Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Personalista: Každý, kdo chce dnes pracovat, má pro nás cenu zlata

  7:32aktualizováno  7:32
V Česku pracuje načerno až 150 tisíc lidí. Řada z nich je přitom naoko registrovaná na úřadech práce mezi téměř půl milionem nezaměstnaných. Firmy přitom marně hledají pracovníky. Každý člověk má pro nás cenu, říká v rozhovoru pro MF DNES Tomáš Surka, manažer personální agentury McROY Czech.

Tomáš Surka, country manager personální agentury McROY Czech. | foto: iDNES.cz

Skončily časy, kdy se práce sháněla těžko?
Když pominu lidi, kteří mají zdravotní potíže nebo kvůli věku nevydrží dělat ve výrobě, tak kdo chce, práci si najde. A to i v regionech jako je Chomutovsko, kde je nezaměstnanost dlouhodobě jedna z nejvyšších. Máme tam nabídky práce, kde kvalifikační požadavky jsou, když to zjednoduším, kdo má ruce, nohy a přijde do práce a i tyto pozice je problém obsadit.

Jaká je dnes situace na trhu práce?
V situaci, kdy je nezaměstnanosti nízká, má pro nás každý člověk, co chce jít do práce a chviličku tam vydrží, velkou cenu. Dnes je spousta firem, které dávají docházkové bonusy - odměna za to, že přijdete do práce. Mají to výrobní a logistické firmy, liší se to ve výšce bonusu. Jeden náš klient dává kvartálně 10 tisíc korun za to, že nechybíte v práci. To napovídá, v jakém stavu trh práce je.

Kdy se to zlomilo?
Letos na přelomu prvního a druhého kvartálu už to bylo hodně znát, začali jsme vozit i pracovníky z Rumunska, Bulharska, protože prostě nejsou lidé. Máme přes sto tisíc volných pracovních míst, to je nejvíc od roku 2008 a proti tomu 450 tisíc nezaměstnaných. To zní hrozivě, ale firmy reálně nemohou sehnat pracovníky. To je zvláštní.

V čem vidíte hlavní příčinu, že firmy nemohou sehnat zaměstnance? Dělají ti lidé načerno, nebo dělat nechtějí protože dávky jsou dostatečně vysoké?
Je to kombinace obojího. Tím, že člověk dostává dávky a do toho pracuje načerno, se může dostat na příjem, který je vyšší než kolik by byl schopen získat legální prací. Nejde o samotnou podporu v nezaměstnanosti, ta je nastavená dobře - předpokládá se, že nějakou dobu pracujete. Pak je řada dalších příspěvků - na bydlení, na děti. Myslím si, že by měly být provázané na to, jak je člověk aktivní na trhu práce. Pokud by například práci dvakrát, třikrát odmítnul, tak by neměl mít nárok na žádné dávky od státu.

Zprostředkováváte práci i lidem, které za vámi pošle úřad práce. Jaké jsou nejčastější důvody, proč nabízenou práci odmítnou?
Dost pragmatické - většinou to, že mají bokem něco jiného. Netají se s tím. Klidně nám řeknou, že když jim nepotvrdíme odmítnutí, do práce nastoupí a do týdne se hodí marod - a my za ně pak budeme muset platit nemocenskou, protože prvních 14 dní platí zaměstnavatel. I doktoři se bojí právních kroků, takže když k nim někdo přijde s tím, že ho něco bolí, tak ho většinou nechají doma.

Na kolika začínají agenturní mzdy? Na minimální mzdě?
Ne. Když mluvíme o nekvalifikovaných pracovnících, u operátora výroby je to standardně 15 až 18 tisíc hrubého, ale jsou práce, kde to je 20 až 25 tisíc, když lidé dělají přesčasy. Teď začíná sezóna logistik, kdy před Vánoci bude velký nedostatek lidí do logistických center. Je tu Amazon, kde nástupní plat je více než 18 tisíc korun a je to práce pro kohokoliv, komu je 18 let a víc. Bavíme se o nekvalifikovaných operacích, kde člověk nemůže čekat, že bude brát 50 tisíc korun, protože ta práce tu hodnotu nemá. To už je spíš o tom, aby firma uvažovala o přesunutí výroby, ne o zvedání mezd.

Problém práce načerno tu byl vždycky, teď je víc vidět. Nedá se proti tomu dělat víc?
Je tam problém v prokazatelnosti. V pohostinství jsou lidé běžně zaměstnání brigádně, na částečný úvazek, nebo si zaměstnavatel sepíše nějakou dohodu o provedení práce s pracovníkem na rok, na 300 hodin. Těžko budete prokazovat, kolik hodin tam ve skutečnosti byl, a že dostal peníze bokem. Když přijde kontrola, tak prostě řeknou, že zrovna ten den tam dotyčný zůstal déle.

Je to spojené i s cenou práce – na odvodech musí zaplatit o více než polovinu více, než se dostane v čisté podobě k samotnému pracovníkovi. Sociální odvody patří v ČR k těm nejvyšším v Evropě.

Na jaké pozice vozíte Rumuny a Bulhary?
Operátoři výroby, operátoři skladu, jakékoliv pomocné práce, jsou to vyloženě nekvalifikované pozice. A nebavíme se o tom, že by ti lidé brali minimální mzdy. Vzhledem ke kurzu eura vám sem nepojedou, pokud si měli vydělat 13 tisíc. Kousek od Brna máme firmu, kde se pracovník, když dělá nějaké přesčasy, dostane v pohodě přes 20 tisíc korun hrubého a nejsou na něj žádné kvalifikační požadavky. Ale stejně je velký problém tam lidi získat.

Jsou cizinci ze třetích zemí produktivnější nebo spolehlivější?
O to nejde. Dřív se sem stěhovali za prací Slováci, dnes se tam mzdy pohnuly nahoru a situace je tam podobná jako u nás. I vzhledem ke kurzu eura to pro ně už není tak výhodné jako dřív. Otáčí se to. Průměrná mzda je tam na srovnatelných pozicích vyšší než u nás.

Měli jsme i paradoxní případy, kdy jsme do oblasti Lozorna před Bratislavou sváželi lidi z Břeclavska. Agentury od dob krize dostaly zákaz zaměstnávat lidi ze zemí mimo EU, aby se ochránil domácí pracovní trh. Takže zbývá Bulharsko a Rumunsko jako země s výrazně nižší průměrnou mzdou než je tady.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.