"Bývá důležité dostat se na podobné trhy v pravou chvíli a se správným výrobkem," uvedl generální ředitel Olmy Jiří Gavenda.
Cizina? Tam nás už znají. I v Africe
Tím ale v cizině aktivity nejznámějšího středomoravského výrobce mléčných výrobků nekončí. Kromě toho, že má již od roku 1998 dceřinou společnost na Slovensku a od loňska také v Polsku, odkoupili nedávno Olomoučtí i zhruba třicetiprocentní podíl ve slovenských mlékárnách Senica.
"Chceme se tam podílet na výrobě tvrdých sýrů. Ty sice senický podnik již vyrábí, ale v menším množství," mínil obchodní ředitel podniku Jan Vařeka. Vzhledem k tomu, že svůj kapitálový vstup do senického podniku ukončili teprve před pár měsíci, nechtěl ještě celou záležitost hodnotit. "Uvidíme, jak se to uchytí," doplnil Vařeka.
Kromě Polska, Slovenska a zmíněného Německa letos výrobky z olomouckého podniku zamířily rovněž do Maďarska. Velká část vyvážené produkce, především másla a sušeného mléka, pak směřuje do zemí takzvaného třetího světa. Tedy do jihovýchodní Asie a Afriky. Podíl vývozu tvoří na celkových tržbách firmy asi třicet procent.
Zkusíme také Rakousko
Jen letos za hranice země Olma podle odhadů jejího vedení vyveze zboží celkem za 1,5 miliardy korun. Olomoučtí se navíc hodlají příští rok začít "ucházet" také o zákazníky v Rakousku. "Když to zjednoduším, tak český trh má deset milionů obyvatel a při průměrné roční spotřebě 220 litrů na osobu i konkurenci ostatních mlékáren, je tu ještě prostor pro vývoz našich produktů," uvedl ředitel Gavenda.
Velkou nadějí, že podnik uspěje i na právě dobývaných západoevropských trzích, je podle něj modernizace, kterou výroba v Olmě prošla během posledních několika let. Jen od roku 1999 do loňska společnost investovala do nových technologií, infrastruktury a dalších vylepšení více než miliardu korun.
"Závod se nám podařilo dobudovat tak, že naše výrobky mohou konkurovat těm, které se prodávají na evropském trhu," vysvětlil Gavenda. Podle jeho odhadu je dnes vybavení na takové úrovni, že v následujících třech letech nejspíš další podobné velké investice nebudou třeba.
Denně zpracuje přes milion litrů mléka
Podnik má nyní podle jeho vedení možnost rozšířit svou kapacitu až na 1,1 milionu litru zpracovaného mléka denně. Nyní denně zpracují zhruba 850 tisíc litrů suroviny. Ročně to je celkem více jak 300 milionů litrů mléka.
Olma ovšem boduje i v Česku, kam směřuje velká část její nynější produkce. Podle průzkumů na tuzemském trhu například zaujímá první místo v prodaném množství jogurtových nápojů i pudinkových dezertů. Druhou příčku pak v obdobném hodnocení u spotřebitelů zaujímá se svými jogurty a tuky.
"Svým rozměrem se řadíme v rámci Evropy mezi střední mlékárny," dodal Vařeka. Celkový letošní obrat firmy zaměstnávající 525 lidí odhaduje vedení po jedenácti měsících činnosti na více než 4,5 miliardy korun. Čistý letošní zisk pak odhaduje asi na deset milionů korun.
Na tuzemské poměry je zajímavá i skutečnost, že Olma je stále ryze českou firmou. Jejím většinovým vlastníkem je společnost Milkagro, která se jím stala po privatizaci v roce 1994 a tvoří ji zhruba sto třicet prvovýrobců mléka a dalších podnikatelů v zemědělství.
"Chtěli jsme udržet českou mlékárnu pro české podnikatele a vybudovat konkurenceschopnou firmu schopnou expandovat za hranice. Což se doufám daří," uzavřel Gavenda.
