Když se v zahraničí živil jako číšník, bral přibližně trojnásobek svého současného platu. Teď vede v Olomouci obchodní oddělení malé rozjíždějící se firmy.
"Vím, že třeba v Praze by každá druhá práce byla finančně zajímavější, ale mě to do velkoměsta netáhne. Vyhovuje mi zdejší prostředí, kde se lidé vzájemně víc znají.
Možná je to předsudek, ale myslím, že v takovém velkém městě, jako je Praha, číhá třeba na děti mnohem víc nebezpečí. Pro život to podle mě není dobré místo," je přesvědčený Tomáš Coufal, jemuž před lety vážné zranění kotníku zhatilo slibně se vyvíjející fotbalovou kariéru.
"Už jsem se dávno smířil s tím, že mě fotbal živit nebude. Existenční problémy jako teď bych ale určitě řešit nemusel," dodává s úsměvem.
Sám na druhou stranu tvrdí, že s platem, se kterým by v hlavním městě sotva vystačil, si v hanácké metropoli člověk bez závazků nežije špatně.
"Zbytečně nerozhazuju, ale nic si neupírám. Nějak vyjdu a stíhám přitom i něco málo ušetřit," přiznává Tomáš. Nejvíc ho prý stojí stylové oblékání a výpravy za zábavou. Ve svých úvahách se stále častěji vrací do Itálie, kde dva roky pracoval.
"Musím myslet na budoucnost. Na rozdíl od Olomouce tam mám jistotu, že najdu dobře zaplacenou práci. A klidně budu zase dělat číšníka.
Když tady založím rodinu a vezmu si hypotéku na byt, tak nevím, za co budeme žít. Chtěl bych to udělat i pro své děti. Tady nemají žádné oslnivé vyhlídky," dodává.
