Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když teď stát nedá peníze do OKD, prodraží se mu to, říká ministr Mládek

  9:44aktualizováno  9:44
Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by vláda měla zajistit společnosti OKD v úpadku miliardovou půjčku. A rychle poslat další 1,2 miliardy korun na útlum Dolu Paskov. Je to vážná otázka a musí se rozetnout rychle. Má stát půjčit krachující firmě OKD na těžbu ve ztrátových dolech, aby zabránil kolapsu?

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. | foto:  František Vlček, MAFRA

Ministr Mládek chce pro OKD až miliardovou provozní půjčku. Šéf státní kasy Andrej Babiš tvrdí, že doly miliardu nepotřebují. Kvůli OKD však v koalici doutnají další spory. Podle Mládka by měla vláda co nejdříve poslat do OKD další peníze na útlum nejztrátovějšího Dolu Paskov. Vedení OKD jej chtělo zavřít do konce tohoto roku, ale bez státní pomoci se do toho nepustí. Firma v úpadku totiž nemá na odstupné pro téměř dva tisíce zaměstnanců, a tak ztrátovou těžbu dál protahuje.

Skutečně může OKD nad vodou udržet jen miliardová půjčka od státu?
Můj návrh není o miliardě korun za každou cenu. Je to rámec maximální pomoci, kterou by schválila vláda. Navíc by ta pomoc byla uvolňována pod vedením ministra financí. Pan Babiš nechtěl, aby šla půjčka přes státní podnik Diamo. Tak by mohla jít přes státní podnik Prisko, který spadá pod jeho ministerstvo. Konkrétní suma se ještě bude odvíjet od jednání s OKD.

Jan Mládek (56)

je ministrem průmyslu a obchodu, členem ČSSD.

Profesí ekonom, před rokem 1989 působil v Prognostickém ústavu, kde pracovali i Václav Klaus, Miloš Zeman, Vladimír Dlouhý či Valtr Komárek.

Po sametové revoluci se stal náměstkem ministra hospodářství a prošel řadou dalších vysokých úřednických funkcí. V letech 2005-2006 byl ministrem zemědělství, od roku 2014 šéfuje průmyslu.

Máte vůbec přístup k informacím o tom, zda má OKD na výplaty, energie a úhrady dodavatelům?
OKD z obchodních partnerů nejvíc dluží dopravní firmě AWT. Podle všeho méně dluží energetickým firmám, nechce riskovat odpojení od dodávek energií. Partneři OKD už nechtějí poskytovat dodavatelské úvěry, odklady splatnosti. Právě na to navrhujeme půjčku 400 milionů korun. Dalších 280 milionů by bylo na zajištění těžby, zbylých 320 je rezerva na mimořádné události. Vedle toho OKD požadují úhradu propouštění na Dole Paskov a financování technického útlumu. To koaliční rada zatím nepodpořila, chce vyčkat na zvolení trvalého věřitelského výboru.

Jaké jsou náklady na zavření Paskova?
Asi 1,2 miliardy korun. To je suma, kterou vláda slíbila OKD na útlum už před dvěma lety.

Zavře se Důl Paskov už do konce tohoto roku, jak chtělo vedení OKD?
Firma na to nemá peníze. Rozhodnuto není nic. Politická vůle teď není. Vláda se rozhodla řešit okamžité problémy. Je to škoda, protahování přinese jen vyšší náklady. A zaměstnance to zbytečně uzamyká ve firmě. Nikdo si teď nechce hledat práci třeba v automobilovém průmyslu, protože by tím přišel o osm až dvanáct platů odstupného, jež jim garantuje kolektivní smlouva.

Vedení OKD v insolvenčním návrhu mluví o útlumu tří ze čtyř šachet asi do dvou let. Je to nutné?
Určitě je nutné zavřít Paskov, ale letos se to nestihne. Na to by vláda nejpozději v červnu musela dát 1,2 miliardy. Spíš počítám s tím, že OKD poskytneme finance na těžbu, aby doly mohly být do konce roku v provozu včetně Paskova. Desátého srpna se sejde věřitelský výbor a čtyři měsíce se pak bude ladit plán reorganizace. Uvidíme.

Jak hodnotíte insolvenční řízení?
Jako v tom vtipu. So far, so good. Zatím je to dobré.

Mají největší věřitelé OKD – skupina Ad Hoc Group – šanci, že ze své víc než desetimiliardové přihlášené pohledávky něco dostanou?
Moc možností nevidím. Firma OKD je zoufale předlužená. Pokud se potvrdí, že je tam sedm miliard majetku a 17 miliard dluhů... A prioritní věřitelé jsou zaměstnanci.

Stát může půjčit OKD až miliardu, o výši částky se Babiš s Mládkem přou

Andrej Babiš připouští provozní půjčku jen v případě, že ji stát bude mít zajištěnou, že bude bezpečně návratná. Dá se to zajistit?
Dá se to zajistit tím, že z ní uděláte superseniorní půjčku, která má přednost před ostatními věřiteli. Ale stoprocentní návratnost? To asi ministr financí nemyslí vážně. Insolvenční správce se obrátil na 58 subjektů s žádostí, aby OKD půjčily. Ohlas byl mizivý. Jenom zjistil, kudy cesta nevede, a obrátil se na stát.

Neukazuje případ OKD, že stát nemá dobře nastavená pravidla? Zkrátka, že po uhlobaronech není schopen vymoci plnění povinností, které jsou spojené s těžbou?
Vidím dva problémy. Jeden je historický. Těžební firmy zatím teprve dvacet let plní povinné fondy na odstraňování následků těžby. Navíc, prvních deset let šlo jen o účetní záležitost. V reálu firmy peníze nikam neodkládaly. Druhou otázkou je nedostatečná výše těchto rezerv. Těžba u nás probíhá asi sedmdesát let, v ideálním případě se peníze na likvidaci následků těžby měly odkládat těch sedmdesát let. Za komunismu se to nedělo. A za deset let potřebné finance nenastřádáte.

České těžební firmy mají zpravidla vysoké zisky, také firma OKD léta vydělávala miliardy. Proč jim stát odvody nezvýší?
Všechny pokusy o zvýšení selhaly, neboť poslanci a senátoři z dotčených regionů byli proti.

Kolik mají OKD ve svém útlumovém fondu? Plnily ho vůbec poctivě?
Ano, ale těch peněz není moc, asi půl miliardy. Teď tam má firma koncem června poslat další peníze. Čekáme, že nepošle. To bude další pohledávka státu.

Na kolik se odhadují náklady na celý útlum OKD? Mluví se až o dvaceti miliardách korun.
Budu-li velmi konzervativní, je to nejméně desetinásobek toho, co má OKD ve svém fondu. Tak pět miliard.

Jaká je podle vás šance, že OKD situaci ustojí, nezkolabuje úplně a nezastaví těžbu?
Teď je situace nesmírně křehká. Nesmí se stát žádná mimořádná událost. Kdyby zaměstnanci nedostali výplatu, mohou být problémy. V jednu chvíli to tam směřovalo i k okupační stávce.

Tou vám hrozí odbory, když s nimi jednáte? Takto předáci tlačí na vládu, aby do OKD poslala peníze?
Ne, není to oficiální postup odborů. Ale předáci mají strach o lidi. Že se situace vymkne kontrole, že dojde k divoké stávce. Ta by mohla být velmi nebezpečná, doly na Karvinsku jsou hluboké, mnohapatrové a s mnoha riziky. Doufám, že tam se k ničemu, jako je okupační stávka, nedopracujeme.

Jak byste problém OKD řešil, kdyby to celé bylo na vás?
Teď bych řešil uzavření Dolu Paskov, lidé by dostali odstupné, pobídli bychom je, aby šli pracovat jinam. Situace je zvládnutelná, pokud bude k útlumu docházet postupně. Pracovní trh se vyrovná tak s patnácti sty propouštěnými za rok. Problém by byl, kdyby k propouštění došlo najednou. Ale je třeba si uvědomit, že problém se netýká celého kraje, ale okresu Karviná, kde je už dnes dvanáctiprocentní nezaměstnanost a koncentruje se tam většina zaměstnanců OKD. Třeba v okrese Frýdek-Místek, kde je Důl Paskov, je nezaměstnanost jen asi pět procent, tedy velmi nízká.

Útlum OKD nemusí znamenat sociální apokalypsu. Proč ale vláda už teď odsouhlasila pro propouštěné zvláštní rentu až osm tisíc korun? Není to laciné gesto?
Řada lidí v OKD má mentální blok. Jsou zvyklí jen těžit uhlí, nechce se jim dělat něco jiného. Dáváme jim signál, že když půjdou něco dělat třeba i za menší výplatu, my je podpoříme. Maximálně na tři roky.

Vláda počítá s tím, že OKD peníze na platy horníků nesežene

Skláři a textiláci propouštění z krachujících fabrik zvláštní podporu nedostali, jejich mentální blok nikdo neřešil. Není lepší podpořit jen lidi, kteří mají konkrétní handicap – zdravotní, věkový či kvalifikační?
Ono je to tak odstupňované. Pokud jste starší, máte nárok na delší podporu, pokud máte odpracováno méně, dostanete příspěvek po kratší dobu.

Když se podaří udržet část OKD v chodu, měl by to podle vás provozovat stát, nebo soukromý investor?
Já bych nejraději, kdyby to převzal státní podnik Diamo a provozoval v příštích letech těžbu. Ale nejsem si jist, že to bude převažující názor v koalici.

Proč by to bylo lepší?
Aby se nestalo, že soukromý investor bude perspektivní doly sedm let provozovat a pak si znovu přijde ke státu pro peníze na útlum.

Diamo se právě v Ostravě moc dobře nepředvedlo. Řídí tu přes deset let likvidaci ropných lagun chemičky Ostramo. Utratilo miliardy, ale odpad se většinou jen přesunul na jiné skládky, někdy dokonce ilegální. Třetina ho v Ostramu zůstala.
Ale problém se blíží k vyřešení. Samozřejmě, že se tam stala chyba, ale konec se blíží. A Diamo ve vlastní režii provozuje taky likvidaci následků uranových dolů. Pořád myslím, že by pro provoz zbytku OKD bylo vhodné.

Fotogalerie

Prezident Miloš Zeman řekl, že by měl jít bývalý vlastník OKD Zdeněk Bakala za tunelování do vězení. Souhlasíte?
Pan Bakala nás všechny školil a moralizoval, že v postkomunistickém světě nedodržujeme pravidla čestného kapitalismu. A pak předvedl jednu z jeho nejhorších variant. Jestli se bývalí akcionáři dopustili trestných činů, nevím. Ale určitě je to chucpe. Vytáhli peníze, a když firma klekla, odevzdali akcie a zmizeli.

Nebyla zásadní chyba, že Česko zprivatizovalo těžební průmysl? Poláci tak radikální nebyli.
Těžba je při privatizaci na hraně. Co jsme neměli privatizovat, je infrastruktura – plynovody, vodárny. Doly mohly být privatizovány. Ale za předpokladu, že budou tvořit výraznější rezervu na svěřeneckém účtu, kde zůstanou peníze v případě, že firma zkrachuje.

Zkusí vaše vláda po bolestné zkušenosti s OKD prosadit systém, který v případě krachů těžebních firem ochrání daňové poplatníky, aby za ně nemuseli hradit účty?
No...

To jsou těžaři tak silní, že nemáte šanci prosadit lepší pozici pro stát?
Ne, ale máme tu precedens horního zákona. Chtěli jsme těžařům zvednout poplatek za těžbu a byl to velký boj, trval dva roky. Šlo to velmi těžko.

Takže to vzdáváte?
Ne, po zkušenosti s OKD se k tomu vláda jistě vrátí. Ale bude to na příští vládě. My už to vyřešit nestihneme.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.