Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Penzijní spoření přežije i změnu vlády, říká veterán důchodových změn

  3:14aktualizováno  3:14
Penzijní spoření, které schválili poslanci, přežije i změnu vlády a s ní spojené politické situace. Myslí si to Jiří Král, ředitel sekce sociálních systémů ministerstva práce a sociálních věcí. Podle něj k tomu nedocházelo ani v minulosti, navíc i slovenské penzijní spoření přežilo změnu vlády.

Hlavním motivem důchodové reformy je stárnutí populace. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Ředitel Král je zkušený veterán práce na penzijním systému. Byl u toho, když se v roce 1993 zavedlo důchodové pojištění a také když se v roce 1995 poprvé zvyšoval věk odchodu do důchodu, pak ještě třikrát. Tehdejší koaliční strana ODA rozběhla diskusi o zavedení penzijního spoření. Nic z ní nebylo. Pak přišla první Bezděkova důchodová komise (2005) a druhá (2010). Teď, po patnácti letech, je reforma připravená.

Ale proč se vůbec změny v důchodech dělají? "Hlavní motiv je v posledních dvaceti letech stárnutí populace," říká Jiří Král.

"Po roce 1990 jsme rychle začali dohánět zpoždění za vyspělým světem. Doba dožití se rychle prodlužovala. A snížila se porodnost. Demografové mysleli, že to je přechodné, ale ukázalo se to jako trvalý jev. To má obrovský vliv na ufinancovatelnost budoucích důchodů. Musel se začít zvyšovat důchodový věk."

Vláda prosazuje spoření na penzi s argumentem, že je dobré si na stáří zajistit příjmy z více zdrojů než jen ze státního důchodu. Ale proč? Není právě stát "nejbezpečnější přístav"?

Jiří Král připouští, že tak docela není: "Prožíváme dobu, kdy nevíme, jak se bude ekonomika v blízké budoucnosti vyvíjet. Důsledky krize dopadají různě na státní průběžně financované penze a na úspory ve fondech. Kvůli krizi stoupla nezaměstnanost a změnilo se rozložení mezd, propadl se výběr pojistného."

Podle něj ale nehrozí, že by státní systém úplně zkrachoval. "Ale prostředky na důchody se musí vzít z něčeho jiného. Anebo snížit dávky," říká Král.

K tomuto extrémně nepopulárnímu kroku už sáhly vlády například v Lotyšsku, Řecku či Portugalsku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.