Průmyslové podniky i v březnu pokračovaly v mírném propouštění zaměstnanců, především u těžařských a strojírenských podniků, tedy v těžkém průmyslu.
Naopak počet zaměstnanců se zvýšil v dřevozpracujícím průmyslu, výrobě zboží z plastů a výrobě elektrických a optických přístrojů.
Celkově počet zaměstnanců v průmyslu v březnu meziročně poklesl o 53 tisíc osob (to je 4,3 procenta všech zaměstnanců).
Ve srovnání s loňským březnem brali zaměstnanci v průměru o 7,1 procenta více peněz, v průměru si letos v březnu vydělali 13 050 korun. Po odečtení inflace jim mzdy reálně meziročně vzrostly o 3,2 procenta, přičemž produktivita práce vzrostla o 9,9 procent.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci tabákových firem, rafinerií ropy, vápenek a cementáren, nebo elektráren a rozvodných společností. Nejméně peněz nalézají ve výplatních sáčcích zaměstnanci textilek, koželužen, ale také dřevaři.
Ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím vzrostly tržby z průmyslové činnosti ve stálých cenách po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 8,0 procent a produktivita práce byla vyšší o 10 procent.
Stavební výroba
Celkový růst stavební výroby se soustřeďuje do nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru. Objem prací na opravách a údržbě stavebních fondů zaznamenává pokles.
Za první čtvrtletí stavbaři prostavěli reálně po vyloučení vlivu počtu pracovních dnů o 3,1 procenta více než za první tři měsíce loňského roku.
Za první kvartál opustilo stavební firmy s 20 a více lidmi přes 10 tisíc zaměstnanců. Reálná mzda zůstala meziročně na stejné výši, na výplatních páskám měli v průměru částku 12 130 korun.
Budoucí vyhlídky zatím nejsou nijak optimistické. Orientační hodnota stavebních povolení vydaných v březnu je meziročně menší o 11,5 procenta. Za první tři měsíce je toto číslo meziročně nižší o 4,3 procenta.
Stavební úřady v tomto období povolily výstavbu 5 846 nových bytů, nejvíce v Praze a blízkém okolí, v krajích s vysokou nezaměstnaností (severní Čechy a severní Morava) počet nově povolených bytů výrazně poklesl.
