Tak to alespoň definuje vyhláška o masných výrobcích. K "čerstvým" paštikám ve staniolu, plastových vaničkách či v "buřtíkách" se zákon nehlásí.
| VÝSLEDKY PAŠTIK VE FORMÁTU PDF |
Pověstná "špekáčková" vyhláška, která měla vrátit do obchodů kvalitu tím, že stanovila, z čeho se smí a z čeho nesmí vyrábět špekáček, poličan, herkules, debrecínský párek a řada dalších masných produktů, definuje jen játrovou paštiku v konzervě.
A jsme tam, kde jsme byli. Když nejsou dána základní pravidla hry, může si každý hráč zvolit svá vlastní, která mu vyhovují. A tak paštika může být luxusní delikatesou, která by mohla zdobit královskou hostinu, ale i nejobyčejnější pomazánkou na chleba z těch nejlacinějších surovin.
"Český spotřebitel si pod pojmem paštika představuje výrobek, kde převládají játra. A tu játrovou chuť v něm hledá," uvádí Jana Dostálová, která vyučuje zbožíznalství na Vysoké škole chemicko-technologické. A často nenajde.
Hodně z oněch 17 paštik, játrovek, játrových sýrů a krémů, na které se test zaměřil, chutnalo spíš po sádle než po játrech. Nekvalitní suroviny prozrazovala i barva, která se po chvíli z příjemné růžové měnila na odpudivou šedivou nebo hnědou.
"U některých cítíte, že koření má něco zastřít, třeba chuť přeškvařeného sádla," řekl po degustaci Jiří Drobný z Ústavu pro vyšetřování potravin.
Bát se jich nemusíme
Test doplnily analýzy ve Státním veterinárním ústavu v Praze, které paštiky prověřily po mikrobiologické stránce a zkoumaly obsah tuku, vody a čistých svalových bílkovin - těch, které vypovídají o tom, kolik použil výrobce masa a jater.
Čím méně jich je, tím více bylo "náhražkových surovin" - rostlinných bílkovin, škrobu, případně i drůbežího separátu. K tomu se na obale hlásí jediný výrobek - Jemná játrová paštika Schneider. Hodnotitelé ho však rozeznali i v některých dalších.
Potěšitelné je, že ani jeden výrobek neobsahoval žádné patogenní bakterie, salmonely nebo listerie, které mohou mít na svědomí onemocnění z jídla. U tří vzorků však byl překročen celkový počet mikroorganismů.
"Onemocnění rozhodně nezpůsobí, ale mohou třeba změnit trochu chuť. Nadměrná přítomnost mikroorganismů je určitě nežádoucí, proto je limitována," říká Stanislava Herčíková ze Státního veterinárního ústavu, která rozbory prováděla.
Cena není ukazatelem kvality
Test ukázal, že se při výběru paštik zákazník nemůže řídit cenou. Mezi těmi, které chutnaly nejlépe, byla nejlevnější paštika Játrovka od Procházky za 49 korun kilo.
A naopak na konci chuťového žebříčku skončil kromě paštik v konzervičkách i nejdražší výrobek testu - Paštička Klasik ze Sušice za 170 korun. Výrobce přitom použil hodně masa (na obale uvádí 50 % a také analýzy ukázaly na vysoký obsah čisté svalové bílkoviny), jenže výsledná chuť připomíná spíš salám než paštiku.
Vítězem testu se stala zahraniční paštika Jemná bruselská, kterou Delvita dováží z Belgie. Na konci žebříčku skončily konzervy, z nich si pak absolutně nejhorší známku odnesla Mince, kterou pro síť obchodů Meinl vyrábí Hamé Babice.
Paradoxy ministerských vyhlášek
Paradoxem je, že jediný výrobek ze všech 17 testovaných, na který by se vyhláška měla vztahovat, protože má název "játrová paštika" a je v konzervě, předpisům nevyhovuje. Obsahuje víc než povolených 70 procent vody. Další tři konzervy se jmenují jinak než játrová paštika.
Májka je označena jako vepřový krém, další dvě jsou "játrovky". Zda i na játrovky platí vyhláška, není vůbec jisté. "To je na výklad právníků a jazykozpytců," říká metodik Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Šindelář.
"Kdyby se měl striktně dodržovat smysl vyhlášky, tak by paštiky mohly být jen ve formě konzerv." Vyhláška totiž říká, že názvy masných výrobků, u kterých specifikuje požadavky na složení a chuť, nelze používat pro jiné výrobky, které těmto požadavkům neodpovídají.
 Játrová paštika se vyrábí z vepřového masa a vepřových jater. |
