"Domnívám se, že této možnosti využijí asi dvě až tři procenta ze všech, kteří dnes podávají daňové přiznání," odhaduje Lubomír Janoušek z pražského finančního ředitelství. Dodává, že s placením paušální daně navíc musí souhlasit finanční úřad, není na ně automatický nárok. A to ani pro ty, kteří splňují podmínky dané zákonem.
Pro koho má paušál smysl?
Daňový poradce Jan Horešovský míní, že tato paušální daň je výhodná především pro státní rozpočet, drobným podnikatelům většinou příliš neulehčí. Podle daňového poradce Antonína Abraháma může mít smysl pro malé podnikatele, kterým se nevyplatí platit daň z přidané hodnoty. Výhodou pro ně může být zejména to, že si nemusí platit externí účetní. Nemají totiž povinnost klasicky účtovat, stačí jim jen jednoduše evidovat příjmy, pohledávky a hmotný majetek.
Paušální daň má však i svá úskalí. Pokud totiž vydělá podnikatel za rok více, než si původně myslel a z čeho předem zaplatil daň, vyplnění daňového přiznání a doplacení daně se nevyhne. Bude tedy muset dokazovat skutečné výdaje - a proto předešlá výhoda, nemuset si schovávat doklady o vynaložených nákladech, odpadá. Navíc: jestliže se mu povede hůře, finanční úřad mu z předem zaplacené daně nevrátí ani korunu.
Jak žádat o paušální daň
Nejprve je nutná domluva s berním úředníkem. Podnikatel podá žádost - formuláře jsou k dispozici na finančních úřadech - a doloží k ní mimo jiné, že za poslední tři roky jeho příjmy vždy v jednom roce nepřekročily jeden milion korun, nikoho nezaměstnává a neplatí daň z přidané hodnoty. Dále bude chtít finanční úřad vidět předpokládané příjmy a výdaje, na základě kterých vypočítá daň. Ty se určují zpravidla podle minulých daňových přiznání.
"V zásadě může o paušální daň požádat i začínající podnikatel, který žádné přiznání ještě nepodával. V jeho případě by se daň počítala podle příjmů podobných podnikatelů ze stejného oboru," říká Lubomír Janoušek. Na ministerstvu financí však míní, že paušální daň novým podnikatelům určena není.
"Zájemce by měl za sebou mít alespoň rok. Konečné posouzení je ale na finančním úřadu," říká ředitel odboru ministerstva Petr Pelech. Jestliže úřad žádost schválí, je podnikatel povinen zaplatit daň do 31. května. Její velikost je minimálně 600 korun, ale ve většině případů bude vyšší. "Umím si představit, že minimální částku bude platit například důchodce, který si nějak přivydělává k penzi. Ostatní musí počítat s větší daní odpovídající příjmům," doplňuje Lubomír Janoušek.
Vypočítává se totiž stejně jako v normálním daňovém přiznání procentem z výdělků snížených o náklady - ale na rozdíl od klasické daně ne ze skutečných, nýbrž předpokládaných. Podnikatel platící paušální daň pak teoreticky nemusí vést účetnictví ani vyplňovat po skončení roku 2001 daňové přiznání. A jestliže si placení paušální daně smluví předem na tři roky, což zákon umožňuje, může kontakt s úřadem na toto období vyškrtnout ze svého diáře, stačí vždy jen do 31. května zaplatit předem smluvenou částku.
Vypadá to poměrně jednoduše, ovšem jen do chvíle, kdy skutečné příjmy překročí ty plánované o více než čtyři tisíce korun za rok. V takovém případě je třeba podat běžné daňové přiznání. Ten, kdo využil zákona a evidoval jen své příjmy, bude tratit. Výdaje, na které nebude mít doklad, mu totiž finanční úřad v daňovém přiznání neuzná.
Finanční úřad může kontrolovat všechny
Jak finanční úřad přijde na to, že podnikatel vydělal více peněz, než si předem myslel a z kterých zaplatil daň? Jednoduše, má totiž podle zákona možnost zkontrolovat evidenci hospodaření stejně jako účetnictví u podnikatelů platících "normální" daně. "Kontrola je prakticky provedena předem při stanovení daně. To ale nevylučuje právo finančního úřadu provést další a učinit opatření v souladu se zákonem," doplňuje Petra Hajíčková z tiskového oddělení ministerstva financí. Úřad má možnost zkontrolovat příjmy podnikatele tři roky zpátky, a pokud ho během této doby například dopisem vyzve, aby vysvětlil některé údaje, prodlužuje se tato lhůta na další tři roky až do deseti let. Podle Jana Horešovského však v případě podnikatelů platících paušální daň prakticky není co kontrolovat. "Pokud řádně a delší dobu platí paušální daň, nemusí se kontroly podle mého příliš bát," uvádí Horešovský. Doplňuje, že v podobné situaci jsou i ti, kteří podávají běžné daňové přiznání, ale počítají s paušálními, nikoli skutečnými výdaji.
Jak platit paušální daně
Kdo může požádat o placení paušální daně?
drobní podnikatelé s příjmy pouze ze živnosti, zemědělské výroby nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (například lékaři, daňoví poradci), kteří
- nikoho nezaměstnávají
- za uplynulá tři léta nedosáhli příjmu větších než milion korun ročně
- nejsou plátci daně z přidané hodnoty
- nejsou účastníkem sdružení bez právní subjektivity
Jak postupovat?
- do 31. ledna podat žádost na finanční úřad, doložit předpokládané příjmy a výdaje
finanční úřad žádost zamítne
- podnikatel vede účetnictví, podává po skončení roku daňové přiznání a platí daň ze skutečných příjmů a výdajů
finanční úřad žádost schválí
- podnikatel nevede účetnictví, ale jen evidenci příjmů, pohledávek a hmotného majetku, zaplatí do 31. května dohodnutou paušální daň
- skutečné příjmy jsou nejvíce o čtyři tisíc vyšší, stejné, nižší než odhadované
- podnikatel nepodává daňové přiznání, v případě, že jsou nižší, finanční úřad mu nic nevrací, pokud jsou vyšší o maximálně čtyři tisíc korun, nic nedoplácí
- skutečné příjmy vyšší o více než čtyři tisíce korun než odhadované
- podnikatel podává daňové přiznání a doplácí daň
Jak dopočítat daň: skutečné příjmy minus odhadované výdaje, případně skutečné výdaje, pokud na ně existují doklady; z výsledné částky se vypočítá daň podle pásem ze zákona o daních z příjmů a od ní se odečte předem zaplacená paušální daň.
PAUŠÁLNÍ DANĚ
V čem jsou výhody
* není třeba vést klasické účetnictví, odpadá najímání a placení účetní
Vyhnout se účetním knihám bylo možné už dříve, a to pokud člověk nepočítal v daňovém přiznání se skutečnými výdaji, ale paušálním podle zákona. Možnost nevést účetnictví se zavedením paušální daně rozšířila i pro ty, kteří si chtějí odečítat skutečné náklady.
* možnost ušetřit daň ze čtyř tisíc korun
Zákon umožňuje překročit odhadované příjmy o čtyři tisíce, aniž by musel podnikatel doplatit daň.
* není nutné podávat daňové přiznání
Což neplatí v případě, že podnikatel vydělá více než čtyři tisíce korun navíc oproti dohodnutým příjmům.
a nevýhody
* dvojí administrativa
Pokud podnikatel překročí předem dohodnuté roční příjmy o čtyři tisíce za rok, musí podat daňové přiznání.
* dvojí placení
V letošním roce zaplatí podnikatel najednou dvě daně - za loňský rok a paušální dopředu za letošní.
* vyšší daň
Jestliže vydělá podnikatel méně, finanční úřad mu rozdíl v dani nevrátí. Pokud vydělá více, ale nechoval si doklady o výdajích, finanční úřad mu je v daňovém přiznání neuzná.
