Výše státní podpory měla podle usnesení vlády letos dosáhnout 0,7 % HDP, bude však jen 0,54 % HDP. Navíc poprvé od roku 1995 státní výdaje na vědu ve srovnání s předchozím rokem klesnou. Zmíněných 0,7 % HDP by přitom stačilo právě na srovnání se s průměrem v Evropské unii. Za vyspělými státy však víc než ve výši státní podpory vědě pokulháváme v jiných věcech.
Především, na jejím financování se u nás žalostně málo podílejí soukromé subjekty. To je hlavní důvod, proč ve vyspělých zemích mají vědci a výzkumníci k dispozici 2 až 3 procenta HDP, zatímco u nás dvakrát méně.
Zdejší firmy dávají na výzkum jen 1 až 2 % obratu, zatímco v zemích EU investují 4 až 10 %. Analýza to vysvětluje tím, že se nedočkají žádných daňových úlev.
Ve srovnání s tradičními zeměmi OECD u nás neprosperuje ani vědecká práce na vysokých školách. Analýza vidí důvod opět v tom, že na rozdíl od zahraničí jsou odkázány jen na státní peníze.
Analýza připomíná i loňské hodnocení 75 zemí pro Světové ekonomické fórum. Naše ekonomika podle něj nepatří mezi příliš konkurenceschopné. Před dvěma lety jsme skončili na 32. místě, loni jsme se propadli ještě o tři místa níž.
Vláda ČSSD selhala v podpoře vědy
Vláda ČSSD se po celou dobu svého účinkování chovala k českým mozkům a intelektuální elitě macešsky. Naslibovala jim mnoho, nesplnila nic. Podmínky pro práci českých vědců a výzkumníků se za poslední čtyři roky zhoršily.
Kabinet se sice v roce 2000 zavázal, že bude zvyšovat sumu investovanou do vědy a výzkumu, realita je však přesně opačná. Peněz mířících ze státní pokladny na bádání rok od roku ubývá. Letos je to jen 0,54 procenta HDP; na slíbených 0,7 procenta musí vědci zapomenout. Vláda vzala včera na vědomí zprávu o výzkumu a vývoji v České republice, v níž jí nezbývalo než si toto selhání přiznat.
"Situace ve vědě se rok od roku zhoršuje. Tím, že stát dává čím dál méně peněz, ubývá i soukromých financí. Firmy, nadace a grantové agentury totiž dají často peníze jen na projekty či výzkumné záměry, na něž přispívá také stát. Tím přicházíme i o mnoho financí ze soukromého sektoru," říká šéf Rady vlády pro vědu a výzkum Marek Blažka.
Poměry pro vědecké bádání nestagnují jen v Akademii věd a na vysokých školách, ale rovněž v průmyslovém vývoji v podnicích. V roce 2001 rozdělilo například ministerstvo průmyslu na výzkumných grantech 1,4 miliardy korun, letos to je už jen pouhá jedna miliarda.
"Nejde ani tak o to, že by peněz na výzkum a vývoj bylo v Česku tak málo, ale spíše o to, že jsou špatně rozdělovány," reagoval před časem na kritiku Grégrův náměstek Zdeněk Vorlíček. Paradoxně právě on má za úkol peníze na výzkum průmyslovým firmám přidělovat.
Předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová upozorňuje také na fakt, že české vědě hrozí, že přijde o hodně peněz z Evropské unie: opět kvůli nedostatku státních financí.
Česká republika v posledních letech zažívala období silného vzestupu ekonomiky a příliv zahraničních investic, českým mozkům to však podle Blažky v ničem nepomohlo.
"Problém je v přístupu vlády. Svým chováním dává najevo, že jí na intelektuálním rozvoji společnosti v podstatě nezáleží. Přišly sem obrovské investice, ale úroveň vědy nepozvedly. Většina investorů postavila jen montážní závody, kde se žádná věda nedělá.
Není se čemu divit, vláda koneckonců podpořila pobídkami jen výrobu, ne vědu a rozvoj," říká Blažka. "O úlevách pro investice do výzkumu se stále mluví, ale konkrétní program kabinet dosud nechválil," dodává.
Ministerstvo průmyslu a vládní agentura CzechInvest již sice sepsaly plán pobídek pro investice do strategických služeb, výzkumu a vývoje, vláda jej ovšem doposud neprojednala.
Investice do vědy jsou během na dlouhou trať. Projekty trvají roky, takže pokud stát omezí výdaje, má to dopady na celá léta dopředu. Výsledek je vidět i na výkonech českých vědců. V počtu patentů i renomovaných publikací za vyspělým světem zaostáváme.
Mezi milionem Američanů se ročně zrodí 308 nápadů na mezinárodní patenty, v Německu 123, ve Slovinsku osm. V Česku pouhé dva. Problém není v tom, že by čeští vědci nedokázali, byť v nepříznivých podmínkách, nic vymyslet; často jim chybějí peníze, aby si vůbec mohli svůj objev v cizině zaregistrovat. Registrace totiž stojí kolem milionu korun, na což většina badatelů nemá.
