Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Oprava ČNB podražila skoro na pět miliard

aktualizováno 
- Už za měsíc se do sejfů ve sklepě centrální banky, tři patra pod zemí, začnou znovu vozit bankovky za stovky miliard korun. "Nejhlubší sejfy jsou skoro pod hladinou Vltavy a před rekonstrukcí tu bývalo i po kolena vody," říká zástupce ředitele správní sekce ČNB Josef Kuřík, jeden z lidí, již gigantickou rekonstrukci měli na starosti.
Další barevné fotografie z doby před rekonstrukcí naleznete v dřívějším článku ZDE

Ale než se sem miliardy nastěhují, spolykala celá stavba, jedna z největších akcí svého druhu v republice, téměř pět miliard korun. Pět miliard, to jsou roční tržby kopřivnické Tatry nebo rozpočet ministerstva kultury. Za velké náklady spojené s opravou sídla je ČNB terčem silné kritiky. Zároveň kolují pověsti o zlatých klikách a mramorových koupelnách v útrobách banky.

CENA JE VYŠŠÍ O 1,4 MILIARDY
Kompletní oprava, jíž pražské ústředí České národní banky prošlo od sklepů až po skulpturu na svém průčelí, se protáhla z původně plánovaných dvou a půl roku skoro na tři. Kontroverzní stavba se také oproti původnímu rozpočtu výrazně prodražila kvůli změnám vymyšleným až v průběhu stavby činí konečný účet 4,8 miliardy korun. Původní plán zněl 3,4 miliardy.

Pro srovnání: oprava šesti domů na Malé Straně, v nichž nyní sídlí Poslanecká sněmovna, přišla na začátku 90. let na necelé dvě miliardy, podobně nákladná byla rekonstrukce Obecního domu. Pro Kongresové centrum se počítá s rozpočtem 2,8 miliardy korun.

Za co centrální banka tolik peněz utratila a proč náklady stouply skoro o polovinu? To, co kritici svádějí na nekontrolovatelné plýtvání (hospodaření ČNB totiž nepodléhá žádnému dohledu), bankéři dávají za vinu rozsahu stavby a velkým výdajům za technologie.

"Zastavěná plocha je velká jako Staroměstské náměstí. Budova, jež je chráněnou památkou, prošla svou první kompletní rekonstrukcí, se kterou jsme chtěli spojit modernizaci techniky," říká mluvčí ČNB Milan Tománek.

CENU ZVÝŠILY ZMĚNY PROJEKTU
Ani v nejlepších kancelářích sice nejsou žádné zlaté kliky ani luxusní koupelny, jak praví některé pověsti, stavba se přesto prodražila skoro o polovinu. Zdražení berou na sebe bankéři.

"Zásadní změnou byla takzvaná demilitarizovaná zóna, pro kterou jsme se rozhodli až v průběhu stavby," říká Kuřík. Zóna, která sama o sobě zvýšila rozpočet o 400 milionů, má sloužit jako filtr pro počítačové sítě s cílem ochránit informační systémy od zásahů zvenčí. Kvůli ní se musely vybourat již hotové stropy v několika místnostech, předělat instalace datových sítí a klimatizace a zasáhnout do již hotových částí budovy.

Zóna podle bankéřů souvisí jednak s bezpečnostními požadavky NATO, jednak s nově přijatým zákonem o utajovaných skutečnostech, jenž začal platit až po zahájení stavby.

"Vyšší náklady ale souvisí také s tím, že vývoj v oblasti počítačových sítí jde tak dopředu, že v průběhu stavby bylo rozhodnuto o nákupu některých nových technologií," vysvětluje Zdeněk Virius, jenž je v ČNB ve věci rekonstrukce hlavní postavou. Zbytek dodatečných nákladů vysvětluje zpožděním stavby způsobeným novými plány a změnami projektu kvůli památkářům.

POSLEDNÍ PRÁCE JEŠTĚ PROBÍHAJÍ
Většina z 1200 pracovníků ČNB se do staronového sídla již vrátila, nicméně v hlavním sále, stejně jako v kancelářích pro nejvyšší představitele ústavu, ještě místo bankéřů úřadují dělníci. Nábytek není ani v kanceláři guvernéra, jenž se z druhého patra přes neprůstřelné sklo bude možná dívat do oken některým sousedům.

Zvenčí nejsou změny na první pohled vůbec vidět, uvnitř však téměř vše září novotou. Nové jsou rozvody elektřiny, počítačových sítí a plynu. "Jako záložní zdroj elektřiny dřív sloužil původní naftový generátor z 30. let. Ten jsme převezli do Technického muzea," říká Kuřík.

Z celkového rozpočtu padla polovina, tedy 2,4 miliardy korun na stavební práce. Na 1,1 miliardy přišel podle účtů ČNB nákup technologií, počítačových sítí a bezpečnostních systémů, další miliardu spolkly náklady spojené se stavbou jako zpracování projektu. Nábytek a umělecké práce stály 300 milionů.

Tím ovšem účet nekončí. K částce 4,8 miliardy je navíc potřeba připočítat peníze utracené za pronájem náhradních prostor v centru Prahy, kam se pracovníci centrální banky na minulé tři roky přestěhovali. "Za pronájem jsme utratili další zhruba miliardu korun," přiznává Tománek.

OPRAVU ZAPLATÍ ČNB Z VÝNOSŮ
Kritici nákladné rekonstrukce útočí hlavně na skutečnost, že nikdo nemůže prověřit, zda stavbaři na Příkopě zbytečně neplýtvali. "Bylo by korektní, kdyby stavbu mohl prověřit Nejvyšší kontrolní úřad, to však podle zákona není možné," míní například stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý.

Centrální banka, která má nad oběhem peněz takřka absolutní moc, je ze zákona nezávislou institucí a výdaje - včetně nákladných investic - si schvaluje sama a není za ně nikomu odpovědná.

Nákladná rekonstrukce budovy si vysloužila ostrou kritiku i proto, že po vstupu republiky do EU budou mnohé pravomoci centrální banky přeneseny do Bruselu.
"To je sice pravda, ale budova se musela tak jako tak zrekonstruovat, peníze nejsou vyhozené do vzduchu," oponuje viceguvernér ČNB Zdenek Tůma.

Rekonstrukce ČNB - Pohled z Prašné brány I

Rekonstrukce ČNB - Nový trezor I

Rekonstrukce ČNB - Nový trezor II

Rekonstrukce ČNB - Pohled z Prašné brány II

Rekonstrukce ČNB - Bedny na peníze I

Rekonstrukce ČNB - Bedny na peníze II

Rekonstrukce ČNB - Zasedací místnost bankovní rady

Rekonstrukce ČNB - Běžná kancelář

Rekonstrukce ČNB - Starý trezor I

Rekonstrukce ČNB - Starý trezor II

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.