Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stejná značka jogurtu a jiné složení? Nepřijatelné, říká europoslankyně

  7:00aktualizováno  10:00
Stejná značka, téměř identický obal, uvnitř se však skrývá výrobek horší kvality, než jaký si kupují zákazníci v Německu. Ti navíc nezřídka platí i nižší cenu. Čtenářům iDNES.cz on-line odpovídala europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která chce tuto „diskriminaci“ na evropské úrovni odstranit.

Olga Sehnalová (ČSSD) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Europoslankyně Sehnalová chce nyní ve spolupráci se svou chorvatskou kolegyní Biljanou Borzanovou prosadit, aby identicky se tvářící značkové výrobky musely mít i stejný obsah. Jak totiž ukázaly výzkumy, které iniciovala, výrobky prodávané na českém trhu pod stejným jménem jako například v Německu mají často rozdílné složení.

Proč je rozdílná kvalita potravin? Čtěte zde

V čem a proč se složení potravin ve starých a nových zemích Evropy liší a co s tím je možné udělat? Na otázky čtenářů odpovídala europoslankyně Olga Sehnalová.

Nedávné srovnání 24 druhů výrobků prodávaných v Česku a Německu vyvolalo rozruch nejen u tuzemských spotřebitelů, ale i v dalších evropských zemích. Z testu, který provedla Vysoká škola chemicko-technologická, totiž vyplynulo, že se zdánlivě identické produkty ve více než třetině případů lišily (více čtěte zde).

Německé verze tuku Rama nebo jogurtů Activia obsahovaly více tuku než české, nealko se pro český trh zase ochucuje umělými sladidly, zatímco pro ten německý cukrem. Lančmít pro Čechy obsahoval drůbeží separát, v německé přitom bylo vepřové maso (více o lančmítu čtěte zde). Čísla na cenovkách byla přitom často srovnatelná, nebo dokonce nižší než v Česku.

„Dělení na východní a západní trhy je proti podstatě EU“

Ač zmíněný výzkum srovnával jen dva národní trhy, problém je podle Sehnalové obecný. “Rozhodně to není pouze české specifikum a já rozhořčení našich spotřebitelů plně chápu. Náš výzkum přitáhl velkou pozornost i v dalších zemích. Ohlasy byly například z Chorvatska, Slovinska, Slovenska, Srbska, ale také z Rakouska či Německa. Je to záležitost celého vnitřního trhu Evropské unie,” zdůvodňuje svou snahu.

Srovnání potravin v ČR a Německu: stejný obal, stejná cena, jiné jídlo

A už samotné dělení zákazníka na východního a západního jde podle europoslankyně proti myšlence vnitřního trhu, na kterém je Evropská unie postavena. „Evropskému spotřebiteli se musí dostat všude stejného zacházení,” řekla.

Za jeden z důvodů toho, proč jsou na východě u stejných výrobků používány často lacinější suroviny, považuje Sehnalová sílu potravinářské lobby. „Potravinářský průmysl je velmi silná lobby a tak považuji za důležité, aby demokraticky zvolený Evropský parlament tlačil na Evropskou komisi tam, kde se z různých důvodů nechce určitému tématu věnovat,” říká.

Kromě aktuálního tématu - tedy zajištění stejného složení značkových potravinářských výrobků prodávaných pod stejným názvem - se Sehnalová chce zabývat i podobnou problematickou drogistického zboží nebo obecně složení potravin. „V současné době například tlačíme na Komisi, aby se zabývala přítomností transmastných kyselin v potravinách,” popsala své plány.

Tajemství dánského lančmítu: pro Čechy separát, pro Němce vepřové maso

Další oblastí otázek, na které se čtenáři v on-line rozhovoru ptali, byla rozdílná cena identických výrobků, která bývá i v neprospěch českých zákazníků. Podle Sehnalové je faktorů, které tuto situaci ovlivňují, více. Jedním z nich je i marže u prodejců.

„V Evropském parlamentu se momentálně zabývám zprávou o nekalých obchodních praktikách v potravinářském řetězci, kde je výše marží velkým tématem. Musíme nastavit taková pravidla, aby ceny potravin pro koncového spotřebitele odpovídaly výrobní ceně a přiměřenému zisku všech zapojených článků řetězce,” odpověděla na jeden z dotazů.

Údaje o složení na obalu podle Sehnalové nestačí

Ne všichni tázající ale považovali aktuální snahu za správnou. Například čtenář podepsaný jako Pavel Obdržálek poukázal na to, že i když se dva na první pohled stejné výrobky od stejného výrobce na různých trzích liší, musí to být napsáno na obalu. A tudíž si to každý spotřebitel může přečíst. „Proč by nestačila povinnost uvádět na obalu jasně a čitelně složení? A to opravdu kontrolovat a chyby přísně postihovat,“ tázal se.

To by ale podle europoslankyně nemuselo být dostatečné. „Jsem přesvědčena o tom, že u některých značkových potravin spotřebitel z obalu rozdíl nepozná. Pokud se jedná o zjevně jinou recepturu, jinou základní složku nebo její podíl, nelze je podle mého názoru vydávat za stejný výrobek. Jsou tím poškozováni nejen spotřebitelé, ale i lokální producenti,” odpověděla.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.