Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní spoření zdraží až o 150 korun ročně. Kvůli vyšším poplatkům

  10:04aktualizováno  10:04
Spoření v penzijních fondech přijde klienty na poplatcích o 50 až 150 korun ročně dráž. Penzijní fondy si díky tomu přijdou o zhruba 280 milionů ročně navíc.

„Některé cenné papíry nebo podílové fondy jsou pro nás ztrátové, protože poplatek za jejich získání do portfolia je vyšší než poplatek od klientů,“ říká Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny a prezident Asociace penzijních společností ČR. | foto: zdroj: APS ČR

Poplatky, které si mohou fondy účtovat, stoupnou. V průměru o 80 až 120 korun ročně z toho, co lidé uloží. U nových, takzvaných účastnických fondů, které si lidé zakládali od roku 2013, se poplatek ze současného maxima 0,8 procenta má zvednout na jedno procento. Průměrně mají lidé na těchto smlouvách naspořeno 26 tisíc korun, to znamená, že místo 208 korun ročně zaplatí 260 korun, tedy o 52 korun víc.

Podpora penzijního připojištění se státním příspěvkem výrazně vzroste

U transformovaných fondů se má poplatek zvednout z 0,6 procenta na 0,8 procenta. Průměrně tam lidé mají naspořeno 77 tisíc korun. To znamená, že za správu peněz si fond strhne místo 462 korun 616 Kč ročně, tedy o 154 korun víc. S tím, jak budou úspory ve fondech růst, se bude zvyšovat i částka, kterou si mohou penzijní společnosti strhnout.

Poplatky v účastnických fondech jsou odstupňovány podle rizikovosti fondu a začínají na 0,3 procenta, u těch s vyšším rizikem (nakupují akcie) si však mohou fondy brát až 15 procent z podílu na výnosu. To se má nově snížit na 10 procent.

Lidé z penzijních společností argumentují, že současné poplatky jim nestačí na to, aby mohli investovat do některých zajímavých aktiv. „Některé cenné papíry nebo podílové fondy jsou pro nás ztrátové, protože poplatek za jejich získání do portfolia je vyšší než poplatek klientů za správu jejich peněz,“ vysvětluje Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny a prezident Asociace penzijních společností ČR.

Poplatek za nákup podílu v podílových fondech se běžně pohybuje kolem dvou procent. Teoreticky by tak klienti měli dosáhnout díky lepším investicím i na vyšší výnosy.

Podle Poklopa i tak zůstanou náklady na správu aktiv klientů ve fondech nižší než před rokem 2013, kdy se měnila pravidla a poplatky se zastropovaly. Předtím si podle něj fondy z úspor lidí braly 1,3 až 1,5 procenta ročně. Zákon neumožňoval dobrou kontrolu nad tím, kolik si fondy z úspor vezmou, klienti pouze měli garantováno, že se jim úspory ve fondech nebudou snižovat.

Penzijní spoření je dnes využíváno spíše jako výhodné spoření se státním příspěvkem. Ročně lze od státu dostat až 2 760 korun, když člověk spoří nejméně 1 000 korun měsíčně ze svého. Čtvrtinu klientů tvoří lidé, kteří už v důchodu jsou. Peníze včetně státní podpory si mohou najednou vybrat po pěti letech spoření a použít na cokoliv. A začít spořit znovu.

Obava ze ztráty odrazuje klienty

V poslední době počet klientů ve fondech klesá, nových účastníků přichází méně. Lidé se do penzijního spoření tolik nehrnou, protože se obávají ztráty. Od roku 2013 už totiž ve fondech neplatí garance neprodělku, fondy mohou více riskovat a dostat se tak teoreticky i do minusu.

To však pochopitelně není cílem fondových manažerů a ukazuje se, že při spoření na dlouhé období přinášejí volnější investiční pravidla celkové vyšší výnosy než garance každoročního neprodělku.

Od roku 2013 si nově spoření na penzi založilo přes 330 tisíc lidí, fondům se nyní říká účastnické. Fondům z předchozího období se říká transformované a je v nich 4,4 milionu klientů. Tam garance neprodělku a tedy i nízká míra výnosu, často nepokrývajícího ani inflaci, zůstává. Průměrně si lidé ukládají 580 korun měsíčně v transformovaných fondech a 700 korun v účastnických.

Novelu třetího pilíře penzijního spoření poslanci schválili v pátek, ještě ji musí potvrdit Senát. Platit by měla začít od příštího roku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.