V připomínkovém řízení přišlo celkem více než šest desítek zásadních připomínek, nejvíc od ministerstva financí. Pro něj návrh znamená výpadek více než dvou miliard z rozpočtu.
„Nemocný patří primárně do péče zdravotnického zařízení, ne do péče příbuzných. Pokud jde o trvalý stav a dotyčný dlouhodobě potřebuje sociální péči, je vhodnější významně zrychlit rozhodování o příspěvku na péči a efektivně využívat sociálních služeb,“ uvedlo v připomínkách ministerstvo financí.
Ministerstvo práce předpokládá, že by se dávka využívala v průměru ve 30 tisících případů ročně. Kromě peněz na samotnou dávku se počítá s výpadkem na daních a pojistném u těch, kteří dostanou z práce volno. Na druhou stranu ministerstvo argumentuje tím, že náklady na ošetřování doma budou nižší než například v oddělení LDN.
Nové opatření vyžaduje také navýšení peněz pro Českou správu sociálního zabezpečení na novou agendu a navýšení počtu úředníků a lékařů lékařské posudkové služby. Ta má už dnes podstav několik desítek lékařů, kvůli čemuž se zpožďuje přidělení řady dávek - včetně příspěvku na péči nebo invalidních důchodů.
Dlouhodobé ošetřovnéNávrh MPSV na novou dávku pro zaměstnance a nemocensky pojištěné OSVČ. Až 90 dní volna z práce spolu s 60 procenty platu (hradí státní rozpočet) by mohli čerpat na péči o blízkou osobu i na vzdáleného příbuzného, který byl hospitalizován alespoň 7 dní v lůžkovém zařízení a má od lékaře potvrzení, že vyžaduje dalších nejméně 30 dní péči. Ošetřující se může střídat v péči s jinou osobou. Šlo by vyčerpat jednou za rok. |
Zaměstnavatelům se nelíbí, že by měli ze dne na den přijít o zaměstnance a museli by ho na krátkou dobu nahrazovat. „V Rakousku je dlouhodobé ošetřovné podmíněno souhlasem zaměstnavatele, pokud za něj nemá náhradu, neuvolní ho,“ podotýká Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů a také Asociace poskytovatelů sociálních služeb. U menších zaměstnavatelů by výpadek zaměstnance mohl být dokonce likvidační.
Zaměstnavatelé také kritizují možnost střídat se na ošetřovném s jinými příbuznými, takže by se dotyčný do práce vracel podle potřeby a zaměstnavatel by ho musel znovu zaměstnat. „Potřebujeme mít jistotu, že se dotyčný nebude chtít po 14 dnech vrátit do práce, protože to nebude zvládat, a my už mezitím budeme mít nasmlouvaného náhradního pracovníka,“ říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu ČR.
Ministerstvo podle ní částečně ustoupilo připomínkám svazu a s vystřídáním bude muset zaměstnavatel dát souhlas. Svazu se také nelíbí příliš široký okruh lidí, kteří by mohli o dávku žádat - od přímých příbuzných až po vzdálené včetně švagrů či zeťů.
„Je tam velké riziko zneužívání a hrozí velký výpadek zaměstnanců,“ říká Hejduková. Zaměstnavatelé mají podle ní špatné zkušenosti se zneužíváním u krátkodobé nemocenské, kdy se zaměstnanec domluví s lékařem, který mu napíše potvrzení.
Hrozba zneužívání
„Kontrola by měla být intenzivnější a důslednější než u jiné dávky,“ souhlasí poslankyně TOP 09 a členka sociálního výboru Sněmovny Markéta Adamová. Ta jinak návrh považuje za cestu správným směrem.
Dávka bude výhodná pro lidi s nízkými příjmy (budou si k ní moci zažádat i o dávky v hmotné nouzi) a pro lidi, kterým hrozí výpověď. „Návrh neřeší kontrolní systém, otvírá se možnost zneužívání systému,“ uvádí v připomínkách Unie zaměstnavatelských svazů.
Není také jasné, kdo zhodnotí, že se pečující dokáže postarat například o dlouhodobě ležícího, který potřebuje polohovat nebo měnit pleny. Případně jaká míra péče se má ošetřovanému poskytovat - jestli například stačí, když ho ošetřující jednou za den dojde zkontrolovat a donese mu jídlo, nebo zda u něj musí být přítomen většinu dne. Otevírá se tak možnost pro práci načerno, zatímco dotyčný čerpá pracovní volno a pobírá od státu dávku na péči.
Návrh také připouští souběh dlouhodobého ošetřovného a příspěvku na péči, který je určen právě na pečovatelské služby.
„Ministerstvo novou dávkou z nemocenského pojištění kompenzuje skutečnost, že nebylo schopno za celé tři roky vyřešit urychlení přiznávání příspěvku na péči, problémy s lékařskou posudkovou službou a zatraktivnění terénních sociálních služeb,“ říká Radka Maxová, poslankyně ANO a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku.
Premiér Bohuslav Sobotka návrh ošetřovného podporuje. „Péče o blízkého člověka, ať už staršího rodiče, nebo dlouhodobě nemocné dítě, nesmí ohrožovat finanční zajištění ošetřující osoby ani celé rodiny,“ říká a věří, že vláda návrh podpoří.
Ministerstvo práce zřejmě předloží návrh do vlády po Novém roce. Je také možné, že se z důvodu urychlení pokusí změny dosáhnout pomocí pozměňovacího návrhu k zákonu o nemocenském pojištění, který projednává Sněmovna.
