Peníze v bance je třeba hlídat

- Jak vybrat dobrou banku? Toť zapeklitá otázka. Za posledních deset let zkrachovalo šestnáct bankovních domů a s nimi v nenávratnu zmizela i část úspor drobných střadatelů. Na adresu peněžních ústavů se snášelo množství výtek: arogance, neochota zabývat se potřebami malého klienta, špatná úroveň služeb. A pak se rozhodujte, pomyslí si leckterý majitel peněz zviklán navíc novinovými a televizními zprávami o problémech dalších finančních domů. Naposledy třeba České spořitelny, Komerční banky a IPB.

"Když člověk volí banku, neměl by rozhodně hledět jen na zhodnocení peněz. Je to jednoduchá matematika - banka půjčuje za vysoké úroky na rizikové projekty, které nemusí dopadnout dobře. Já osobně bych si vybral finanční ústav s úrokovou sazbou někde uprostřed," říká analytik společnosti Atlantik Finanční trhy Jan Schieser.

Podle něho dnes příliš nerozhoduje, zda se jedná o českou nebo zahraniční banku. Ekonomický poradce Karel Klimeš považuje za bezpečné zejména velké banky, kterým stát finančně pomohl.

"Z hlediska systémového rizika je český bankovní sektor stabilizovaný a v nejbližší době nehrozí nějaké zásadní potíže," říká mluvčí České národní banky Milan Tománek.

"Lze očekávat, že pokud se nějaká banka dostane do problémů, ale bude ještě ekonomicky zajímavá, pohltí ji silnější konkurence," míní Jan Schieser.

"I zprávy okolo IPB utichají. Myslím, že fúze s Komerční bankou není na pořadu dne. Vláda naznačila, že by mohla bance pomoci. Žádná vláda si nemůže dovolit ignorovat problémy peněžního ústavu s velkým podílem drobných klientů. Výrazně by to destabilizovalo bankovní trh," dodává Schieser.

Jak ale zareagovat, když se například objeví zpráva o tom, že má banka velké ztráty? "Pro klienta je pochopitelně nejrozumnější vybrat všechny úspory. Ovšem měl by vědět, že bance tím dobrou službu nedělá, může ještě zvětšit její problémy a dopomoci ke krachu," říká Schieser.

Karel Klimeš upozorňuje, že některé zprávy v médiích mohou být zkreslené. "Někdy vzniká zbytečná panika, protože popisovaný problém vlastně tak velkým problémem není," vysvětluje Klimeš.

Může jít třeba o účetní ztrátu nebo například o potíže se špatnými úvěry, které lze řešit bez přímého dopadu na drobného střadatele. Klient by se měl proto o peněžní ústav, kterému svěřil své peníze, průběžně zajímat.

"Analýzy o stavu bank lze najít například na internetu," říká Jan Schieser. Zároveň by měl sledovat nabídku jednotlivých finančních domů. Lze očekávat, že se s rostoucí konkurencí bude zlepšovat i nabídka produktů pro drobné klienty.

"Tuzemský bankovní trh není, co se týče produktů, rozhodně nasycen. Chybí například finanční poradenství, v rámci kterého by banky zhodnotily klientovu finanční situaci a poradily nejvhodnější uložení peněz. Pokud vím, na tuto službu se chystá například Česká spořitelna," říká Jan Schieser.

I přes proklamace o přiblížení se k drobnému klientovi žádná z bank také ještě nenastoupila cestu obvyklou v zahraničí. Svým věrným tam banky nabízejí výhody v celé šíři poskytovaných služeb.

Pokud má zákazník například v bance otevřen osobní účet, má výhodnější pozici při uzavírání životní pojistky, stavebního spoření či leasingové smlouvy. V tuzemských bankách jsou věrnostní programy pro klienty zatím jen ve stadiu úvah.

Čistý výnos z 50 000 korun uložených na roční termínovaný vklad od 1. 4. 1999 do 31. 3. 2000
Union banka                           2720
IC Banka                               2501
ČSOB                                   2435
Raiffeisenbank                       2401
Živnostenská banka               2380
Bank Austria Creditanstalt    2338
IPB *                                    1925
Komerční banka                   1920
Expandia banka                    1827
GE Capital *                         1740

Poznámka: * měsíční revolvingový vklad, Česká spořitelna výpočet neprovedla