Cena elektřiny výrazně roste také na pražské burze, většina zákazníků energetických firem má ale ceny určeny dlouhodobě, takže by je to zatím nemělo ovlivnit.
Cena elektřiny se v úterý vyšplhala až na 64,25 eura (1 570 korun) za megawatthodinu, což je vůbec nejvyšší jednodenní nárůst od roku 2003. Od pátku, kdy v Japonsku udeřilo zemětřesení a následně i ničivá vlna tsunami, ceny vzrostly již téměř o 28 procent.
"Tyto nárůsty ze dne na den jsou obrovské a budou mít dopad na ceny elektřiny v celé Evropě," řekla FT Zoe Doubleová z londýnské společnosti ICIS Heren, která sleduje dění na trzích s energiemi. Kromě Německa ceny elektřiny v současnosti rostou nejvíce ve Španělsku a Francii, která je na výrobě jaderné energie životně závislá.
Elektřina rostla také na pražské energetické burze. Cena elektřiny s dodáním v příštím roce od pátku vzrostla o téměř deset procent na 56,20 eura za megawatthodinu. O bezmála deset procent na 57,50 eura za MWh zdražila také elektřina s dodáním v roce 2013. "Bezpochyby to souvisí s rozhodnutím Německa odstavit jaderné reaktory," sdělil ČTK mluvčí burzy Jiří Kovařík.
"Naprostá většina zákazníků má ceny určeny celoročně, takže momentální situace konečné ceny příliš neovlivní. Pokud tomu bude déle, pak se to promítne i do konečných cen," řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý rozhodla dočasně odstavit sedm jaderných reaktorů v zemi, které byly postavené ještě před rokem 1980.
Rozhodnutí je prozatím platné pro tři měsíce, kdy se bude německá vláda rozhodovat, zda prodlouží chystané odstavení jaderných elektráren v roce 2022. Podle Merkelové je jaderná katastrofa v Japonsku "zlomovým bodem v historii naší technologicky založené společnosti".
Podle Kříže se zdražení elektřiny s rozhodnutím o odstavení německých jaderných elektráren dalo očekávat. "Jaderné elektrárny jsou nákladově nejníže, a pokud vypadne z energetického mixu tato nejlacinější část, pak cena na trhu o to více reaguje," dodal.
