David Šmejkal

David Šmejkal | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Tvrdší pravidla půjček? Stále nezamezují otřesné praxi, říká šéf poraden

  • 89
Stát jde po lichvářích, chystá přísnější zákon o půjčkách. Dlužníci mají být víc chráněni před pádem do dluhové pasti, věřitelé si nebudou moct účtovat přemrštěné pokuty za nesplácení. Ačkoli jde novela podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala správným směrem, otřesné praxi zneužívání mentálně postižených se však nevěnuje.

Šmejkal to uvedl v chatu se čtenáři portálu iDNES.cz, jehož byl v pátek hostem. Chystanou novelu sice chválí, vyčetl ji ale i řadu dílčích nedostatků.

„Návrh zákona je relativně dobrý a reaguje na požadavky praxe. Schází však povinnost poskytovatele úvěru vyžádat si doklad o výši příjmu při schvalování úvěru, nejsou detailněji upraveny databáze klientských informací (...), nevěnuje se otřesné praxi zneužívání lidí s mentálním postižením, kdy není možné si nikde ověřit diagnostikovanou mentální poruchu,“ vyjmenoval nedostatky Šmejkal.

Odpovědi šéfa Poradny při finanční tísni najdete ZDE

David Šmejkal byl hostem iDNES.cz v pátek 3. května od 12:00

Součástí novely přitom jsou například dva týdny na rozmyšlenou, dřívější splacení hypotéky zdarma, větší ochrana před pádem do dluhové pasti, či menší tresty za nesplácení. Lidé, kteří žijí na dluh, mají být od jara příštího roku lépe chráněni proti dravcům parazitujícím na lidském neštěstí. A půjčovat peníze bude mnohem těžší.

Nový zákon o půjčkách, který ministerstvo financí snad ještě během léta předloží vládě, totiž výrazně zpřísňuje pravidla podnikání na úvěrovém trhu. Měl by z něj vymýtit nepoctivce a jasně nastavit pravidla pro všechny, kdo půjčují, bez ohledu na to, kolik a na co.

P2P půjčkami se zákon prý nezabývá

Dnes může půjčovat peníze každý, kdo si zařídí vázanou živnost „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Když se nechová k dlužníkům férově, nic moc mu nehrozí. ČOI sice čas od času rozdá nějaké pokuty, živnostenská oprávnění ale těmto „vykukům“ zůstávají.

Nejdůležitější změny v půjčkách

  • Půjčovat peníze nebude tak snadné. Kdo bude chtít půjčovat, bude muset mít počáteční kapitál 20 milionů korun. Bude také třeba získat od ČNB za poplatek licenci, nyní stačí živnostenské oprávnění. Prodejci úvěrů budou muset mít minimálně maturitu a odborné zkoušky, které budou platit pět let. 
  • Nepoctivci skončí. ČNB bude moct nepoctivým poskytovatelům úvěrů odebrat oprávnění k podnikání.
  • Méně přísné tresty za nesplácení. Zákon stanovuje maximální trest za prodlení se splátkou: max. 0,1 % denně z včas nezaplaceného dluhu. Souhrn všech smluvních pokut nesmí přesáhnout 70 % dosud nesplacené jistiny navýšený o 10 000 Kč (nejvýše 200 000 Kč). Doposud žádná horní hranice pro výši smluvních pokut neexistovala. 
  • Úvěrář lépe prověří, jestli má klient na splátky. Finanční instituce si nově budou muset při posuzování schopnosti klienta splácet vyžádat nejen doklady o příjmu, ale i o výdajích.
  • Stejná pravidla pro všechny. Dnes zákon upravuje půjčky od 5 tisíc do 1,88 milionu korun. Nově se zákon s přísnějšími pravidly bude vztahovat na všechny, kdo půjčují peníze v libovolné výši, i na bydlení.

„Zatím jsme se nesetkali se zrušením nebo pozastavením živnostenského oprávnění, vyjma několika firem provozujících zájezdové předváděcí akce pro seniory. To je s podivem zejména u soustavného porušování zákonných pravidel, když Česká obchodní inspekce shledala opakované závažné porušení zákona o spotřebitelském úvěru,“ míní ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal, který bude hostem pátečního on-line rozhovoru na iDNES.cz.

Nově ale bude třeba k půjčování peněz placená licence od České národní banky. Ta má na celý sektor úvěrářů dohlížet (dnes kontroluje nebankovní poskytovatele Česká obchodní inspekce) a bude také moct nepoctivce úplně vykázat z trhu - fyzické osoby na pět let, právnické osoby navždy.

Čtenáře například zajímalo, zda nová pravidla neomezí moderní způsob vzájemného půjčování, takzvané P2P půjčky. „Nemyslím si, že to byl záměr předkladatele, tedy ministerstva financí. Jedná se o specifické obchodní modely a je otázka, o jaké smluvní vztahy se v daném konkrétním případě jedná. Většinou se jedná o zprostředkování kontaktu mezi úvěrujícím a úvěrovaným. Velkou změnu neočekávám,“ uvedl v odpovědi Šmejkal.

„Šmejdů“ se změna nedotkne

Pravidla dopadnou také na firmy, které dnes poskytují takzvané půjčky před výplatou, které bývají rizikové. Dosavadní úprava se nevztahuje na půjčky do pěti tisíc korun. Toho spousta poskytovatelů zneužívá, protože sjedná úvěr na tři či čtyři tisíce a do smlouvy dá neuvěřitelné věci.

„Není pak výjimkou, kdy vám přepočet RPSN u takového úvěru vyjde ve stovkách procent. Přitom není důvod, aby zákon chránil spotřebitele až od určité hranice spotřebitelského úvěru. Zrušení této hranice je tedy jednoznačně pozitivní změna, která by měla přinést pročištění trhu,“ myslí si Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů - Asociace.

Zákon se však podle Šmejkala nezaměřuje na takzvané šmejdy, tedy lidi, kteří nátlakovými akcemi nutí zejména seniory do nevýhodných nákupů či půjček. Šmejkal to uvedl v odpovědi na konkrétní situaci čtenářky, jejíž maminka dodnes platí za drahé nádobí. „Novela zákona v tomto směru nepřináší výrazné změny a navíc nebude mít dopad na již uzavřené smlouvy,“ odpověděl šéf poraden.

Hotovo by mohlo být příští rok

Kombinace opatření, která zákon přináší, by měla výrazně snížit počet těch, kdo dnes půjčují. Jen prodejců nebankovních úvěrů jsou desítky tisíc. I na snížení počtu úvěrářů by mohli dlužníci vydělat. Zmizí totiž hlavně ti nepoctiví.

„Podle našich statistik mají nejnižší příjmové skupiny až 80 procent úvěrů od nebankovních poskytovatelů Pokud novela vytlačí z trhu ‚šedé‘ poskytovatele, mohlo by dojít ke snížení počtu předlužených osob. Těch, u kterých je jasné riziko, že nebudou schopni dostát svým závazkům,“ říká Jakub Zakrzecki, provozní ředitel inkasní agentury M. B. A. Finance.

A kdy by mohla vejít chystaná novela do praxe? „Návrh zákona je v meziresortním připomínkovém řízení, zatím tedy není určen k veřejnému připomínkování,“ uvedl Šmejkal. „Účinný by mohl být s určitými přechodnými opatřeními v polovině příštího roku, v horším případě na konci příštího roku,“ odhadl v dalším dotazu.