Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Panama je „tvrdý ráj“. Tam se buď něco skrývá, nebo legalizuje, říká expert

  16:33aktualizováno  16:33
Únik dat o klientech a činnosti panamské kanceláře Mossack Fonseca může pomoci daňovým úřadům zabránit daňovým machinacím a podvodům víc, než když utíkaly podobné informace z bank v předchozích letech. „Česká finanční správa může zveřejněné údaje prošetřit a případně ještě doměřit nezaplacenou daň,“ říká daňový expert Jiří Žežulka.

Daňový expert Jiří Žežulka | foto:  František Vlček, MAFRA

„Jsou to zajímavé informace, protože na rozdíl od předchozích případů se jedná i o informace z poslední doby. Soubor informací z Mossack Fonseca zahrnuje i aktuální období roku 2015, takže finanční správa může zveřejněné údaje prošetřit a případně ještě doměřit nezaplacenou daň,“ říká Jiří Žežulka, daňový expert, který má za sebou dlouholetou praxi na Generálním finančním ředitelství a nyní pracuje pro soukromou společnost Apogeo.

Křetínský odmítl daňové úniky. Na seznamu je i žena spojovaná s Rittigem

S jakým cílem vůbec podnikatelé využívají daňové ráje?
Záleží na tom, s jakými motivy podnikatel do daňového ráje vstupuje. Může jít i o úplně legitimní motiv, jakou je snaha skrýt vlastníka většího majetku před sousedy a známými nebo třeba i rodinou. Dalším důvodem, proč si podnikatel zakládá firmu v daňovém ráji, může být snaha o lepší ochranu investic: někdy prostě volí prostředí, které považuje za bezpečnější, se stabilnějším právním prostředím a nižším zdaněním. A konečně, nemůžeme vyloučit ani méně čestný motiv - tedy snahu o daňový únik a legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Jakou pověst má coby daňový ráj Panama, kde Mossack Fonseca sídlí? Jaké podmínky pro firmy tam panují?
Panama je vnímána jako tvrdý daňový ráj, tedy země, která s ostatními zeměmi spolupracuje jen omezeně. Motivem jít do Panamy je spíš skrýt nějaký majetek nebo vyhnout se daňovým povinnostem nebo v nejhorším případě legalizace výnosů.

Jaká je šance na spolupráci s takovou zemí?
Česká finanční správa tu má spíš menší šanci, že by se dokázala formou mezinárodní právní pomoci při správě daní dostat k detailním informacím o majetku českých podnikatelů. Tam, kde taková mezinárodní spolupráce funguje, Česká republika pošle žádost o informace o konkrétním daňovém subjektu na příslušný daňový orgán do zahraničí, a ten pak zajistí příslušné dokumenty a pošle je do Česka.

Jak se podle vás mění přístup k daňovým rájům v posledních letech?
Tlak na takzvané tvrdé daňové ráje se zvyšuje, OECD a ostatní mezinárodní organizace na ně tlačí v ekonomické rovině - může dojít například k tomu, že proti nespolupracující zemi budou zavedeny ekonomické sankce. Jde o to, aby daňové správy získaly přístup alespoň k části citlivých informací. I díky tomu daňové ráje ustupují od nejtvrdších praktik a totální nekomunikace s ostatními státy. Například se české finanční správě podařilo před třemi lety dojednat smlouvu o výměně informací s ostrovem Man.

Panama Papers

A konkrétně s Panamou smlouvu Česká republika má?
S Panamou máme smlouvu o zamezení dvojího zdanění a výměně informací uzavřenou, je účinná od roku 2014. Je otázka, jestli bude na jejím základě možné vyžádat si i historické informace z předchozích let, nebo zda to bude fungovat jen od okamžiku účinku smlouvy. Obvykle výměna informací platí až od doby, kdy smlouva vstoupí v platnost. Nebude možné získat informace o tom, co se dělo před rokem 2014.

Z vaší praxe v daňové správě - vybavujete si, kdy jste šetřili případ daňového úniku přes Panamu?
Pamatuji si několik případů s Panamou, kdy si česká entita založila obchodního partnera v Panamě, předstírali nějaký vzájemný obchod a v závěru zdaňovacího období z Panamy do české firmy přišla faktura na částku zdůvodněnou jako sankce za nedodržení smlouvy. Tím se peníze z Česka vyváděly do Panamy. To znamená zneužití daňového ráje v nejhrubším významu - toto už dnes není možné, česká daňová správa si na takové případy dává pozor.

Jak dopadl zmíněný případ - došlo k trestnímu stíhání?
Firma měla povinnost prokázat, že zaplacená smluvní sankce souvisí s ekonomickou činnosti subjektu, musí být schopna zdůvodnit výši plnění. Nepotřebovali jsme k tomu ani výměnu informací s Panamou. U fiktivních pokut se vysoké částky těžko obhajují, takže jsme doměřili daň a penále, šlo řádově do 10 milionů korun a podali jsme trestní oznámení.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.