Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po devíti letech se otevřel rozšířený Panamský průplav, stál 131 miliard

  15:01aktualizováno  15:42
Po devíti letech stavby se v neděli otevřel rozšířený Panamský tunel. Jako první vjelo do něj vjelo mohutné čínské plavidlo s 9 000 kontejnery. Na cestu se vydalo za zvuku orchestrů a jásání tisíců lidí s panamskými vlajkami. Gigantická stavba, která stála přes 5,25 miliardy dolarů, v přepočtu 131 miliard korun, umožní proplout lodím až s třikrát větší kapacitou než dosud.

Oficiální otevření kanálu je naplánováno na večer (hodinu před půlnocí SELČ). Akce se zúčastní sedm desítek světových státníků včetně amerického prezidenta Baracka Obamy či čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Při realizaci projektu, na němž pracovalo 30 000 lidí, bylo použito 4,4 milionu metrů krychlových betonu. Rozšíření kanálu, kterým nyní proudí asi šest procent světového obchodu, umožní proplout lodím s nosností až 170 000 tun.

Fotogalerie

Komory nových zdymadel jsou dlouhé 427 metrů, široké 55 metrů a hluboké 18 metrů, takže proplují i největší plavidla - takzvané post-panamax lodě, které pojmou až 14.000 kontejnerů. Každý den průplavem propluje 35 až 40 lodí.

„Panamský průplav je po rozšíření nejen významným hráčem v regionální námořní dopravě, ale i celosvětově,“ řekl novinářům viceprezident správy průplavu Óscar Bazán. „Je to jasná sázka na vítězství. Naši klienti neušetří jen čas, ale i peníze, vždyť jde o trasu, která zkracuje vzdálenosti,“ dodal.

Námořní doprava prochází krizí

Jeho nadšení podle agentury AP snižuje fakt, že globální námořní přeprava prochází krizí, zejména v důsledku propadu cen ropy a zpomalení hospodářského růstu Číny. Právě Peking je pro Panamský průplav druhým nejvýznamnějším klientem.

Loni poklesl objem obchodu mezi Asií a východem USA o deset procent. Experti sice očekávají růst přepravy zboží mezi Asií a přístavy na východním pobřeží USA. Problémem ale může být fakt, že řada těchto přístavů neumí obsloužit obří lodě, které nyní mohou Panamským průplavem proplouvat.

Po roce 1999, kdy kanál předaly Spojené státy Panamě, generovala dopravní tepna zisk celkem kolem deseti miliard dolarů. Výnosy tvoří 40 procent hrubého domácího produktu Panamy.

Projekt, který změnil historii

Jako první se pokusil uvést myšlenku na spojení Tichého a Atlantického oceánu v život francouzský podnikatel Ferdinand Lesseps, který se proslavil při stavbě Suezského průplavu, otevřeného roku 1869. Lessepsovi, jenž se do stavby pustil roku 1880 ve věku 75 let, se ale nepodařilo dovést dílo do úspěšného konce.

Začátkem 20. století se myšlenky ujaly Spojené státy, v té době již regionální mocnost. V listopadu 1903 za jednorázovou sumu deseti milionů dolarů a roční nájem 250 tisíc dolarů získaly „na věčné časy“ i šestimílové pásmo po obou stranách budoucího kanálu.

Na stavbu nasadili Američané 56 300 dělníků, kteří do Panamy přicházeli z mnoha zemí světa. Přes všechnu snahu o zdravé životní prostředí a bezpečí si ale i americká fáze výstavby vyžádala mnoho životů, kvůli nehodám či nemocem během ní zemřelo 5 600 lidí.

Výstavba průplavu v letech 1904 až 1914 přišla Američany na 375 milionů dolarů (v dnešních cenách by to byly desítky miliard dolarů). První loď - starý plovoucí jeřáb - soustavou tří zdymadel a jezer proplula v lednu 1914 a o sedm měsíců později byl průplav slavnostně otevřen. O pouhý rok později jej ale zablokoval rozsáhlý sesuv půdy a pravidelný provoz mohl znovu začít teprve v roce 1920. Od té doby ale slouží Panamský průplav světové lodní dopravě spolehlivě.

Velký význam měl vždy zejména pro USA, během let ale v Panamě sílil odpor proti tomu, že nejdůležitější součást hospodářství ovládají Američané. V roce 1977 USA souhlasily s jeho předáním Panamě. V roce 2000 tak průplav od USA převzala panamská vláda, která na poplatcích za jeho využívání ročně vybere kolem jedné miliardy dolarů (24,7 miliardy korun).

V srpnu loňského roku byla rovněž otevřena 72 kilometrů dlouhá nová větev Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem, který je jedním z nejrušnějších námořních cest na světě. Nová větev 163 kilometrů dlouhého průplavu umožňuje provoz v obou směrech zároveň a zkracuje cestu průplavem na zhruba polovinu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.