iDNES.cz

Ekonom ČSOB popisuje možné dopady kolapsu záchranného fondu

Ekonom ČSOB Jan Čermák.
velikost textu:
vydáno 12.10.2011 12:55
Ekonomika je nevyzpytatelná. Finanční trhy se ve středu třásly strachem před tím, že Slovensko odmítne naplnit peněženku eurozóny známou jako euroval. To se stalo, ale žádné zemětřesení se nekoná. Je to klid před bouří? Čtenářům iDNES.cz odpovídá ekonom ČSOB Jan Čermák.
OTÁZKA: Dobrý den. Mám 2 otázky: 1) Je možné neustále se zvyšující zadlužení států interpretrovat tak, že spotřebováváme více hodnot než kolik vytváříme? 2) Považujete za racionální investovat peníze do socialistických států (nakupovat dluhopisy), které tyto peníze stejně bez užitku rozfofrují? Nemyslíte si, že je nejvyšší čas učinit těmto praktikám konec? Vždyť je to stejné jako stále dokola půjčovat bezdomovci a úroky si nechat vyplácet od daňového poplatníka, který prostě platit musí!
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Dobrý den, pojďme na to... K první otázce se dá říci, že to tak opravdu je - zadlužené země na periferii eurozóny stále utrácející více než kolik vyberou na rozpočtových příjmech. Problémem je, že v okamžiku kdy začnou rázně spořit ekonomika jde do kolen a příjmy dále klesají. A tak je potřeba ještě více spořit, čímž vzniká začarovaný kruh, který je těžké přetnout. Pokud jde o druhý dotaz. Zde jde o to jestli klíčové instituce eurozóny (ECB či EK) jsou schopny spolupřipravit "kontrolovaný bankrot předlužené země". Pokud nikoliv a proběhl by v měnové unii divoky bankrot čekala by nás nové vlna finanční krize jejíž uhašení by stálo více než kolik činí zadlužení celého Řecka. Zjednodušeně řečeno pomocí Řecku, Irsku či Portugalsku si tedy EU kupuje čas, který nakonec doufejme povede k nižší ztrátám. 12.10.2011 13:14
OTÁZKA: Zdravím. Můžete pro představu říct, na co by 440 miliard eur, které nový EFSF nabídne, vystačilo? Resp. na co by nestačilo.. co třeba krach Portugalska nebo Itálie? Nebo sanace počtu XY bank. 440 miliard je trochu imaginární suma.. Děkuji
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: 440 miliard euro stačí na záchranu Řecka, Portugalska a Irska. K tomu by bylo možné z této sumy zachránit i řecké banky. Výše uvedená suma však nepostačuje na záchranu některé z velkých zemí měnové unie (Itálie, Španelska). 12.10.2011 13:18
OTÁZKA: Tak jasna otazka.. co bude nasledovat s kurzem eura vuci korume.. muzeme ocekavat posileni koruny??? Milan Siroky
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Pokud jde o kurz koruny - razíme názor, že koruna není švýcarský frank a tak bude-li se sitauce v eurozóně zhoršovat koruna by měl spíše oslabovat a naopak. 12.10.2011 13:21
OTÁZKA: Osobně jsem příznivcem názorů Aleše Michla a nechápu, proč se nepokusit navrhnout vyrovnaný státní rozpočet - ano, hodně by to bolelo, byla by to politická sebevražda, ale podle mě by to byl pro ekonomiku nakonec přínos. Jak na toto téma nahlížíte vy ? Je normální zadlužovat zemi když je evidentní, že se musí začít drasticky šetřit ? Tomáš Pavelka
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Fanouškem zadlužování rozhodně nejsem, ale na druhou stranu snažit se mít za každou cenu vyrovnaný rozpočet také nedává smysl. Rodinný rozpočet také nemusí být za všech okolností vyrovnaný. Půjčíte-li si rozumně na vlastní bydlení může to být velmi dobré rozhodnutí - vaše rodinné finance se však také krátkodobě mohou dostat do deficitu... 12.10.2011 13:28
OTÁZKA: dobrý den, jaký odhadujete vyvoj směnného kurzu CZK/EUR a EUR/USD v horizontu 1M/3M v případě schválení a neschválení záchranného fondu Ficem? Marek Op
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Myslím, že schválení EFSF na Slovensku je již zakomponováno do cen aktiv a tedy i devizových kurzů. Neboli dopad na kurzy by měl být mizivý. 12.10.2011 13:30
OTÁZKA: Víte, co si myslím? Že jediný způsob, jak věci narovnat, je vrátit se do přirozeného stavu, kdy každý zodpovídá za své činy. Nikoli že chyby všech okolo bude permanentně sanovat daňový poplatník. V tomto případě chyby investorů kupovat řecké dluhopisy a chyby voličů Řecka volit socialistickou vládu. Souhlasíte?
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: V zásadě s Vámi souhlasím. Nakonec Ti co si nakoupili řecké dluhopisy před rokem 2010 již pociťují výrazné ztráty. Bankrot tedy ano - jde jen o to jak zabránit následné finanční nákaze v okamžiku, kdy půjde o jednu ze zemí měnové unie, která je založena na tom, že finanční trhy jsou zde velmi úzce propojeny. 12.10.2011 13:36
OTÁZKA: Dobrý den. V EU panuje naděje, že oddálí bankrot Řecka na rok 2013, kdy začnou platit právní mechanismy ESM pro státní insolvence. Domnívám se, že státní bankrot přijde mnohem dřív, v březnu musí refinancovat obrovské sumy. Jste téhož názoru? Děkuji. Zdeněk Glas
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Souhlasím. Bankrot, resp. radikálnější restrukturalizace řeckého dluhu (odpis 50-60%) přijde dříve než v roce 2013. 12.10.2011 13:42
OTÁZKA: Nebylo by ve výsledku lepší, kdyby euroval neuspěl? Řecko by krachlo, prožilo by si pár let krizi, bylo by tam plno nezaměstnaných a po pár letech by se to zlepšilo. Domnívám se totiž, že pokud euroval uspěje, vytvoří se v politicích očekávání, že jejich dluhy stejně někdo zaplatí. Pak přijde s porsíkem Španělsko, potom Portugalsko, následně Irsko, hned nato Itálie. A pád bude mnohokrát tvrdší.
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Jak již vyplynulo z mých předchozích odpovědí jsem zastáncem tzv. kontrolovaného bankrotu Řecka. To znamená výrazný odpis dluhu a dlouhodobý dohled MMF nad řeckou rozpočtovou politikou. Bulo by to tvrdé, ale i férově pro obě strany (Řeky i jejich věřitele). Zároveň by takový postup dával naději, že jednou bude lépe. 12.10.2011 13:49
OTÁZKA: Dobrý den. Zajímalo by mě, zda je opravdu lepší sypat peníze do Řecka a umazávat mu dluhy, než jej nechat regulérně zbankrotovat popř. vyřadit ze spolku zemí platící Eurem? Děkuji Vám a přeji hezký den. Lukáš Nutta Lukáš Nutta
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Jak jsem již psal bankrot ano, ale pokud možno "řízený". Vyloučení z eurozóny je hodně diskutabilní záležitost a prakticky a právně asi neproveditelná. Spíše si dovedu představit scénář, že Řecko hodí ručník do ringu a opustí měnovou unii samo. 12.10.2011 13:53
OTÁZKA: Jak dlouho ještě myslíte že vydrží stav kdy je Evropským státům někdo ochoten půjčovat na splácení dluhů? Když si státy musí na ten euroval půjčovat tak od koho vlastně? Nebude pak v podstatě někdo "půjčkou" v podstatě někdo půjčovat sám sobě? Co se stane až si čína uvědomí že půjčovat Evropě nemá smysl- protože to stejně nikdy nevrátí, natož ještě aby něco vidělali na úrocích? Pavel Kural
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Za prvé, některým státům již trhy nepůjčí (Řecko, Irsko a Portugalsko). Tyto země jsou zcela odkázány na milost a nemilost MMF či EU. Za druhé, euroval, neboli fond ESFS si bude na pomoc předluženým zemím půjčovat sám na kapitálových trzích. O dluhopisy EFSF bude asi dračka - zájem již projevili jak Japonci, tak Čína. Konec konců splatnost dluhopisů bude garantovat především Německo... 12.10.2011 14:03
OTÁZKA: Dobrý den. Myslíte si, že eurozóna může přežít ve stávající podobě? Je Řecko už prakticky v bankrotu? Petr Kvapil
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Ratingové agentury označily v červnu navrženou restrukturalizaci řeckého dluhu jako tzv. "selektivní bankrot". Nejde tedy zatím o bankrot v plném slova smyslu, ale již se tomu velmi blíží. 12.10.2011 14:06
OTÁZKA: Dobrý den, krachne Řecko, pokud Slovensko nepodpoří navýšení tzv. eurovalu? Může toto nepodpoření mít naopak pozitivní vliv na trhy, jelikož se konečně utne mnohými experty kritizované nalevání financí do řecka, které nemá viditelný efek, ba dokonce dle mého názoru krizi prodlužuje a prohlubuje Štěpán Friedrich
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Pokud Slovensko euroval neschválí (což je velmi nepravděpodobné) jistě se najdou cesty jak zařídit, aby v tuto chvíli Řecko ještě nezbankrotovalo. Nakonec MMF již přislíbil v listopadu přísun dalších peněz do Řecka, což bankrot nepochybně oddálí. Pokud jde o reakci trhů - ta by při neschválení eurovalu byla zcela určitě negativní. Nicméně si myslím, že v okamžiku, kdy bude oznámeno radikální seškrtání výše řeckého dluhu, bude chvíli zle, ale následně přijde velké úleva. 12.10.2011 14:15
OTÁZKA: jak hodnotíte krok erste s přeceněním toxických aktiv? domnívám se, že je to správný směr, co vy? masoreti masoreti
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Omlouvám se, ale v tomto případě Vás spíše odkážu na nějakého akciového analytika. 12.10.2011 14:20
OTÁZKA: Dobry den, jak se urcuje, ze navyseni EFSF musi byt schvaleno 100%, kdyz na jine upravy staci i treba jen 90%? Myslite, ze hlasovani ma nejaky vyznam? Kdyz stat schvali, tak OK. Kdyz neschvali, tak budeme hlasovani opakovat. A kdyztak do tretice.... K cemu to vubec je? Prijde mi, ze kazdy soudny investor musi s navysenim eurovalu pocitat. Dnesni reakce trhu na "neschvaleni" na Slovensku mi dava, myslim, za pravdu... Jiri Doubek
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Máte pravdu - investoři v tuto chvíli jasně sázejí na to, že euroval projde v každém případě a osud padlé slovenské vlády nikoho nezajímá. 12.10.2011 14:25
OTÁZKA: Někde jsem četl, že Řecko se podílí 2-3% na tvorbě HDP EU, což je v podstatě zanedbatelné, musíme se tedy bát povinně všichni toho,že tam mají "nainvestováno" především německé a francouzské banky? To ovšem takový společenský chomáč nemá perspektivu, co s tím? Slováci aby mohli půjčit si musí půjčit, to už je snad sbohem rozume, co vy na to? Děkuji za odpověď. Janek Nikl
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Podíl Řecka na HDP eurozóny je dokonce ještě menší nepíše. Bohužel v případě dluhů tomu tak není. Jak jsem již uvedl dříve - další půjčky mají smysl jen pokud bude takto zakoupený čas efektivně využit k přípravě na řízený bankrot země. 12.10.2011 14:30
OTÁZKA: Dobry den, Proc by mel danovy poplatnik platit za spatne obchody bank? Co si vy osobne myslite o eurovalu? Je potrebny a nebo jen udrzuje v chodu nefunkcni dluhovou spiralu?
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Je třeba si uvědomit, ze v Řecku nemají zainvestováno jen banky, ale také např. penzijní fondy. Momentálně jsou již největším věřitelem Řecka fakticky státy a to skrze MMF a pomoc EU. Pokud jde o euroval - smysl jeho existence vidím v tom, že by se čase mohl přeměnit na jakýsi Evropský Měnový Fond (EMF), který by fungoval jako MMF, avšak fungoval by pouze na půdě eurozóny. EMF by pak mohl nejen zachraňovat, ale i dohlížet na rozpočtovou politiku zranitelných zemí měnové unie. 12.10.2011 14:41
OTÁZKA: Když zbankrotuje zahraniční banka, jaký dopad to bude mít na její dceřinou banku v Česku?
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Dopad by byl omezený, protože fungování tuzemských bank je oddělené a transfery mezi matkou a dcerou jsou přísně regulatorně omezeny, na to v ČR dohlíží ČNB. Ta je skutečně velmi kompetentní a kvalitní regulátor, který si umí velmi dobře ohlídat stav českých bank a zamezit tomu, aby jakékoliv případné problémy mateřských společností dopadly negativně na jejich české dcery. Obecně je to dotaz právě spíše na regulátora než na mne, nicméně pokud by se jakákoli mateřská firma ocitla v potížích, mohla by je řešit např. tím, že by dceřinou firmu (opět pouze se souhlasem regulátora) někomu jako celek prodala. Ale majetek dcery by nebyl konkurzní podstatou matky. 12.10.2011 14:44
OTÁZKA: Nikomu se nechce makat, to je hlavní problém.
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Spíše než "nikomu" bych řekl "někomu". 12.10.2011 14:57
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký by byl dopad na KBC a tím i samozřejmě ČSOB, pokud by se Řecko opravdu dovedlo ke krachu? Druhá otázka. Jaký je Váš názor na současnou situaci? Můj osobní pohled je, že Řecko je pacient na JIPce, který dýchá jenom díky přístrojům a uměle je udržován při životě za vehemetní podpory EU. Má tohle vůbec nějaký konec? Řecko, resp řecký lid se bouří a nemá moc snahu pochopit o co jde a podle mě bude otázka času za jak dlouho dojdou peníze i těm bohatším státům EU. Děkuji za odpověd. Roman Poláček
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: S odpovědí na Vaši první otázku Vás odkáži na moji předchozí odpověď ohledně regulace ze strany ČNB s tím, že jak KBC, tak ČSOB jsou velmi silné kapitálově i likviditně, takže by řecký bankrot vstřebaly. Pokud jde o druhý dotaz - řešení dluhové krize v případě, kdy se do ní dostanou velké vyspělé země spočívá ve zrychlené inflaci, která potichu umazává reálnou hodnotu dluhů. Všimněte si, že ačkoliv nás centrální banky v USA, eurozóně či Velké Británii straší recesí a potenciálně i hrozbou deflace (poklesu cen), ve skutečnosti však tolerují inflaci okolo 3%, 4% či dokonce 5% ročně. Přitom populace stále slepě věří, že tomu, že inflace je a bude nízká – tedy v blízkosti inflačního cíle 2%. 12.10.2011 15:02
OTÁZKA: Dobrý den jak podle Vás možné zavést státní regulaci úrokových měr všech bank tak, aby byly úvěry splatitelné ?
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: To by asi nebyl dobrý nápad, neboť spořit by moc nedávalo smysl. Jinak je třeba si uvědomit, že průměrná výše úrokové sazby, kterou Řecko platí ze svých dluhů, je relativně nízká (4-5%) a přesto to z hlediska jeho solvetnosti nic neřeší. 12.10.2011 15:08
OTÁZKA: Česko by tenhle val s nadšením jednohlasne přijalo. Pane Čermák, kto myslíte že by první stihnul zatelefonovat do Bruselu tuhle zprávu ? Čekal jste že slováci budou mít odvahu a řeknou co si o tom myslí ?
Ekonom ČSOB Jan Čermák. ODPOVĚĎ: Myslím, že ve středu dopoledne bylo již celkem jasné, že euroval na Slovensku napoprvé neprojde. Jinak co se týče otázky zdali bychom rozšíření eurovalu schválili pokud bychom by ČR byla v eurozóně - nebyl bych si tím tak jist. Náš hypotetický podíl na zárukách pro euroval by přibližně činil 400 miliard korun českých, což by představovalo asi 38% ročních příjmů našeho státního rozpočtu... A toto byla moje poslední odpověď. Děkuji všem za zajímavé dotazy - bylo jich tolik, že na všechny jsem nestačil bohužel odpovědět za což se dodatečně omlouvám. Snad někdy příště, jč. 12.10.2011 15:22
zpět na osobnost