Z hlediska tržní kapitalizace, tedy celkové ceny svých akcií, patří také k největším v Evropě. Letos se Nokii, podobně jako jiným telekomunikačním firmám, nevyhnul útlum - jednak kvůli určitému nasycení trhu, jednak kvůli zpomalení světové ekonomiky. Akcie klesly asi o 70 procent.

Ačkoli se proto Nokia snaží nezůstat závislá jen na mobilních telefonech, Jorma Ollila jim stále věří. "Mobilní telefon se stane dálkovým ovladačem používaným v každodenním životě," zní jeho motto.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aukrorobot.cz
Aukro nefunguje, jak má. Nový systém má díry a péče o klienty je pomalá

Aukro, největší obchodní portál v Česku, změnilo majitele a platformu, na které fungovalo. Pro uživatele to ale nedopadlo dobře. Doposud spokojené prodejce...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.