Jednotné patenty odsouhlasili europoslanci v "unijním patentovém balíčku", který vedle zlevnění patentů počítá i se vznikem jednotného patentového soudu.
"Dnešní hlasování je dobrou zprávou pro ekonomiku EU a zejména pro malé a střední podniky v Evropě," uvedl německý zpravodaj Parlamentu pro jednotný systém patentové ochrany Bernhard Rapkay. Jeho italský kolega Raffaele Baldassarre nelichotivě označil současný systém patentování jako daň za inovace.
Problém současného systému je, že je pro firmy příliš drahý. Když si chce tuzemská firma patentovat výrobek v EU, obrací se na Evropský patentový úřad. Poplatky se však zvyšují s počtem zemí, v nichž chce svůj výrobek patentovat. Firma si musí platit překlad patentu do jednotlivých jazyků, poplatek za řízení a udržovací poplatky, které se platí každý rok. To vyjde až na desítky tisíc eur.
O patenty často žádají farmaceutické firmy, a to někdy i u generických léků, pokud například obsahují nový typ účinné látky. "Chcete-li mít patent ve všech zemích patentové úmluvy, což je 34 zemí, stojí roční poplatky okolo 10 tisíc eur. Poplatky se stupňují, čím déle se patent udržuje. Z finančních důvodů je tudíž nutné strategicky zvolit počet zemí pro patent. V okamžiku, kdy se ochrana jeví zbytečná, dochází k přerušení platby poplatků a patent zaniká," sdělila mluvčí Zentivy Dana Pavlousková.
Patenty prodražují hlavně překlady
"Drahé není ani tolik řízení, ale zejména to, že se patenty musí v jednotlivých státech překládat do jejich jazyků a platit udržovací poplatky," řekla iDNES.cz ředitelka patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová. Například patent v EU vyjde okolo 20 tisíc eur, pro srovnání v USA je to asi desetina této částky. Nově by se patenty měly překládat strojově, což by bylo mnohem levnější, skeptikové nicméně namítají, že takové překlady nemusí být srozumitelné.
V České republice o patenty nejvíce žádají firmy z oblasti farmacie a výroby chemických látek. Ty, které míří se svými výrobky za hranice, zpravidla neusilují o patentovou ochranu ve všech členských zemích EU.
S jednotným patentem by měla být EU konkurenceschopnější vůči USA a Japonsku. Parlament se zasadil o to, aby byly náklady na překlady pro malé a střední podniky, neziskové organizace, univerzity a veřejné vědecké organizace v EU v plné výši propláceny. Přívětivější by měly být i poplatky za obnovení patentů.
Mezinárodní dohoda ustavující jednotný patentový soud bude platit od 1. ledna 2014 nebo poté, co ji ratifikuje třináct ze smluvních států. Mezi nimi však nesmí chybět Velká Británie, Francie a Německo.