Vatikán je pod rostoucím tlakem evropských institucí, aby odhodil tisíciletí budovaná tajemství provázející jeho finanční zázemí a plně se přizpůsobil moderním zákonům ztěžujícím praní špinavých peněz a financování terorismu.
Finanční skandály provázející Vatikánskou banku, hlavní finanční instituci spravující církevní peníze, přiměly papeže Benedikta XVI., aby místní tajnůstkářské bankéře postupně vyváděl na světlo. Posílení nově vytvořeného finančního dohledu a transparentnosti bude i jedním z hlavních světských úkolů pro papeže přicházejícího, Evropa mu totiž už pokoj nedá.
Vatikánská bankaHlavní finanční institucí Vatikánu je Istituto per le Opere di Religione, Institut pro věci víry, známější pod názvem Vatikánská banka. Detaily o hospodaření byly donedávna veřejnosti nedostupné, otevírá se až pod tlakem mezinárodních zákonů proti praní špinavých peněz. V roce 2011 měla 20 772 klientů, z toho 68 procent duchovních. Na třiatřiceti tisících účtech spravovala majetek v hodnotě 8,2 miliardy dolarů. Vatikán používá jako měnu eura, vydává vlastní euromince, nejčastěji s podobiznou papeže. Některá jsou čistě sběratelskou záležitostí. |
Na Nový rok italská národní banka, pod kterou Vatikán v měnových otázkách jako stát platící eury spadá, zastavila elektronický platební styk s nejmenším státem světa.
Důvod? Istituto per le Opere di Religione (Institut pro věci víry), známější pod méně poetickým označením Vatikánská banka, nesplnil lhůtu pro zavedení všech opatření podle mezinárodního zákona proti praní špinavých peněz.
Pro turisty to například znamenalo, že nemohli na území Vatikánu používat bankomaty a platit kartami. Pro stát, jehož podstatnou část příjmů tvoří peníze od turistů utrácejících za suvenýry ve vatikánských muzeích a na místním poštovním úřadě za známky a mince, to byla citelná ekonomická rána.
Mírný pokrok
Řešení je hodné krále Šalamouna. V polovině února podepsal Vatikán smlouvu o zprostředkování karetních plateb se švýcarskou společností Aduno SA, která na rozdíl od předchozí Deutsche Bank nepodléhá regulaci v eurozóně.
Ve srovnání s minulostí však činí Vatikán velké pokroky. Za Benedikta XVI. například vznikl finančněanalytický útvar sledující podezřelé transakce, v roce 2009 se vzdal části suverenity v otázce měnových sporů ve prospěch evropských soudů.
"To byl historický krok. Poprvé v dějinách se Vatikán podřídil autoritě, a nebyl to Bůh," komentoval to pro New York Times nejmenovaný evropský úředník. Loni také Vatikán poprvé prošel prověrkou Moneyval, evropské komise zkoumající provedená opatření proti praní peněz a financování terorismu. Nedopadl dobře především v personální oblasti, ale komisaři Vatikán aspoň pochválili za viditelný pohyb vpřed.
Odstupující papež ještě letos v únoru jmenoval nového ředitele Vatikánské banky, německého aristokrata Ernsta von Freyberga, který má zlepšit image po odvolaném předchůdci. Ten byl vyšetřován kvůli problematickým převodům desítek milionů eur. Ve srovnání se 70. a 80. léty a s pomocí s investicemi miliard narkomafie byl i tento prohřešek vlastně pokrok.
