Na Pavlu Sehnalovi je při rozhovoru cítit netrpělivost, s jakou čeká, až padne otázka na jeho vztah k EU. Chce dát hlasitě najevo, že nesouhlasí se současným euroskepticismem šířeným Václavem Klausem a dalšími politiky. Naopak, migraci, promíchávání národů a výměnu kultur považuje za trendy s významnými přínosy nejen pro ekonomiku, ale i mír.
Jako další miliardář se pouštíte do politiky. Proč?
Na mnoha úřadech po republice neustále slyším: „Nejde to, nejde to.“ Já jsem ale optimistický a spojení „nejde to“ ve svém slovníku nechci mít. To je hlavní důvod, proč jsem do politiky vstoupil. Už se mi nechtělo čelit těmto odpovědím. S ODA proto chceme dokázat, že to jde a že to jít musí.
Pavel Sehnal (52)vybudoval a následně prodal Českou podnikatelskou pojišťovnu. Dnes stojí v čele skupin SPGroup, pod kterou vedle Aquapalace Čestlice patří třeba pojišťovna Slávia, výstaviště v Letňanech nebo Obchodní tiskárny Kolín. Nedávno přišel s plánem na obnovení ODA. Sehnal je muzikant a sportovec. Nedávno se vrátil z expedice na severní pól. |
Narážel jste tedy na nefunkčnost státní správy, a proto to chcete změnit?
Mám 56 firem a jedna z nich třeba staví domy. Statisticky trvá sedm let získat územní rozhodnutí v Praze a 3,8 roku z toho je nečinnost stavebního úřadu. Úředníci odmítají rozhodnout i přesto, že jim moji kolegové dodali veškeré podklady a je potřeba získat už jen vyjádření obce. Ta ale není schopna se rozhodnout, protože se nejsou schopny dohodnout politické strany, které tam vládnou. Můj zájem občana a podnikatele politiky málo zajímá, jsou zcela zaměstnáni vlastním hašteřením.
Původně jste zvažovali, zda nejít až do komunálních voleb, nakonec ODA půjde už do těch sněmovních. To, co právě popisujete, je ale hlavně záležitostí místních samospráv.
Přísně vzato ano. Stavební úřad má ale zákonem dané lhůty, které běžně porušuje. Legislativa je měkká a úředníky za porušování lhůt nepostihuje. A tady je vidět špatné nastavení státu jako celku.
Nabízí se výtka, že do politiky jdete jen řešit svůj byznys.
I já jsem občanem a s podobnými problémy bojuje dalších deset milionů lidí. A právě proto jsem založil politickou stranu. Mohl jsem zůstat podnikatelem a snažit se za pomoci lobbistů tlačit jen svoje projekty. Pojal jsem to ale zodpovědně a místo toho se chci pokusit systém odblokovat tak, abych to nemusel tlačit ani já, ani další podnikatelé. Je to srovnatelné třeba s mým projektem Supernoty.cz.
Co to je?
Jsem muzikant a rád hraji z not. Mnoho písniček třeba od Katapultu nebo Pražského výběru ale v notách není. Dříve jsem si vždycky zaplatil přepisovače, který mi písničku přepsal do not. Pak jsem si ale řekl, že to mohu nabídnout i ostatním, a tak vznikl projekt Supernoty.cz. Dnes zaměstnávám 140 přepisovačů a v tuto chvíli máme asi 130 tisíc not, které si mohou ostatní muzikanti za 30 korun koupit. A stejně to je v politice. To, co trápilo jenom mě, se snažím politickou činností opravit i pro ostatní.
Vydělávají Supernoty?
Je to jen filantropický projekt, za který jsem utratil miliony korun. Poplatek je jen symbolický a přiznejme si, kdyby to bylo dražší, lidé by to nekupovali. Vytvořil jsem však službu pro všechny muzikanty, a to bez koruny státní dotace. Dotace do podnikání nepatří. Kazí trh.
Dotace jsou důležité téma ODA, jste vůči nim poměrně skeptický. Zároveň se prezentujete jako proevropská strana a EU bývá vnímána jako hlavní rozdělovač dotací. Jak to jde dohromady?
Něco jiného je, když je příjemcem obec nebo městská část. Ale do podnikání dotace nepatří. V mnoha případech dotaci získá spekulativní projekt. Někdo třeba postaví továrnu na výrobu sněhuláků, kteří mu každý březen roztají, a nikomu to nevadí. Jiný podnikatel, který podniká desítky let, má padesát zaměstnanců, 50 až 100 milionů obrat, ale na dotaci nedosáhne. Chtěli bychom tedy změnit rozdělování tak, aby podnikatel musel prokázat, že už nějakou dobu službu nebo obchod provozuje. Třeba pět let. Peníze by neměly jít čistě spekulativním projektům.
Na rozdíl třeba od Svobodných, kteří jsou také proti dotacím, ale jinak vyloženě protievropští, vy se stavíte k EU vstřícně.
Spousta lidí zde dlouho poslouchala pana Václava Klause staršího, jak je Evropa špatná. Já jsem přesvědčen o opaku. Evropa je přes veškerá pnutí úspěšný a smysluplný projekt. Národy se promíchávají lidsky, profesně, probíhá mezinárodní dělba práce. Pokud to přirovnám k cyklistickému závodu, tak je zde peloton, jehož jsme součástí. A i když nejsme na čelních místech, jedeme stejnou rychlostí. Politici jako je Václav Klaus starší by byli nejraději, kdyby se peloton roztrhal. V takovém případě už ale nebudeme ve skupince na čele závodu. Budeme pořád jen ztrácet a ztrácet. Do Evropy se tedy musíme integrovat všemi prostředky.
Jakými?
Jedním je přijetí eura. Další třeba kvóty pro zahraniční studenty na vysokých školách. Byl jsem před časem ve Vietnamu, kde jsem se setkal s lidmi, kteří zde studovali. Umějí velice plynule česky a pro mě je pak snadné do takového podnikatelského prostředí vstoupit. Tito lidé jsou dobrými emisary, kteří doma vysvětlují, že jsme spolehlivá, vyspělá země a současně eliminují jazykovou bariéru.
Mnoho voličů si dnes však Evropskou unii spojuje spíše s příliš benevolentním přístupem k migraci a uprchlíkům. Souhlasíte, aby do Česka přicházeli lidé nejen studovat, ale také se usadit, a to i z výrazně odlišných kultur?
Student a uprchlík je něco jiného. ODA je ale nejen pravicová, ale také liberální strana, a to se promítá do všech našich tezí. Jsem zastáncem toho, aby si každý obyvatel na planetě mohl vybrat místo, kde chce žít. V moderní společnosti není správné jim v tom bránit, stavět bariéry a hranice. Musí samozřejmě respektovat kulturní tradice země, kam se přistěhovali, a nemohou si uzurpovat, že tam budou vnášet svá pravidla a pořádek.
Vraťme se k dotacím. Jste majitelem akvaparku v Čestlicích, největšího v Česku. Právě akvaparky – neříkám, že ten váš – jsou přitom synonymem mrhání dotacemi. Jak se díváte na akvaparky v této souvislosti?
Jsem zastáncem toho, že pokud chtějí jít lidé nejen do akvaparku, ale také třeba do kina, tak ať si to zaplatí. Veřejné peníze by měly vstupovat pouze tam, kde se jinak získat nedají. To jsou například cyklostezky, které se jen těžko můžou stavět na komerční bázi. Akvaparky v Česku ale nejsou jen obecní, postavené z dotací. Pod pojem akvapark spadají i veškeré hotely, které mají vlastní wellness provozy. Takovýchto zařízení jsou po Česku desítky až stovky a zpravidla jsou provozované soukromým kapitálem.
A jak se daří vašemu akvaparku v Čestlicích? Je ziskový?
Z věcí, do kterých jsem v životě zainvestoval, je to jeden z nejúspěšnějších projektů. Roční výnos je velmi vysoký. Je to dáno kombinací akvaparku a hotelu.
Takže více vydělává hotel?
Více vydělává akvapark. V hotelovém byznysu bychom se ale rádi zvětšovali. Ukázalo se to jako oblast, kde se nám daří. Nově jsme získali hotel v Mariánských Lázních, kde plánujeme přestavbu a rozšíření. Také v Čestlicích bych chtěl navýšit kapacitu hotelu, protože v létě máme obsazenost 98,6 procenta. Sedmdesát procent hostů hotelu jsou cizinci, v akvaparku mají převahu návštěvníci z Česka.
Plánujete v akvaparku i novinky?
Každý rok děláme nějakou investici, koupíme nové tobogany, zvětšíme sauny, zřídíme nové restaurace. Akvapark však prodávají hlavně dvě věci. Tou první je teplá voda, tou druhou čistota. To jsou základní atributy, které zákazník očekává. Další věci jako animační programy pro děti nebo velmi populární saunové ceremoniály jsou fajn, ale klíčové pro úspěch jsou právě teplá voda a čistota.
Je v Česku prostor i pro další velké akvaparky, nebo je už trh pokrytý?
Není zde prostor pro stejně velký akvapark. Dokážu si ale představit, že v rámci hotelového byznysu zde mohou vznikat různé nabídky. Hotelový host, který přijede třeba v šest večer, by měl mít možnost osvěžit se v sauně, bazénku. To byznysově prospívá i nám, protože se zákazník učí jít si odpočinout na masáž nebo do sauny. Před deseti lety Češi v podstatě nevěděli, co masáž je, a tuto službu nevyužívali. Nyní tam velká skupina chodí opakovaně, baví je to.
Pro Forbes jste v minulosti uvedl, že třetina vašeho byznysu je zisková, třetina na nule a třetina ztrátová a v čase se to mění. Můžete říct, jaké firmy do které skupiny spadají?
V současnosti se většině firem daří, pomohla nám konjunktura. V minulosti třeba developerská divize klesala a prodávali jsme jen pomalu. Naopak dneska trh nemovitostí raketově roste. To se ale negativně odráží v tom, že je problém sehnat stavební kapacity. Jsou vyprodané několik kvartálů dopředu, což se projevuje růstem cen ve stavebnictví a pro občana bohužel růstem cen bytů. A tím se vracím k tomu, co jsem říkal na začátku. Kdyby fungoval povolovací proces, tak by tak vysoké ceny nebyly, trh by pracoval plynule. Nyní ale dochází k pnutí, kdy byty chybějí a ceny rostou.
Ještě jste neřekl, kolik vás bude politická kampaň stát?
Minimální částka je deset milionů a maximální devadesát, nepředpokládám ale, že to překročí padesát milionů. Bude se to odvíjet podle toho, jak moc budeme cítit potřebu přidat. Díky značce ODA, kterou zná osmdesát procent lidí, jsme dneska ve velmi dobré pozici. Všichni vědí, že je to pravicově liberální strana. To nám pomáhá šetřit peníze na mediální komunikaci.
Peníze poskytnete jenom vy, nebo máte i jiné sponzory?
Máme i jiné sponzory, jiné podnikatele. Zatím to jsou ale převážně moje peníze. Musím chodit a přesvědčovat ostatní podnikatele, aby nás také podpořili.
