Poplatek se bude vztahovat na všechny lidi, kteří spoří na penzi méně než pět let.
"Pokud novela projde Senátem, měla by platit od července," potvrdila pro MF DNES náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
Důvodem pro novelu zákona o penzijním připojištění je snaha zabránit častým přestupům klientů, které zvyšují náklady celého systému. Ukrajují totiž z výnosů fondů, které jsou kvůli dopadům finanční krize už tak v nelehké situaci. Změna jde zároveň na ruku velkým fondům, jež se tak chtějí chránit před "kanibalismem" menších hráčů na trhu.
Aby se přestupy ještě více zabetonovaly, přidává novela přísnější podmínky pro nabízení penzijního připojištění. Nově nebudou smět zaměstnavatelé, kteří svým pracovníkům na penzi přispívají, vybírat fondy za zaměstnance. Každý si tak alespoň papírově bude moci s příspěvkem od zaměstnavatele naložit podle svého uvážení.
Ruší se také veškeré "dárky", které mohly firmy dostávat od fondů či zprostředkovatelů penzijního spoření za uzavření smlouvy právě s jejich fondem. Na vše bude dohlížet ČNB.
"Zprostředkovatelé navíc budou muset klientovi písemně vyčíslit, jak vysoká je jejich provize za uzavření smlouvy," dodává Hájková, která si od těchto opatření slibuje menší apetit zprostředkovatelů k přetahované lidí, kteří již pojištění mají, do jiných fondů.
Hlavně omezit čtyřmiliardové náklady na lovení klientů
Ti z poskytování takových informací pochopitelně radost nemají. "Když jdete do obchodu, tak vám obchodník také neříká, jakou má marži. Myslím, že naše společnost na takové informace není připravena," říká spolumajitel makléřské firmy IMG Vratislav Hybner.
Důvody pro tak zásadní omezení přestupů? Fondy už před sebou tlačí obří sumu více než čtyř miliard, které utratily za lovení nových klientů, a nechtějí ji dále zvyšovat. Každým přechodem rostou náklady celého spořicího systému minimálně o provizi zprostředkovatelů.
Pro představu: bonus za ulovení klienta, který se upíše ke spoření více než tisícikoruny na dvacet let, se může pohybovat kolem deseti tisíc korun.
Tuto částku pochopitelně ve svém spoření zaplatí nakonec klient, ale fondy mu ji nemohou naúčtovat ihned, protože by mu prakticky okamžitě odepsaly část naspořených peněz. A to si nemohou z důvodů konkurence na trhu dovolit.
Aby jim tyto náklady neovlivňovaly alespoň na první pohled výsledky hospodaření, vedou je proto jako takzvané náklady příštích období a odepisují je jen velmi pomalu.
"My tu kouli postupně rozpouštíme, zmizet by mohla za čtyři až pět let," říká Petr Beneš, šéf penzijních fondů ČSOB.
Situace však tak jednoduchá není a z nákladů příštích období může šéfy fondů bolet hlava podstatně víc už příští rok. Pokud totiž projde nový zákon o penzijním spoření, který teď čeká ve vládě, budou moci lidé vystoupit ze stávajícího systému spoření a převést své peníze do nových fondů.
Náklady na jejich dřívější ulovení zůstanou ve starém systému, který se tak stane podstatně méně výnosným, a to jak pro klienty, tak pro fondy. Lidem, kteří v něm zůstanou, budou staré náklady ukrajovat velkou část z výnosů.
Přestoupit k fondům s minimálními náklady
Co se tedy vyplatí člověku spořícímu na penzi? Pokud zůstane ve starém systému, bude mít stále garanci nezáporného výnosu, a nikdy tedy nebude moci přijít o uspořené peníze. Ta už v novém systému fungovat nebude. Na druhou stranu mu bude z výnosů ve starém fondu ukrajovat část rozpouštění nákladů na dřívější získávání klientů.
Z tohoto pohledu by se vyplatilo do konce června ještě "zadarmo" přestoupit k fondům, které mají náklady příštích období minimální, a získat tak čas na rozmyšlenou.
Z posledních dostupných údajů ke konci roku 2008 vyplývá, že k nejméně zatíženým patřily penzijní fondy České spořitelny, Allianz a Generali. Naopak fondy, které měly podíl nákladů příštích období vzhledem ke svému majetku relativně vysoký, byly Aegon, ČSOB Progres a Penzijní fond České pojišťovny.
Ten je na trhu největší, má více než milion klientů, a jeho náklady příštích období jsou proto nominálně nejvyšší ze všech. Na konci roku dosahovaly 1,1 miliardy korun.
"Přestupy zatím nejsou velké, ale jako preventivní opatření do budoucna je jejich omezení velmi zdravá věc," pochvaluje si novelu jeho šéf Tomáš Matoušek.
Šéf podstatně menšího fondu Aegon Vladimír Bezděk se k novince zatím odmítl vyjádřit.
