"Získání ochrany by přineslo loštickému výrobci tvarůžků konkurenční výhodu na trhu a zvýšilo by možnosti úspěšné obrany proti různým napodobeninám zejména z Rakouska," řekl eurposlanec Jan Březina, který české žádosti v Bruselu pomáhá vyjednávat.
Lhůta pro podávání námitek proti zanesení tohoto sýra s charakteristickou vůní na seznam potravin s chráněným geografickým označením vypršela v pondělí o půlnoci.
Svoje výhrady proti němu ale vzneslo Rakousko a Německo. Evropská komise přípustnost námitek přezkoumá a budou-li přijatelné, bude o nich Česko vyjednávat.
Podobný případ se odehrál při zařazování karlovarských oplatek mezi potraviny s chráněným zeměpisným označením. Tehdy se proti postavili Němci vysídlení z někdejšího Československa. - více zde
"Jedná se o třetí českou žádost, která se takto zadrhla. Je zajímavé, že jak u karlovarských a mariánskolázeňských oplatků, tak u olomouckých tvarůžků jsou námitky zasazeny do kontextu poválečného odsunu sudetských Němců z Československa a mají tak nezanedbatelný politický rozměr," poznamenal Březina.
Podle něj jsou ale šance tvarůžků na získání ochrany i nadále poměrně vysoké. "Evropská komise totiž v minulosti v obdobných případech kladla důraz na technickou stránku věci a na politickou nestrannost, a není proto důvod domnívat se, že by v případě olomouckých tvarůžků nyní postupovala jinak," dodal.
Rakouská europoslankyně Agnes Schierhuberová dnes ČTK řekla, že právo vyrábět olomoucké tvarůžky pod názvem Olmützer Quargel by měli mít i potomci odsunutých Němců, kteří žili na Olomoucku.
"Vysídlenci si z Československa odnesli recept, know-how, jak tvarůžky vyrábět," vysvětlila. Dodala, že v současnosti se sýr podle této receptury vyrábí v Německu spíše než v Rakousku.
Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků, je jich celkem deset. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši nebo žatecký chmel.
Vyřizují se žádosti o udělení ochranného označení pro pardubický perník a nošovické zelí, u nichž lhůta pro podávání námitek skončila na podzim. V současnosti na registraci aspiruje kromě jiných také jihočeská niva nebo heřmánek český. Nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů mají Itálie a Francie, Španělsko a Portugalsko.
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do Unie, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
Chráněné české značky:Chráněná zeměpisná označení Hořické trubičky − Pravé hořické trubičky Chráněná označení původu |
