Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dražší a delší opravy D1 způsobila špatná příprava, kritizuje NKÚ

  8:31aktualizováno  8:31
Modernizaci dálnice D1 protáhly a prodražily nedostatky při přípravě oprav. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Stát pochybení odmítá. Opravy zhruba 161 kilometrů nejvytíženější české dálnice začaly v roce 2013 a měly původně skončit příští rok, nyní se počítá s rokem 2020.

První rok opravy dálnice D1. | foto: ŘSD

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval poskytování, čerpání a použití peněz na modernizaci D1 v období od roku 2012 do června 2016. „V době kontroly na konci června roku 2016 stát zaplatil za stavby zatím 3,5 miliardy korun, celková cena má dosáhnout 20,5 miliardy,“ sdělila v tiskové zprávě mluvčí úřadu Olga Málková.

Podle ní sice stát dosáhl u prvních čtyř úseků výrazně nižších cen než u jiných úseků dálnic, ale kontroloři odhalili i nedostatky, které vedly k nejméně dvouletému zpoždění dokončení oprav a růstu nákladů.

Pracují? Dělníky na českých dálnicích ohlídají kamery i drony

„Kontroloři zjistili, že 19 z 21 staveb nabralo zpoždění kvůli nedostatkům v přípravě. Na zpoždění se podepsal například nedostatečný geotechnický průzkum. Ten byl důvodem, proč se navýšila výsledná cena čtyř staveb celkem o téměř 130 milionů korun, a u dvou z nich byl příčinou ročního zpoždění,“ oznámila mluvčí NKÚ.

„Pro pět staveb nechalo ŘSD zase zpracovat projektovou dokumentaci o dva roky dříve, než si ujasnilo, jak D1 zmodernizovat,“ doplnila. Dokumentaci tak muselo ŘSD podle NKÚ aktualizovat, což vedlo k navýšení nákladů i zpoždění.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že postupovalo včasně a správně. Přepracování projektové dokumentace podle ŘSD souvisí se zapracováním zkušeností z první etapy oprav, které tak údajně pomohly například ke zlepšení bezpečnosti motoristů.

„Výběr varianty provedení modernizace byl včasný a správný,“ sdělil mluvčí ředitelství Jan Rýdl. Také podle něj nelze porovnávat ceny oprav jednotlivých úseků D1. „Vždy rozhoduje reliéf krajiny, geoprostředí uložení stavby, charakter terénu a v případě modernizace dálnice i aktuální stav rekonstruovaného úseku,“ sdělil.

NKÚ také upozornil na výrazné zdražení oprav v posledních dvou letech proti prvním modernizovaným úsekům. Průměrné náklady u úseků, které se začaly opravovat v letech 2015 a 2016, byly podle úřadu o tři čtvrtiny vyšší než u prvních čtyř úseků. Nárůst podle ŘSD ovlivnily změny na stavebním trhu. „První úseky modernizace se soutěžily při vrcholící stavební krizi v ČR, tudíž firmy v mimořádném zájmu o získání zakázky šly až na samou mez ekonomičnosti při stanovení nabídky. Při dalších soutěžích už byla situace na trhu jiná,“ uvedl Rýdl.

Kontroloři kritizovali rovněž změny plánované šířky D1. Původně ŘSD připravovalo rozšíření dálnice na šest pruhů, později rozhodlo o zachování čtyř pruhů s rozšířením dálnice v obou směrech o 75 centimetrů. Podle kontrolorů ŘSD nedoložilo, proč ke změně přistoupilo a zda je čtyřpruhová varianta výhodnější než šestipruhová. Ředitelství ale sdělilo, že stávající uspořádání D1 vyhovuje předpokládané hustotě provozu. Navíc by si rozšíření dálnice na šest pruhů vyžádalo podle Rýdla přípravy srovnatelné se stavbou nové dálnice včetně výkupů pozemků, což by zdrželo opravy až o 12 let.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.