Vyhazov si podle firmy zasloužil jedenačtyřicetiletý otec rodiny Oliver Beel poté, co jednoho květnového dne roku 2009 přijel do práce na půjčeném dvoukolovém elektrovozítku Segway a připojil ho do sítě.
Po zhruba hodinovém nabíjení ho šéf společnosti sídlící ve městě Neunkirchen v německé spolkové republice Severní Porýní-Vestfálsko požádal, aby vozítko odpojil. O dvanáct dní později se Beel, který pro firmu pracoval 19 let, ocitl bez práce. Podle firmy jí totiž Beel nabíjením své dvojkolky zpronevěřil 1,8 eurocentu, tedy asi padesát haléřů.
Má firma tolerovat, když si její zaměstnanci nabíjejí v práci vlastní přístroje?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 28. září 2010. Anketa je uzavřena.
"Když jsem si nabíjel svůj segway, tak jsem zrovna vedl zhruba dvouhodinový telefonát, který jsem nemohl přerušit. Z toho důvodu jsem mohl přístroj odpojit od sítě až po druhém upozornění, zhruba kolem jedenácté hodiny," popsal MF DNES Beel událost.
V časovém prodlení podle něj jeho šéf viděl provokaci, a proto se ihned obrátil na personální oddělení. "Proč neřešil celou situací například osobním napomenutím, je mi záhadou," uvedl Beel.
Zaměstnanec si to nenechal líbit a celý případ dovedl k soudu, který mu minulý týden dal za pravdu.
Soud výpověď odmítl
Výpověď za krádež 1,8 centu dát nelze, stálo v rozsudku německého soudu. "Před soudem jsme argumentovali především minimální výší škody, která zaměstnavateli vznikla. Navíc je zcela běžné, že v kancelářích firmy si zaměstnanci nabíjejí soukromé elektronické předměty," popsal MF DNES advokát zaměstnance Bernd Roos.
Podle něj hrálo svou roli také to, že Beel pracoval u firmy bez prohřešků 19 let a že samotné nabíjení segwaye probíhalo veřejně před ostatními zaměstnanci i nadřízenými.
Okrást zaměstnavatele o dva centy je sice krádež, ale důvodem k výpovědi to podle německého soudu není.
Firma neuspěla ani u dalšího soudu
Sám Beel, který pracoval jako IT administrátor, navíc z předpojatosti obviňuje svoji přímou nadřízenou. Zaměstnavatel proti tomu argumentoval tím, že krádež je krádež a automaticky vede k výpovědi. Podle firmy tím byla narušena vzájemná důvěra.
Soud však tyto argumenty nepřijal a výpověď zrušil. "Pro opětovný nástup do práce zatím žádný termín nemáme, zaměstnavatel čeká ještě na písemné zdůvodnění soudu a pak ho v podstatě musí nechat pracovat," uzavírá advokát Roos.
Firma se ještě bránila u Zemského pracovního soudu, že i následná medializace firmu výrazně poškodila, a tudíž nelze Olivera Beela opět zaměstnat. I odtud však firma odešla nevyslyšena.
Beela, kterého mezitím ostatní zaměstnanci zvolili do podnikové rady, tak musí vzít zpět. Milovník jízdy na elektrovozítku se totiž do práce i po vypuklém konfliktu chce vrátit. "Firma je pět minut od mého domu. Navíc v ekonomicky nepříznivých časech by určitě nebylo jednoduché, najít srovnatelné místo," vysvětlil Beel.
Není krádež jako krádež
Podle českých právníků je sice i krádež několika haléřů krádeží, avšak jen stěží může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.
"Jde o škodu relativně nízkou, a pokud šlo o ojedinělý případ a zaměstnanec jinak dosahuje výborných výsledků a bez chyb, mohlo by být okamžité zrušení pracovního poměru pravděpodobně nepřiměřené," míní advokátka kanceláře Peterka & Partners Barbora Mokrošová, která se specializuje na pracovní právo.
Také podle Jana Kozubka, advokáta z kanceláře Becker & Poliakoff, je i taková drobnost jako nabíjení vlastních zařízení v práci protizákonná. Zrušení poměru v případě tak mírného přečinu je však podle něj na místě až po několika upozorněních.
Okamžitou výpověď, přesněji okamžité zrušení pracovního poměru, považuje za oprávněnou až v případě "zvlášť hrubého porušení povinností", o kterém hovoří i zákoník práce. Co přesně zvlášť hrubé porušení kázně znamená, však není vždy zcela jednoznačné. Poslední slovo v určení míry porušení povinností mají jednotlivé soudy.
"Zaměstnavatel může určité jednání považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, ale soud tento názor sdílet nemusí. To je určité riziko pro zaměstnavatele, neboť v takovémto případě může soud rozhodnout, že okamžité zrušení pracovního poměru není platné," myslí si Kozubek.
Čeští soudci by pravděpodobně také s výpovědí nesouhlasili
Právníci se shodují, že v Česku by podobný soudní spor skončil zřejmě podobně. Navíc takové případy jsou v Česku velmi ojedinělé.
"Většina zaměstnavatelů takovéto prohřešky neřeší takto radikálně – tedy výpověďmi – anebo vůbec," říká advokát Kozubek. Nabíjení různých spotřebičů tuzemské firmy tak většinou tolerují, případné omezení řeší domluvami.
"Připojení vlastního elektronického zařízení za účelem dobití s takto mizivým finančním dopadem bych já jako výpovědní důvod neposoudil – a jsem si celkem jistý, že v případě soudní pře by v takovém případě v Česku vyhrál zaměstnanec," uvedl Petr Janák, personální šéf skupiny PPF. Z jeho zkušeností na 80 procent žalob na neplatnost výpovědi končí i v Česku ve prospěch zaměstnance.
