Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peruánci objevili pochoutku předků, zakládají velkochovy morčat

  6:55aktualizováno  6:55
Nenápadné jihoamerické morče se stává vyhledávaným pokrmem na jídelníčku nejvýznamnějších restaurací. Oblibu získává díky svým výživným kvalitám a peruánskému gastronomickému boomu, tvrdí agentura AFP.

Peruánské morče se dostává na jídelníček předních restaurací. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Morče nazývané cuy (cavia porcellus) bylo před více než třemi tisíci lety domestikováno v Andách, kde bylo rituálním zvířetem a slavnostním pokrmem. Nechybělo v žádné rolnické domácnosti.

"Pro lidi z And je cuy nejpopulárnějším zvířetem, je těsně spojeno se zvyky a domorodou společností, s posvátnými náboženskými rituály a je hlavní součástí jídelníčku," vysvětluje expert peruánského ministerstva zemědělství Sandro Gutierrez.

Morče v umění

Morče je zobrazeno například na keramice předkolumbovské kultury Moche, jež existovala na pobřeží Peru od 1. do 7. století našeho letopočtu.

V katedrále ve městě Cuzco, které bylo metropolí říše starých Inků, trůní upečené, s čumáčkem a nožičkami ve vzduchu, na obraze Poslední večeře Páně od malíře Marcose Zapaty z roku 1783.

Nyní se však z kuchyní vesničanů dostává do restaurací. Tržiště Caqueta ve čtvrti San Martín de Porres je hlavním zdrojem morčat určených pro Limu.

Mezi kozami a klecemi se slepicemi tu je tucet stánků, které tohoto malého savce prodávají. Stovky morčat jsou zde denně připraveny k prodeji do restaurací a supermarketů, ale také je tu nakupují těžařské společnosti pro své zaměstnance.

"V poslední době prodáme týdně pět až osm tisíc cuy. Ideální váha je mezi 800 gramy a jedním kilogramem, jedno zvíře se prodává za 25 solů (asi 180 Kč, pozn. red.),"  říká prodavač Oscar Carrasco.

Lidé se pouští do chovu morčat

Inženýr William Lossio pověsil před šesti lety své povolání na hřebíček a pustil se do chovu morčat. Založil si firmu Machupicchu Cuy. "Chtěl jsem být ekonomicky nezávislý, věnovat se stoprocentně peruánskému produktu, který lze vyvážet," říká.

Jeho chov se nachází v Pucusaně, asi 60 kilometrů od Limy. Kolem osmi tisíc morčat je umístěno v plastových sádkách, kde je udržována teplota odpovídající Kordillerám. Malí býložravci tu jsou pravidelně váženi, aby byla dosažena ideální váha k prodeji. "Hodně jsme vyváželi pro peruánské komunity ve Spojených státech, ale místní poptávka stále roste," konstatuje Lossio.

Cuy byl dlouho považován za pokrm pro Indiány, ale dnes se stává součástí "novoandské" kuchyně. Na svém jídelníčku ho má slavný limský podnik Astrid y Gastón, který byl loni vyhlášen za nejlepší latinskoamerickou restauraci.

Fotogalerie

V obchodní čtvrti San Isidro podává restaurant Huancahuasi výhradně jídla z morčete a je stále plný.

Lilia Chaucová, inženýrka agronomka specializující se na zootechniku na Národní výzkumném ústavu zemědělství, se již přes 40 let zabývá genetickým vylepšováním morčete. "V 70. letech vážil cuy dva měsíce po narození v průměru 380 gramů, zatímco dnes může mít i přes jeden kilogram," říká.

Maso morčete, připomínající chutí něco mezi králíkem a kuřetem, je velmi výživné, obsahuje přes 20 procent proteinů, je lehce stravitelné, bohaté na železo a libové. Dnes se na venkově už cuy nechová pro vlastní potřebu, ale na prodej. To poskytuje lukrativní výdělečnou činnost venkovským ženám.

Cuy se rovněž konzumuje v Bolívii a v Ekvádoru, ale právě v Peru zažívá skutečný boom. V Peru se dnes chová více než 22 milionů morčat, z nichž se ročně vyprodukuje 17 tisíc tun masa.

Autoři: ,


Témata: Zemědělství




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.