Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč jsou důchody tak nízké? Ministryně Marksová odpovídala čtenářům

  14:10aktualizováno  14:10
Hostem pořadu iDNES.tv Rozstřel byla v listopadu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Čtenáři iDNES.cz jí pokládali otázky s předstihem. Ne na všechny dotazy se ale dostalo. Redakce iDNES.cz proto vybrala několik dotazů, které se často opakovaly a ministryně je zodpověděla dodatečně e-mailem.

Co hodláte dělat pro důchodce, aby nezůstali „na chvostu společnosti“, co se týká životní úrovně. Zvýšení důchodů o 300,- Kč od nového roku nepovažuji za přiměřené situaci, kdy by se měl pohybovat průměrný důchod kolem 13 000,- Kč, aby důchodci s nižšími důchody neupadali do ještě větší chudoby. - Bořek
Vládní shodu na zvýšení důchodů průměrně o 308 korun považuji za rozumný kompromis. V letošním roce byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která upravuje pravidla pro zvyšování důchodů. Tato změna nově vrací pravomoc rozhodovat o zvyšování důchodů do rukou vlády, abychom předešli nízkým zvýšením důchodů, jako bylo to o 40 Kč od ledna 2016.

Co se týká valorizace penzí, je tady aktuální návrh Odborné komise pro důchodovou reformu. Na základě dohody s premiérem chceme prosadit rychlejší tempo růstu důchodů ještě v současné koaliční vládě. Penze by se měly nově odvíjet od poloviny růstu reálných mezd, ne jako dosud od třetiny. Budeme o tom jednat s koaličními partnery. V současné době řada seniorů pobírá třeba doplatek na bydlení, což je dávka v hmotné nouzi, a myslím si, že je mnohem důstojnější, když lidé dosáhnou na vyšší penze, které jsou vypláceny z peněz, které dnešní senioři vlastně celý svůj život, kdy pracovali, pomáhali uspořit.

Seriál iDNES.cz

Seriál iDNES.cz: Chudoba v Česku

Údaje z článku iDNES.cz o chudobě seniorů: Hranice příjmové chudoby je 10 220 Kč, 120 000 seniorů má důchod nižší než 8 000 Kč. Stát tyto seniory nechává živořit, byť tito lidé státu odevzdali mnoho odpracovaných let. Budete tyto abnormálně nízké důchody nějak řešit? Za odpověď děkuje jedna z postižených, po 42 odpracovaných letech je můj důchod 7 049 Kč. - bez podpisu
Vzhledem k tomu, že náš důchodový systém musí zohledňovat nejen solidaritu s lidmi s nízkými příjmy, ale i zásluhovost u lidí s vyššími příjmy (což potvrdil i Ústavní soud), není jednoduché najít shodu v rámci všech politických stran. Jsem ráda, že na jednání Odborné komise v prosinci, když bylo do budoucna navrženo posílení valorizace, tak žádný ze zástupců koaličních stran proti návrhu nehlasoval. Na základě dohody s premiérem chceme prosadit rychlejší tempo růstu důchodů ještě v současné koaliční vládě. Penze by se měly nově odvíjet od poloviny růstu reálných mezd, ne jako dosud od třetiny.

Nechystá se časové omezení dávek hmotné nouze, především příspěvku na živobytí? Hlavně u vícečetné rodiny je tato dávka téměř tak vysoká, jako by byl příjem rodičů ze závislé činnosti, pokud by pracovali. Ovšem ti nepracují, nebo raději načerno. Je to boj s větrnými mlýny. Jako bývalý sociální pracovník považuji tyto dávky za výsměch všem pracujícím lidem. - Eva Nováková
Pokud člověk nepracuje, dostane dávku pouze v případě, že objektivně pracovat nemůže, například kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo péči o dítě, a zároveň nemá ani majetek, prostřednictvím kterého by si mohl zajistit své potřeby. Výše příspěvku na živobytí se odvíjí od životního nebo existenčního minima. To je spodní hranice, kterou dle mezinárodních smluv i ústavního zákona jsme povinni garantovat osobám v hmotné nouzi. Za současné vlády se existenční ani životní minimum nezvýšilo.

Problematická je v ČR úroveň mzdy u práce s nízkými výdělky. Z toho důvodu jsme také od příštího roku prosadili zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč a naším cílem je, aby se minimální mzda postupně zvýšila až na 40 % průměrné mzdy. Když jsem do vlády nastupovala, byla minimální mzda 8,5 tisíce. Držíme se hesla „Pracovat se musí vyplatit“. Je potřeba, aby rozdíl mezi sociálními dávkami a minimální mzdou byl co největší, a proto zvyšujeme minimální mzdu každý rok a budeme v tom pokračovat. Za poslední dva roky jsme na dávkách v hmotně nouzi ušetřili 2,5 miliardy korun.

V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová

Stát zrušil sociální příplatek. Pro rodiny s více dětmi, kde otec každý den chodí do práce, aby udržel v rodině alespoň trochu životní úroveň to znamená žít na hranici životního minima. Jsem přesvědčen, že zrušení této dávky je postaveno proti rodinám, které řádně chodí do zaměstnání a dětem se snaží umožnit vzdělání. To je z průměrného platu téměř nemožné. - občan
Zrušení sociálního příplatku ze systému dávek státní sociální podpory souvisí s trendem přesouvat význam podpory dávkové do oblasti daňové. Chceme podporovat rodiny s dětmi, které legálně pracují a mají z této práce příjmy. V daňové oblasti zejména slevami na děti z daně z příjmu, případně daňovým bonusem. Tyto benefity se postupně navyšují. Oblast sociálních dávek je záchytnou sítí zpravidla v situacích, které by rodina sama těžko zvládala, proto je řada dávek omezena výší příjmu rodiny.

Kdy bude zvýšen příspěvek na péči? Srpnový růst o 10 % představoval jen nepatrné zvýšení po dlouhých 10 letech jeho stagnace. - Ola
Příspěvek na péči je příspěvkem na zajištění péče lidem, kteří jsou závislí na péči jiného člověka. Tato skupina je velmi různorodá a stejně tak je různorodá i skupina osob, které péči zajišťují. S příspěvkem souvisí i další podpora státu, třeba zápočet náhradních dob pro důchodové pojištění pro lidi pečující nebo zvyšující se dotace poskytovaná registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, který byla za této vlády navýšena v řádu miliard. Vzhledem k tomu, že samotný příspěvek na péči představuje náklad státního rozpočtu více jak 23 miliard Kč ročně, je nezbytné i jeho další zvýšení navrhovat s ohledem na možnosti státního rozpočtu a podporu ostatních zranitelných skupin obyvatel. O další zvýšení budeme určitě usilovat.

Nebylo by podle vás prospěšnější snížit daně z příjmů a také sociální dávky lidem, co nechtějí pracovat (stát sice vybere méně peněz, ale také jich méně rozdá)? Dle mého názoru by to člověka, co nechce pracovat, donutilo jít do práce, ale také by zajistilo možnost si obstojně vydělat. - Jan Krejsa
Snažíme se maximálně slaďovat nabídky a poptávky na trhu práce a zvyšovat zaměstnanost. To se daří, protože v současné době máme nejnižší nezaměstnanost za dlouhou dobu. Jedním z motivačních opatření je zvýšení minimální mzdy spolu s revizí dávkového systému. Jinými slovy ti, co pracují, mají dostat takovou odměnu, za kterou dokáží svou rodinu uživit. Tím v důsledku ubyde i lidí, kteří spoléhají na sociální dávky. Za poslední dva roky jsme na dávkách v hmotně nouzi ušetřili 2,5 miliardy korun.

Kolik „hodí“ život na dávkách? Sociální síť je děravější, než si myslíte

Jelikož jsem spolumajitelem firmy, která zaměstnává 85 zaměstnanců se zdravotním postižením, dotýká se nás velice skokové zvýšení minimální mzdy. Mzdové náklady naší společnosti se tímto zvýší o cca 1 890 Kč měsíčně na zaměstnance při 6 hodinách denně, zatímco uvažované zvýšení příspěvku na zaměstnance je pouze 700 Kč. Chtěl bych se zeptat, zdali případně neuvažujete i o jiné formě finanční kompenzace na úhradu zvýšených nákladů. - Lukáš Fišpera
Cílem sjednocení sazby minimální mzdy je odstranit diskriminaci v odměňování lidí se zdravotním postižením. Od 1. 1. 2017 bude také v případě osob uznaných v některém ze stupňů invalidity činit sazba minimální mzdy 11 000 Kč za měsíc, stejně jako u „zdravých lidí“.

V souvislosti se zvyšováním minimální mzdy ale opravdu připravujeme opatření, která by měla pokrýt zvýšené náklady zaměstnavatelů a eliminovat negativní dopady, o kterých píšete. Změny se budou týkat výše a struktury příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a také se počítá s tím, že bude sloučena provozní a mzdová část příspěvku a bude na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou část příspěvku bude čerpat na mzdové a jakou část na provozní náklady. Tyto změny se budou týkat poskytování příspěvku již za první čtvrtletí roku 2017.

Chcete hnát matky do práce a otce nechat na rodičovské... Ale každý dobrý psycholog Vám řekne, že dítě potřebuje do svých 3 let především matku. Proč není rodičovský příspěvek, podobně jako mateřská, závislý na výši příjmu? Ženy se tak dostávají do nerovné pozice - i když jako bezdětné vydělávaly hodně peněz, po porodu a mateřské přichází šok, kdy jim stát dá almužnu - něco přes 7 tisíc měsíčně.
Nenavrhujeme žádné opatření, které by „hnalo matky do práce a otce na rodičovskou“. Pouze se snažíme nabídnout rodinám více možností, než umožňují stávající pravidla. Již dnes si na základě předchozího příjmu můžete zvolit výšku dávky, ale tato možnost je omezená částkou 11 500 Kč měsíčně. Navrhujeme, aby tento limit padl a rodič mohl volit výši rodičovského mnohem vyšší, a to až do výšky necelých 33 000,- měsíčně. Je na rodiči, jakou výši si zvolí. Vše je tedy plně na svobodné volbě rodičů, rozhodně nikoho do ničeho nenutíme, naopak rozšiřujeme možnosti volby.

Uvažuje vláda o podpoře zaměstnanosti diferenciovanou daňovou politikou pro jednotlivé regiony, jako je to běžné ve Švýcarsku či Kanadě? Či o podpoře dojíždění formou daňových odpočtů, jako je to například v Německu? - Rosťa Pejsek
Na podporu regionální mobility poskytujeme nově příspěvek jednak na dojíždění za prací, jednak na přestěhování. Hlavním cílem je podpora zaměstnanosti uchazečů ze skupin ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností. Výše příspěvku na dojíždění se pohybuje v rozmezí od 1 000 Kč do 3 500 Kč měsíčně, podle dojezdové vzdálenosti. Příspěvek je určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s dojížděním do práce. Peníze tedy může použít např. na zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání dětí. Na podporu regionální mobility je od listopadu možné poskytnout jednorázový příspěvek na přestěhování ve výši 50 000 Kč.

Je normální, že dlouhodobě nezaměstnaný člověk, kterému táhne na 60, si nejdříve musí vyjednat práci, než bude úřadem práce zařazen na rekvalifikaci, kterou k výkonu té práce potřebuje? Nepřijde mi to zrovna moc logické. - Jaroslav Dvořák
Uchazeči jsou na rekvalifikaci zařazováni s ohledem na jejich možnosti uplatnit se na trhu práce, s přihlédnutím k jejich dosavadní kvalifikaci, odborné praxi, zdravotnímu stav apod. S ohledem na efektivnost, hospodárnost a účelnost vynaložených finančních prostředků je ÚP ČR povinen posoudit, zda vybraný rekvalifikační kurz povede k pracovnímu uplatnění uchazeče o zaměstnání. Proto na ÚP někdy požadují vyjádření ze strany potenciálního zaměstnavatele, jestli u něho uchazeč bude po absolvování rekvalifikace zaměstnán.

Vy chcete úplně zrušit doplatek na bydlení? Tím ale přece nepostihnete hlavně ty podnikatele, co to zneužívají, ale důchodce, kterému po zaplacení nájmu zbydou dva nebo tři tisíce. Moje babička bydlí v normálním nájemním bytě a ne v žádné ubytovně. A po zrušení doplatky by jí z důchodu nezbylo skoro nic. To je přece vylití vaničky i s dítětem. - Milan
Informace o rušení doplatku na bydlení, která se objevila v některých médiích, není pravdivá. Chceme jen v budoucnu v návaznosti na vytvoření systému sociálního bydlení upravit v současnosti existující dvě dávky – doplatku a příspěvku na bydlení, do jedné dávky, čímž dojde jednak k adresnějšímu poskytování finanční podpory jednotlivým rodinám a k zjednodušení administrativy. Nedochází tedy k prostému zrušení doplatku na bydlení, ale k celkové úpravě dávkové podpory bydlení. Určitě nedojde k tomu, že by stát přestal pomáhat seniorům, co nemají na zaplacení nájmu. Naopak, senioři jsou jedna z hlavních skupin, na které má být zákon o sociálním bydlení zaměřen.

Často slyším kritiku nerovných příjmů u mužů a žen. Budete se zabývat ještě výraznější nerovností v tom, jakou část života pobírají starobní důchod ženy a jakou muži, a také dalšími diskriminacemi mužů? (vyšší úrazovost-úmrtnost při pracovních úrazech) atd.? - Jaroslav Kulhánek
Rozdíly v době, po kterou pobírají muži a ženy starobní důchod, je dán několika faktory – tím prvním je nastavení mechanismu pro odchod do důchodu, který v minulosti stanovoval pro ženy výrazně nižší věk odchodu do důchodu na základě počtu vychovaných dětí. Podle současné úpravy se tento rozdíl postupně zmenšuje a pro narozené po roce 1975 už neplatí vůbec. Další příčinou rozdílů je vyšší věk dožití žen. Je ale třeba vzít v potaz i to, že ženy, které zůstanou v seniorském věku samy, jsou více než muži ohroženy chudobou. Jejich důchody jsou nižší právě v důsledku rozdílů v odměňování mužů a žen, které se projeví i na výši starobního důchodu. Aktuální rozdíl mezi výší důchodů mužů a žen je 2 260 Kč.

Jak chcete zajistit byty, když samy MÚ (příklad Frenštát p/R) ruší lidem nájmy i na základě nepatrného dluhu na nájmu? Bez ohledu na to, že se snaží tito dotyční tuto situaci aktivně řešit. - Petr Kale
Chceme obce motivovat k tomu, aby se zaměřily na řešení bytové nouze svých občanů a na prevenci problémů, které vedou ke ztrátě bydlení. Zákon vytváří jasný právní rámec, který stanovuje práva a povinnosti obcí i občanů. Chceme obcím nabídnout finanční prostředky na investice do bytů a také na sociální práci, která je při řešení sociálního bydlení naprosto zásadní. Do praxe jednotlivých obcí ale nemohu nijak zasahovat.

Mám v péči čtyři postižené děti. Z jakého důvodu mám stejnou odměnu pěstouna jako ti, co mají zdravé děti? Mám 24hodinovou směnu a plat 4 000,- za jedno dítě. - Alena
Od roku 2013 došlo ke značnému navýšení dávek pěstounské péče, zejména odměny pěstouna, a došlo také k zavedení státního příspěvku na výkon pěstounské péče na odlehčovací a doprovodné služby pro pěstouny. Neuvádíte, v jakém stupni závislosti na pomoci jiné osoby děti jsou. Nicméně z výše uvedeného vyplývá, že odměna pěstouna činí při péči o 4 děti minimálně 24 000 Kč, pokud by alespoň jedno dítě bylo závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.-IV., tak 32 000 Kč. Dále každému ze svěřených dětí náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši dle věku a stupně závislosti v rozmezí od 4 500 Kč do 9 000 Kč. V případě péče o postižené děti lze také žádat o příspěvek na péči, výše činí dle stupně závislosti u osob do 18 let věku 3 300 Kč - 13 200 Kč.

Ráda bych se zeptala na zrušení daňové slevy na nepracující manželku. Argumentujete, že se jedná o slevu pro bohaté, kteří si mohou dovolit, aby žena byla v domácnosti. Tuto slevu, ale uplatňují i rodiny, kdy je manželka na mateřské/rodičovské. Jakým způsobem jim bude tato daňová sleva kompenzována, nebo bude zrušena bez náhrady? Není lepší daňovou slevu zanechat a nezavádět další sociální dávky? - Alena Dostálová.
Nenavrhujeme zrušení slevy na manžela/manželku u daně z příjmů fyzických osob, ale úpravu slevy tak, aby podporovala rodiny s dětmi bez ohledu na formu svazku rodičů nebo výši příjmu. V tuto chvíli slevu můžou využívat jen manželské páry, bez ohledu na to, zda mají či nemají děti. Sleva tak zcela opomíjí soužití nesezdaných párů, ačkoliv se v ČR v roce 2015 narodilo více než polovina prvních dětí mimo manželství.

Zároveň, i pokud rodina s dětmi nárok na slevu má, nemusí ji být schopna vyčerpat, čím je rodina chudší, tím spíše slevu nevyčerpá. Muž s nepracující manželkou a dvěma dětmi slevu na manželku plně nevyužije, pokud jeho hrubá měsíční mzda nepřesahuje 27 800 Kč. Pro představu, hrubou mzdu nižší než 28 tisíc Kč měsíčně pobírá 65 % zaměstnaných mužů. Muž s příjmy pod 17 600 Kč pak ze slevy na manželku nevyčerpá ani jednu korunu. Sleva také nepomáhá situaci samoživitelek.

Peníze lze efektivněji využít jiným způsobem, ideálně podporu směřovat přímo k nezaopatřeným dětem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.