Každá nepopulární změna, aby měla šanci projít, potřebuje rozbušku.
Manažeři v soukromých firmách si za tímto účelem najímají velké konzultantské společnosti, které změnu navrhnou. Manažeři státu, tedy politici, používají častěji velká slova jako například důchodová reforma.
Můžete snad něco namítat proti návrhům vyhlášených konzultantů, nebo se stavět proti reformě?
Rozbuškou, proč by se už potřetí během pěti let měla zvyšovat daň placená při každém nákupu, byla neudržitelnost současného penzijního systému a vytvoření nového, který kombinuje výplatu od státu a z vlastních úspor. "Peníze z vyšší DPH budou do poslední koruny využity ve prospěch důchodové reformy. Nebudou utraceny, nebudou projedeny," uvedl premiér Petr Nečas na začátku roku.
Člověk míní, koalice mění. Nyní je již zřejmé, že peníze z vyšší DPH do poslední koruny na penzijní reformu nepůjdou, hrozivý schodek na státním důchodovém účtu bude ještě větší a soukromé penzijní fondy bezzubé.
Ve státním penzijním systému teď chybí zhruba třicet miliard ročně. Na rozjezd soukromých fondů, do kterých by se lidem pod čtyřicet let povinně přesunulo až pět procent příjmu, by bylo třeba miliard dvacet. Původní dohoda zněla: jedna sazba DPH na úrovni 19 či 20 procent s možnými výjimkami.
Na konci bude chybět přes dvacet miliard
Výnos až šedesát miliard by zasypal deficit i náklady na nové penze. Bolestivé, ale dávalo by to aspoň smysl. Během jediného dne bylo vše jinak. Koalice se dohodla na 17,5 procenta bez výjimek. Spočítané to tedy bylo dobře, "hapruje" tam jen to násobení, napsal by Cimrman.
Ve svém návrhu penzijní reformy, který Sněmovna schválí příští týden, vláda dál počítá s náklady na nové penze ve výši 20 miliard a s účastí poloviny aktivní populace. Tedy více než dvou milionů lidí, kteří dobrovolně přesměrují do fondů tři procenta z pojištění a přidají dvě procenta ze svého příjmu.
"Odhadujeme několik scénářů od pesimistického, tedy cca 300 tisíc lidí, až po optimistický milion," krotí vládní odhady Jiří Rusnok z ING Penzijního fondu.
S nižšími čísly pracují i další fondy. Důvodů je řada: nutnost spořit další peníze, výhodnost jen pro lidi s nadprůměrným příjmem, existence penzijního připojištění, které stát nově ještě zatraktivní (!). Pokud se malý zájem o soukromé penze potvrdí, je pravděpodobné, že vláda přijde s nápady, jak je vylepšit.
Výnos z vyšší daně mezi 20 a 30 miliardami ročně je však už více než rozebraný. Kvůli vyšší DPH se totiž například obratem zvýší důchody, některé dávky, odpočty na děti, dotace na léky a veřejnou dopravu.
A souběžně chystané změny u daně z příjmů, které se postupně posouvají k větším úlevám pro chudší rodiny a samostatné podnikatele, se postarají o zbytek. MF DNES již dříve odhadla, že na konci bude chybět přes dvacet miliard. A na přetřes přijde opět vyšší sazba DPH.
