Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Penzijní fondy po třech letech porazily inflaci, výnosy jsou ale malé

  4:17aktualizováno  4:17
Po třech letech, kdy průměrné zhodnocení vkladů v penzjiních fondech nedosahovalo ani inflace a reálná hodnota peněz tak klesala, se loni situace obrátila. Žádné zázračné výnosy však fondy nepřinesly - první odhady hovoří o zhodnocení 0,3 až 0,5 procenta nad inflaci.
Penzijní fondy po třech letech překonaly inflaci, výnosy však nejsou zázračné. Ilustrační foto

Penzijní fondy po třech letech překonaly inflaci, výnosy však nejsou zázračné. Ilustrační foto | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Dvouprocentní průměrné zhodnocení versus jedenapůlprocentní inflace. To jsou čísla, která zajímají přes 4,5 milionu lidí, kteří si přispořují na penzi v penzijních fondech. Ty loni sice vydělaly přes čtyři miliardy korun, což je téměř dvojnásobek jejich výsledku z roku 2009, ale inflaci pokořily jen v řádu desetin procenta.

"Očekávané průměrné zhodnocení penzijních fondů se za loňský rok pohybuje zhruba na úrovni dvou procent. Toto zhodnocení se předpokládá i u největších penzijních fondů, u kterých je většina českých střadatelů," uvedl pro MF DNES analytik společnosti Partners Dušan Šídlo.

Zhodnocení penzijních fondů

Zhodnocení penzijních fondů

Ten na základě zveřejněných hospodářských výsledků sestavil kvalifikovaný odhad loňského zhodnocení u jednotlivých fondů. Zcela přesná čísla budou známá během následujících týdnů, protože je musí schválit valné hromady firem.

"Odhadované zhodnocení zhruba odpovídá realitě. Byť některé fondy s tím ještě mohou mírně nahoru či dolů pohnout," potvrdil včera šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Pět největších fondů tak loni vydělalo klientům podstatně více než v letech 2007, 2008 a 2009, kdy dosáhly přinejlepším na nulu. Nejhorší byl pak rok 2008, kdy při započtení inflace jejich klienti ztráceli 6,1 procenta.

Nejdražší je ulovit klienta

Podle Rusnoka je nízké reálné zhodnocování peněz v penzijních fondech oprávněně terčem kritiky, ale je to daň za stabilitu systému. Dnes totiž fondy musí držet přinejhorším nulové nominální zhodnocení.

To by se mělo změnit s důchodovou reformou, problém nízkého zhodnocení ale může zůstat. A právě ten bude rozhodovat jako hlavní parametr o tom, zda se lidé do nového systému rozhodnou vstoupit či ne.

Aktuálně se hraje hlavně o výši poplatků, které si nově založené penzijní společnosti budou moci za své služby účtovat. Poplatky totiž v dlouhém období společně s inflací budou vymazávat největší část zisků klientů.

Dnes se podle odhadů asociace pohybují poplatky mezi 0,9 až 1,7 procenta z aktiv fondu. Záleží na velikosti fondu, ale obecně nejvíce spolknou výdaje na lovení klientů.

Ministerstvo financí proto kvůli reformě otevřelo veřejnou debatu o tom, jak by poplatky v nových fondech měly vypadat a v jaké výši by se měly pohybovat. Představitelé penzijních fondů však tvrdí, že zatím nemají o úmyslech ministerstva dost informací na to, aby se do dialogu mohli kvalifikovaně zapojit.

"Zatím nevíme nic o požadavcích na kapitál, na informační povinnosti, nebo o možných synergiích se stávajícími fondy," uvedl včera stanovisko asociace Rusnok. Sám se kloní spíše k tomu, aby bylo více poplatků (ať už za vstup, správu či administrativu klienta), ale menších, než jeden všeobecný za správu.

Akcionáři budou opatrní

Jedna z variant je nastavena tak, že by fondy mohly brát pouze poplatek za úspěch, tedy z toho, co klientovi skutečně vydělají. To se jim pochopitelně nelíbí a upozorňují přitom na to, že takový systém může vést k nestabilitě systému a většímu riskování manažerů, kteří budou chtít krátkodobě dosáhnout zisky pro své majitele.

Je fakt, že taková konstrukce poplatků se v Česku u masových produktů nepoužívá. Fondy teď budou lobbovat za větší atraktivitu systému, která by do něj přilákala co nejvíce lidí. Podle dřívějších výpočtů MF DNES se totiž vyplatí částečně vystoupit ze státního pilíře spoření na důchod jen mladým lidem s nadprůměrnými příjmy.

Pokud by měly platit naznačené podmínky, penzijní fondy dokonce váhají, zda se reformy vytvořením nových fondů zúčastní. "Akcionáři teď sčítají ztráty z Maďarska či Polska a nemají chuť investovat do neznámého systému," uvedl včera finanční ředitel skupiny AXA Mojmír Boucník.

Ministr financí Miroslav Kalousek zatím o žádném oslazování reformy slyšet nechce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Učitelka, ilustrační foto
Učitelé by si mohli přilepšit o 15 procent, přidání podpoří Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka podpoří na jednání vlády s odbory o růstu platů záměr, aby se tarify ve veřejném sektoru zvedly od listopadu o 15 procent učitelům a o...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.