Ve fondech může chybět kolem pěti miliard
Ten v podstatě symbolizuje všechny prostředky, které fond může prodat a utržit za ně peníze. A podle České národní banky by měl být vždy vyšší, než jsou závazky fondu vůči lidem, kteří jim svěřili peníze.
Jinak řečeno, vlastní kapitál by měl být alespoň tak velký, aby pokryl výplatu všech peněz, které mají lidé ve fondu uspořeny.
Křištálová lupa To teď u některých fondů neplatí a ČNB stále tlačí jejich majitele, aby takový pokles dorovnávali ze svých peněz. Těm se však příliš nechce, protože je to v době finanční krize stojí další volné peníze, které musí do fondů dolévat.
Týká se to například největšího penzijního fondu v Česku, který patří České pojišťovně. Ten měl na konci září deficit vlastního kapitálu přibližně jednu miliardu korun a majitel Generali PPF Holding do něj letos ještě žádné peníze nedoplnil.
Jiné velké fondy kapitál ze svého obvykle dorovnaly, což vyvolává další napětí mezi fondy. Ti, kteří kapitál doplnili, si stěžují, že ČNB neměří všem stejným metrem.
Šéf Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek se odvolává na velkou rozkolísanost dnešních trhů, které mohou třeba v případě akcií velmi rychle vyrůst, a díra v kapitálu se tak sama zacelí. Zároveň stejně jako šéfové ostatních penzijních fondů argumentuje tím, že deficit vlastního kapitálu je jen účetní položka, která nemá vliv na hospodaření fondu a nedotkne se nijak jeho klientů. Proč?
"Obvykle držíme dluhopisy až do doby jejich splatnosti a nemusíme je prodávat za tržní ceny, protože máme dostatek jiných peněz," shrnuje nejčastější námitky penzijních fondů Petr Beneš, šéf Penzijního fondu Stabilita ČSOB.
ČNB už ale více než rok trvá na výkladu, že fondy musí oceňovat dluhopisy dle aktuální ceny. To jim teď přidělá vrásky na čele.
Petr Beneš, šéf PF Stabilita ČSOB"Čekáme, že pokud se začne s dluhopisy obchodovat, tak jejich cena hodně spadne." |
Ceny státních dluhopisů, s nimiž se teď v Česku kvůli finanční krizi prakticky neobchoduje, už začaly klesat a může být hůře. Od počátku října ztratily přibližně dvě procenta. Na první pohled nízký propad však znamená, že fondy v obrovských sumách, které do nich investovaly, přišly už o několik miliard korun.
Zatímco podle informací sdělených jednotlivými fondy byl deficit v celém odvětví na konci září přibližně 1,5 miliardy korun, propad cen dluhopisů by ho mohl podle výpočtů MF DNES prohloubit o další tři. A to není vše.
ČSOB a Komerční banka by se totiž měly zítra pokusit rozhýbat zamrzlý trh s dluhopisy, což by mohlo vést k dalšímu podstatnému poklesu jejich cen. Banky věří, že jim to začas přinese zisk i přesto, že na tom v počátku budou tratit.
"Čekáme, že pokud se opravdu začne znovu obchodovat, tak cena dluhopisů hodně spadne," říká Beneš. Podle něho se jich budou chtít co nejrychleji zbavit hlavně zahraniční investoři a takový výprodej potáhne cenu dolů. To hrozí dalším obřím zářezem do kapitálu fondů. Podle Beneše může jít o miliardy korun, které by se musely podle požadavků ČNB doplnit.
Velké fondy se proto snaží s centrální bankou domluvit, aby změkčila podmínky a nenutila je doplňovat vlastní kapitál. Zatím se jim to nedaří. Pokud by se však fondům podařilo rozhýbat dluhopisový trh, mohly by u ČNB získat kladné body.
