Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jurečka odmítl, že chce omezit prodej mléka z farem. V prezentaci byly chyby

  1:00aktualizováno  13:35
Ministr zemědělství Marian Jurečka odmítl tvrzení Asociace soukromého zemědělství, že chce omezit na polovinu objem syrového, neošetřeného mléka, které smí sedlák prodat přímo z farmy. Naopak chce prý vstřícnější podmínky pro malé farmy.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

„Tyto tendence tu byly vždy a vždycky jsme je museli odrážet. Je to přesně ukázka toho, jak nefunguje státní správa,“ rozčiloval se na tiskové konferenci předseda Asociace soukromých zemědělců (ASZ) Josef Stehlík.

ASZ přišla s tím, že Jurečkova prezentace na celostátním zasedání asociace, které se konalo 8. března v Táboře, hovořila o omezení množství mléka, které smí dodat zemědělec přímo na trh. V prezentaci se výslovně uvádí (viz snímek níže), že objem kravského mléka prodávaného potravinářským podnikem v maloobchodní činnosti se snižuje z 1 000 na 500 litrů, kozího mléka z 200 na 100 litrů a ovčího mléka ze 100 na 50 litrů týdně.

Ve středu ministerstvo odmítlo, že chce objem mléka regulovat. Vysvětlilo, že v prezentaci byly mylné informace.

„Zaměstnanec MZe ji doplnil těsně před začátkem akce. Ministr se s ní proto nestačil seznámit a na místě upozornil, že danou informaci dovysvětlí později,“ napsala mluvčí Markéta Ježková.

Faremní vyhláška hovoří o snížení prodeje mléka z farmy.

Ministr Marian Jurečka původní informace uvedl na pravou míru ve středu na Facebooku, později rezort vydal tiskovou zprávu.

„Objem maloobchodně prodaného syrového mléka, které může zemědělec dodat přímo na trh, neplánujeme snížit, ale naopak zvýšit a vyjít tak vstříc malým zpracovatelům,“ napsal Jurečka s tím, že malé farmy podporuje.

Ministerstvo chce limit pro všechny druhy mléka při zpracování na farmách sjednotit na průměrných 500 litrů denně, nejvýše však 1000 litrů za 48 hodin. Zjednodušeně řečeno, u kravského mléka by zůstal na současné úrovni, u kozího a ovčího mléka by vzrostl.

„Přímý prodej syrového mléka ze dvora se řídí veterinárním zákonem a není pro něj stanoven konkrétní limit. Zemědělci mohou prodat mléko v množství, které zákon definuje jako obvyklou denní spotřebu mléka v domácnosti. Pokud by si k farmáři přišlo v jeden den tisíc lidí pro syrové mléko k vlastní spotřebě, může zemědělec takto prodat klidně i celou svoji produkci,“ upřesnilo MZe.

Podle ministra zemědělství jde navíc o pracovní verzi, která ještě bude projednávána.

Asociace soukromých zemědělců byla týden přesvědčena, že resort chce objem mléka regulovat.

„Debata se smrskne na to, jestli tisíc, nebo pět set litrů. Přitom je to absurdní už od samého počátku. Proč má někdo někomu diktovat, kolik může prodat své produkce? Co je komu do toho, kristapána? Je to totální absurdita, kterou já absolutně odmítám,“ zlobil se Stanislav Němec, čestný předseda Asociace soukromých zemědělců, která sdružuje asi 6,5 tisíce podnikatelů v zemědělství, zejména menších a středně velkých rodinných farem.

Zemědělce těší rostoucí cena mléka, zákazníky matou „hrátky“ obchodníků

Podle Josefa Stehlíka je návrh nesmyslný i proto, že během několika let, kdy se objemy prodeje mléka z farem vyhláškou regulují, nebyly žádné aféry, nevznikly epidemie, onemocnění ani otravy v důsledku prodeje syrového mléka od farmářů.

„Nicméně zaznamenáváme, že se to nelíbí některým vlivným zemědělským skupinám, přestože podíl takto prodaného mléka reprezentuje řádově několik procent,“ řekl Stehlík, který na své rodinné farmě nabízí čerstvé mléko z automatů zájemcům, kteří se u něj staví na výlet.

Někteří podnikatelé pozastavují živnost, říká asociace

Asociace tvrdí, že se farmáři stávají nesvobodnými vazaly státu. Podle nich roste byrokracie a regulace. Sedlákům vadí i elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení.

Nesouhlasí také s navrhovanými dotacemi na podporu venkova, které představila Asociace malých a středních podniků s ministerstvem zemědělství. Ti mají v plánu skomírajícímu podnikání na malých vesnicích pomoci například podporou úroků z půjček, zvýšením výdajových paušálů nebo dotacemi na zavedení vysokorychlostního internetu (více čtěte zde).

Podle místopředsedkyně ASZ Elišky Kravcové administrativní zátěž v oboru narůstá do té míry, že někteří podnikatelé na venkově pozastavují živnost. „Za drobné pochybnosti u kontrolního hlášení, jako je chyba variabilního symbolu, chybné jméno, DIČ nebo IČ, dává Finanční správa nesmyslné a likvidační pokuty,“ řekla.

Přísnost pokut připustilo samo ministerstvo financí. Minulý týden zmírnilo pravidla pro promíjení pokut kvůli kontrolnímu hlášení u DPH. „Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš. (více čtěte zde)

Soukromí zemědělci před dvěma týdny kritizovali také nápad na vznik fondu, který by propagoval kvalitní potraviny. Diskutuje se o něm na ministerstvu zemědělství. Do marketingového fondu by zřejmě povinně přispívali producenti brambory, vepřového či hovězí masa nebo mléka.

Stehlík předpokládá, že by kvůli tomu musel vzniknout zcela nový úřad, který by se zabýval mimo jiné kontrolou výkazů o tom, kolik toho farmy vyprodukují. Výše příspěvku by totiž záležela na objemu produkce dané komodity (více o marketingovém fondu zde).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.