Ještě na jaře se zdálo, že penzijní připojištění projde na počátku příštího roku největší změnou od svého založení. Ilustrační foto

Ještě na jaře se zdálo, že penzijní připojištění projde na počátku příštího roku největší změnou od svého založení. Ilustrační foto | foto: SXC.hu

Penzijní spoření se nezmění, politikové ho nestihli projednat

  • 6
Kdo se bál změn v penzijním připojištění, může si minimálně na rok oddechnout. Zákon, v rámci kterého měli lidé začít více spořit, začne platit se zpožděním a nebo vůbec. Zatím leží bez povšimnutí v poslanecké sněmovně.

Druhá část reformy, která by lidi motivovala více spořit, začne platit se zpožděním nebo vůbec.

Infografika

Jak se dařilo penzijním fondům, se podívejte zde.

Ještě na jaře se zdálo, že penzijní připojištění projde na počátku příštího roku největší změnou od svého založení. Lidé měli dostat šanci na vyšší výnosy při spoření na stáří, fondy by musely začít jasněji hospodařit se svěřenými penězi a stát se těšil na to, že buď donutí lidi ukládat si více peněz, což by zvýšilo efektivitu systému, nebo uspoří několik miliard ve státním rozpočtu.

Od ledna příštího roku se totiž měla zvednout hranice měsíční úložky, po jejímž dosažení dostávají lidé maximální státní příspěvek na spoření 150 korun, z pěti set korun na sedm set.

Nová šance po volbách

Nic z toho však nebude. Zákon o penzijním spoření, který všechny tyto kroky obsahuje, již déle než půl roku leží bez povšimnutí v Poslanecké sněmovně.

A podle politiků i šéfů penzijních fondů je nereálné, aby začal fungovat podle původního plánu, tedy od Nového roku 2010. Spíše mu dávají zpoždění rok až dva a možná nebude přijat vůbec.

"Termín nelze stihnout. Pozitivní by bylo, kdyby nutnost dávat vyšší měsíční úložku platila alespoň o rok později,“ říká Petr Nečas, bývalý ministr práce a sociálních věcí, jenž se na vzniku reformy podílel. Zákon o penzijním spoření připravilo ministerstvo financí a na jaře ho Topolánkova vláda před svým pádem poslala do Poslanecké sněmovny.

Tahanice o termín předčasných parlamentních voleb, neochota před nimi cokoli systémového měnit a také boj o takzvaný Janotův úsporný balíček však první čtení zákona odsunula až na prosinec. "Podle zpráv ze Sněmovny se nestihne projednat. Takže asi až po volbách,“ potvrzuje náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

CO SE NEZMĚNÍ

Druhá fáze reformy spoření zaváděla...

– nutnost více spořit, aby klient dostal stávající státní příspěvek. Podle návrhu měl stát přispívat až od vkladu 300 Kč. Maximální příspěvek 150 Kč by se dával při vkladu 700 Kč (nyní 500 Kč)

– vznik nového systému, do nějž budou moci přestoupit i lidé, kteří již penzijní připojištění mají

 – nové fondy měly lákat na vyšší výnosy, ale zároveň neměly nabízet garanci nezáporného výnosu, tedy jistotu, že klient o své peníze nepřijde

Zákon může být jiný

Osud novinky, která přináší do penzijního systému jen relativně malé změny, a přesto ji politici před volbami obětovali, dobře ilustruje strnulost systému a zároveň velkou politickou citlivost důchodové problematiky. "Pro politiky je to technická věc, kterou nemají zájem se zabývat. Jejich neschopnost cokoli strategicky řídit je strašlivá,“ míní Jiří Rusnok, šéf penzijního fondu ING a bývalý ministr financí. "Počítám, že se účinnost zákona odloží minimálně o rok. I kdyby se podařilo jej schválit do voleb, o čemž pochybuji, musíme mít zhruba jeden rok na přípravu jeho zavedení do praxe,“ dodává Rusnok.

S tím souhlasí i šéfové dalších penzijních fondů – Vladimír Bezděk z Aegonu a Petr Beneš, šéf penzijních fondů ČSOB.

Reforma totiž měla spočívat v tom, že stávající penzijní fondy založí takzvané penzijní společnosti, do nichž lidé spořící na důchod ve starých fondech budou moci nepovinně přejít.

Tyto nové fondy podle jejich šéfů budou moci agresivněji investovat, což by v dlouhém období lidem mělo přinést vyšší výnosy. Zároveň však jejich klienti přijdou o garanci přinejhorším nulového připsaného výnosu. Nové společnosti budou moci jít do minusu.

JIŘÍ RUSNOK, PF ING

Neschopnost politiků cokoli strategicky řídit je strašlivá.

Přitom v nich budou striktně odděleny úložky střadatelů od peněz akcionářů fondu, což by mělo dát lidem větší přehled o hospodaření s jejich penězi. Penzijní fondy na přípravu nového systému již příliš nespěchají.

"V zákoně jsou uvedeny nereálné časové termíny ohledně jeho platnosti a účinnosti,“ říká Petr Beneš z ČSOB.

Avšak nevylučuje, že by se v něm mohly provést před schválením ještě další změny. "Líbí se mi oddělený majetek, více investičních profilů a vyšší úložky klientů. Ale nejasný je přechod klientů ze starého do nového systému a budoucnost současných fondů,“ dodává Beneš s tím, že tyto nedostatky by měly být ještě odstraněny.

Spoříte si na penzi?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 26. listopadu 2009. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 6536
NE
NE 2473