„Třídenní cesta mě utvrdila v tom, že ČD začaly nepořádek brát vážně. Vlaky jezdí čisté a uklizené, a pokud natrefíte na nepořádek, s velkou pravděpodobností to bude kvůli jinému cestujícímu,“ říká Jan Sůra.
Odpovědi Jana Sůry na otázky čtenářů najdete ZDE |
Podle něj konkurence výrazně pomohla Českým drahám zlepšit služby. „Co se týče kvality samotného servisu, zejména na hlavních tratích se ČD přiblížily, v některých případech i předehnaly soukromé dopravce. To samé platí i u vozového parku. Historický dluh ČD v modernizaci vozidel je ale vysoký a v řádu desítek miliard,“ uvedl v on-line rozhovoru se čtenáři.
Za pět let se podařilo Českým drahám opravdu zásadně proměnit vozový park, i když stále řada hrůz zůstává na kolejích.
Jedny z nejhorších vlaků jsou podle reportéra iDNES.cz na jižní Moravě. Ostudnou tratí, kterou zmiňují tak čtenáři, je například spoj z Prahy do Hradce Králové. Starších vlaků i nádraží ve špatném stavu za pět let ubylo, ale stále jich je příliš. Například Brno je podle Sůry téměř žijící železniční muzeum.
A dodává, že české železnici by pomohly lepší tratě. „Můžete mít super služby, ale pokud cesta z Prahy do Liberce trvá vlakem dvakrát déle než po silnici, mnoho lidí tak jezdit nebude.“
I přes to, že je letos na českých železnicích mnoho výluk, České dráhy jsou na ně slušně připraveny: náhradní autobusová doprava je dobře značená, u větších výluk nechybí pomocný personál, který lidem ukazuje cestu od vlaku.
Ne všechno však na třídenní cestě bylo pozitivní. Za celou cestu redaktor potkal mnoho průvodčích: od lidí, které zjevně tato práce baví a dávají to najevo, až po jedince, kteří se chovají, jako by lidi nesnášeli a cestující je pro ně v podstatě přítěží.
Kapitola sama o sobě jsou jízdní řády. Nesestavují je většinou České dráhy, ale zajišťují je objednatelé, tedy stát a kraje. Najít v nich někdy logiku je opravdu náročné. Třeba když přijede spěšný vlak do Trutnova od Chlumce nad Cidlinou a jen chvíli před tím odjede vlak do Adršpašských skal, přičemž další jede až za několik hodin.