V obou případech člověk investuje své peníze na dlouhou dobu, takže by si měl předem ujasnit, jak velkou částku bude moci ukládat a který produkt je pro něj v danou chvíli výhodnější.
Není například výhodné spořit vysoké částky v penzijním připojištění více než patnáct let, neboť výnosy z něj časem klesají a třeba s některými podílovými fondy nemohou soutěžit.
Životní pojistka se naopak nevyplácí starším lidem, neboť jim pojišťovna méně peněz zhodnocuje a více odkládá jako rezervu na krytí rizika smrti či nemoci, takže výnosy jsou relativně nízké.
Zároveň je třeba pečlivě vybírat mezi jednotlivými finančními ústavy. Zatímco penzijní fondy se příliš neliší, nabídka životních pojišťoven je velmi široká a pro každého jinak výhodná.
Životní pojištění totiž už dávno není jen zajištěním pro případ smrti, ale například i nemoci či způsobem zabezpečení dětí při studiu nebo po svatbě. Vzhledem k tomu, že životní pojistka je velmi složitý produkt, nemá dnes laik prakticky možnost vybrat si dobře bez odborné rady.
Ale pozor: protože jsou pojistky pro agenty velmi dobrým "obchodním zbožím", snaží se klientům doslova vnutit i to, co jim nemusí vyhovovat. Je proto dobré vyslechnout několik agentů a teprve poté se v klidu rozhodnout.
Když si například někdo vybere špatně a rozhodne se odstoupit od smlouvy dříve, může hodně tratit. Životní pojišťovny totiž nemusí vrátit při předčasné výpovědi ani tolik, co jim klient do té doby svěřil. V penzijním fondu může člověk zase přijít o státní příspěvky a výnosy z nich.
Kolik peněz bude mít k dispozici muž po třiceti letech
(Po zdanění a zhodnocení vkladu klientů ve výši 8 procent p. a.)
30 let
Dává stranou 1000 korun měsíčně
60 let
Naspořeno u penzijního fondu 1 438 958 korun
Vyplaceno životní pojišťovnou 700 tisíc až 1,3 milionu korun
