Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Penzijní připojištění: hodí se, ale vyplatí se?

  10:57aktualizováno  10:57
Argumenty, proč se penzijně připojistit jsou jasné stát nebude mít na to, aby mohl důchodcům vyplácet vysoké důchody. Pro spoření mluví také státní příspěvek, kdy ke klientovým penězům stát přidává svoje - maximálně 150 korun měsíčně ke klientovým pěti stům a více korunám. Nezanedbatelné jsou i daňové úlevy avšak jen pro toho, kdo daně potřebuje snižovat a může měsíčně postrádat víc než pět set korun. Základ daně se dá díky penzijnímu připojištění ročně snížit 0 12 000 korun - ten, kdo spoří 1500 korun měsíčně a má dvacetiprocentní sazbu daně může ročně počítat s daňovou úsporou 2400 korun.

Snížení základu daně lze přitom "zařídit" i dodatečným vkladem a změnou smlouvy penzijnímu fondu těsně před koncem roku. A o daňovou úlevu klienti nepřijdou ani v případě předčasného výběru peněz. I přes zřejmé výhody, existují důvody, proč si penzijní připojištění předem dobře rozmyslet.

Finanční makléři se shodují na tom, že třeba pro mladé lidi se určitě nehodí ukládat do penzijního připojištění velké částky peníze jsou vázány extrémně dlouhou dobu a jejich výnosnost s časem klesá. A na stáří se dají peníze ušetřit i jinou cestou - například kapitálovým životním pojištěním nebo investováním do podílových fondů.

"Výnosy penzijních fondů - se v loňském roce pohybovaly mezi pěti až sedmi procenty, velkou část peněz střadatelů fondy investují do cenných papírů s pevně stanoveným výnosem jako jsou termínované vklady, pokladniční poukázky, státní a podnikové dluhopisy. A právě investování do dluhopisů není z dlouhodobého hlediska tolik výhodné. Platí proto, že čím jsou peníze u penzijního fondu kratší dobu, tím se lépe zhodnotí," a protože jednou z podmínek pro jejich výplatu je dosažení šedesáti let věku je připojištění nejvýhodnější pro starší občany a pro mladé tolik ne," říká finanční makléř Zdeněk Hába.

Poradce Radim Dohnal naopak doporučuje začít s penzijním připojištěním brzy - třeba již v prvním zaměstnání, ale zpočátku dávat fondu jen menší částku, například dvě stě korun měsíčně. Klient přitom využívá vysokého podílu státního příspěvku, kdy na dvě stě jeho korun připadá devadesát korun státního příspěvku.

Jakou částku do fondu dávat?

To, kolik korun by mělo nejlépe putovat penzijnímu fondu, záleží na finančních možnostech rodiny i věku klienta. Rozhodně by ve fondu neměly skončit všechny volné peníze rodiny, už proto ne, že jejich nejvyšší zhodnocení je podmíněno dlouhodobým spořením.

"Výši částky je potřeba stanovit odpovědně podle potřeb a možností každého s ohledem na další spořící produkty - mladému člověku přinese i sto korun měsíčně při odchodu do důchodu značnou částku. Starší lidé s vyššími příjmy by měli vklad zvednout až na pět set korun měsíčně a pokud je pro ně výhodné snížení daňového základu, tak třeba až na 1500 korun," radí finanční makléř Jan Paták. Peníze přitom nemusí ležet ve fondu až do důchodového věku. Formou takzvané výsluhové penze může klient po patnácti letech spoření polovinu z nich odčerpat.

Penzijní připojištění a zaměstnavatelé

Pokud zaměstnanci na penzijní připojištění přispívá firma, je osvobozena od daní až do výše pěti procent ze zaměstnancova vyměřovacího základu na sociální pojištění. U většiny pracovníků je vyměřovací základ roven jejich hrubému měsíčnímu příjmu. Navíc je příspěvek zaměstnanci až do výše tří procent z jeho vyměřovacího základu daňově uznatelným nákladem.

Co s naspořenými penězi

Možnosti, jak si nechat vyplácet našetřené peníze jsou dvě - bud' naráz anebo každý měsíc až do konce života stanovenou částku. V tom případě se ale může stát, že své našetřené peníze nemusí klient ani zdaleka utratit. Naopak pokud je v dobré kondici, může dostat ve formě takzvané doživotní penze od státu víc než naspořil. Rozhodnout se o způsobu výplaty se klient musí při splnění nároku na výplatu starobní penze. Některé fondy umožňují zkombinovat oba způsoby vyplácení, najednou může klient získat například až třicet procent zůstatku účtu jako mimořádnou splátku a zbytek vybrat jako doživotní penzi

Co je a kdy vzniká nárok* na:

STAROBNÍ PENZE - je to částka tvořená příspěvkem účastníka připojištění, případně jeho zaměstnavatele, státním příspěvkem a podílem na zisku fondu. Nárok na ni vzniká po dosažením věku 60 let nebo přiznáním starobního důchodu a minimálně pětiletém spoření. Je vyplácena formou doživotní penze nebo jednorázového vyrovnání. U doživotní starobní penze je dobré předem sjednat takzvanou zaručenou dobu výplaty penze. Když člověk zemře dřív, budou dostávat po zbývající dohodnutou dobu penzi osoby určené ve smlouvě.

INVALIDNÍ PENZE - je vyplácena účastníkovi, kterému byl přiznán plný invalidní důchod. U jednotlivých fondů se liší podmínky délky spoření pro její přiznání. Klient musí spořit nejméně 36 měsíců, u některé fondů je doba stanovena na 60 měsíců.

POZŮSTALOSTNÍ PENZE - musí být dohodnuta předem při podpisu smlouvy, povinná délka spoření pro její přiznání se u jednotlivých fondů liší, nárok na ni vzniká minimálně po tříletém spoření, u některých fondů až po 60. měsících spoření. Náleží osobě nebo osobám určeným ve smlouvě.

ODBYTNÉ - pro nárok na odbytné není rozhodující věk klienta, ale délka spoření, která musí být alespoň 12 měsíců. Penzijní připojištění musí zaniknout dohodou nebo výpovědí. Výše odbytného závisí jen na příspěvcích klienta a výši připsaných výnosů z hospodaření fondu, nedostane vyplaceny státní příspěvky ani výnosy z nich. Pokud klient zemře, může odbytné dostat i osoba, určená ve smlouvě.

VÝSLUHOVÁ PENZE - její vyplácení je podmíněno placením příspěvků nejméně po dobu 180 měsíců. Příspěvky na výsluhovou penzi nemohou být vyšší než na starobní penzi. Její sjednání je vhodné pro klienty, kterým je méně než 45 let.

Poznámka: * podmínky podle novely zákona o penzijním připojištění podle kterých jsou uzavírány nové smlouvy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Učitelka, ilustrační foto
Učitelé by si mohli přilepšit o 15 procent, přidání podpoří Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka podpoří na jednání vlády s odbory o růstu platů záměr, aby se tarify ve veřejném sektoru zvedly od listopadu o 15 procent učitelům a o...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.