Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková hovoří s novináři před sídlem úřadu, ve kterém...

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková hovoří s novináři před sídlem úřadu, ve kterém od rána zasahuje protikorupční policie. (27. května 2015) | foto: František Vlček, MAFRA

Vitásková blokuje 40 miliard zelených dotací. Do sporu zasáhne prezident

  • 117
Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková odmítá vyhlásit na příští rok podporu pro většinu „zelených“ elektráren. Vysloužila si tím nařčení z vydírání politiků a paličatosti. „Tomu, co dělá, se říká šprajc,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek.

V prohlubujícím se konfliktu, který už řeší vláda i prezident, se však ukazuje, že Vitásková nejedná svévolně. Zákon, na jehož základě se dotace vyplácejí, neschválila Evropská komise. Není jisté, kdy a zda vůbec to udělá. Souhlas není automatický, varuje Brusel.

Pokud stát napřesrok nevyplatí zhruba 40 miliard korun pro solární, větrné či bioplynové zdroje, hrozí hromadné krachy jejich majitelů, prudký růst nesplácených úvěrů v bankách, ale i zdražení tepla. Dotace totiž směřují také na takzvané kogenerace - tedy výrobny tepla a elektřiny, které by musely zvednout cenu pro své odběratele.

Státu hrozí žaloby solárníků. Vitásková se šprajcla, říká ministr Mládek

Tento týden letí problém řešit přímo do Bruselu ministr Jan Mládek. Do sporu o dotace zasahuje i prezident Miloš Zeman, který si Vitáskovou pozval, aby mu své stanovisko vysvětlila.

Zákon, podle něhož se dotace vyplácejí, je z roku 2005 a stát o jeho notifikaci - tedy souhlasu Evropské komise - jedná už řadu let. Přesto dotace k energetikům proudily. Proč letos Energetický regulační úřad (ERÚ) otočil? Dostal z ministerstva průmyslu pokyn, aby nevypisoval podporu pro nové elektrárny spouštěné od příštího roku. Zákon, na němž dotační systém pro tyto zdroje stojí, se v Bruselu teprve schvaluje. Varování z ministerstva vyvolalo na ERÚ otázku: Co se staršími zdroji připojenými do sítě v letech 2006 až 2012, pro jejichž dotace není notifikace hotová taky?

Úřad vlády radí Vitáskové vyčkat

Jak je možné, že vláda stále nemá u tak starého zákona posvěcení Evropské komise? Zdá se, že bruselským úředníkům se do jeho schválení prostě nechce. Příliš štědrá podpora podle jejich názoru porušuje pravidla evropského trhu. A v Česku přibývá lidí, kteří cítí, že je v tom problém. Na ERÚ přišla řada stanovisek, která varují před bezhlavým schválením podpory na základě neschváleného zákona, protože není možné automaticky předpokládat, že Brusel český dotační systém posvětí.

Vyčkat na výsledek notifikace Vitáskové ve svém oficiálním stanovisku radí například odbor Úřadu vlády, zodpovědný za soulad českých zákonů s evropským právem. „Kloním se k názoru, že nelze vypsat veřejnou podporu, která nebyla schválena Evropskou komisí, tedy bez kladného notifikačního rozhodnutí z její strany,“ souhlasí i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Váhá i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Samotné cenové rozhodnutí (tedy vypsání podpory ze strany ERÚ) nemusí být porušením zákona. Nicméně právní jistotu lze mít až po vyjádření Evropské komise,“ říká první místopředseda úřadu Hynek Brom.

Ten zároveň upozorňuje, že vypsání podpory, která nakonec nebude schválena, je velkým rizikem pro samotné majitele elektráren: „Za nedovolenou veřejnou podporu je vždy zodpovědný až konečný příjemce.“ Jinými slovy, neschválené dotace by mohli majitelé solárů či bioplynek nekonec povinně vracet.

Vitásková se tak octla v kleštích. „Riziko je, když se podpora vypíše, ale riziko je ji i nevypsat. Dopady obojího mohou být v miliardách korun. Dokonce až biliony,“ tvrdí.

,