Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hora dluhů v exportní bance roste. Kvůli Slovákům a Rusům

  12:30aktualizováno  12:30
Každou pátou korunu, kterou má Česká exportní banka nyní rozpůjčenou, bankéři přesunuli do kolonky „ztrátové pohledávky“. Banka před sebou valí problematické úvěry ve výši 20 miliard korun – o 1,7 miliardy více než na konci března.
V Rusku je největší pohledávkou po splatnosti úvěr na stavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja na polárním kruhu.

V Rusku je největší pohledávkou po splatnosti úvěr na stavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja na polárním kruhu. | foto: Reuters

Ve slovenské miniocelárně Slovakia Steel Mills na východě Slovenska banka utopila 4,5 miliardy korun, firma skončila v konkurzu.

Bankéři nemají šťastnou ruku ani při výběru správné advokátní kanceláře pro zastupování před košickým soudem, kde je podle informací MF DNES nutný o něco ostřejší přístup. Loni vsadili na slovenskou kancelář Matejka Friedmannová, která se specializuje na řešení problematiky pohledávek.

Letos si banka vyhlédla novou kancelář – Ikrényi a Rehak. K podpisu smlouvy však zatím nedošlo, údajně z obav o reputaci banky. Banka nic z toho nechce potvrdit.

„Vzhledem k rozsahu případu spolupracuje banka s Matejka Friedmannová a zároveň také se společností Taylor Wessing, která působí jako konzultant v oblasti insolvence. Tyto společnosti dosud zastupují ČEB v případu SSM a k žádné další změně v otázce právního zastoupení nedošlo,“ uvedl mluvčí ČEB Petr Križan.

Ocelárnu stavěli slovenští finančníci Braňo Prieložný a Mário Hoffmann za finanční podpory skupiny J&T. Továrna se ocitla ve finančních problémech hned po spuštění a loni zkrachovala. Exportní banka se o své peníze bát nemusí, úvěr totiž pojistila pojišťovna EGAP – každopádně má problém státní rozpočet, protože obě organizace jsou státní.

Pohledávku za ocelárnou se už banka pokoušela několikrát prodat, ale žádnou z nabídek neakceptovala. Nejvíc se o ni pere firma Arca Capital slovenského finančního dravce Pavola Krúpy.

Ruské elektrárny a sklárny

V Rusku je největší pohledávkou po splatnosti úvěr na stavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja na polárním kruhu. Z banky tam nateklo 5,5 miliardy korun, které nikdo nesplácí. ČEB na konci roku 2013 zastavila další financování a začala vyjednávat. Ještě na začátku prázdnin to vypadalo, že se bankéři s Rusy dohodnou, pomoci měla intervence prezidenta Miloše Zemana u prezidenta Vladimira Putina.

Minulý týden se však hlavní dodavatel, otrokovická PSG International, rozhodl dál nečekat a od smlouvy odstoupil. „Bohužel dodnes nenastal fakticky žádný posun,“ říká mediální zástupce PSG International Marek Pražák. Na udržování staveniště firma za rok a půl marně vynaložila 121 milionů korun.

Elektrárna rok a půl stojí, ale není hotová. Zbývá investovat zhruba 150 milionů eur, tedy čtyři miliardy korun. „Pokud by došlo k uvolnění financí, je PSG-International připravena obnovit roli dodavatele a projekt dokončit,“ dodává.

Evergreenem, který ČEB dlouhodobě řeší, je několikamiliardový balík úvěrů na různé ruské sklárny. Na webu čerstvě nabízí pohledávku za sklárnou Aktis v nominální hodnotě 30,4 milionu eur a aktiva sklárny Glasstrade v rámci likvidace, ta bance dluží 29,3 milionu eur.

Tyto pohledávky už banka zkusila několikrát prodat, uspěla jen u jedné, a to za 60 procent hodnoty. Dlužníkem byl ruský podnikatel Eduard Taran, pohledávku nakonec koupila ruská Unicredit banka a přeprodala ji dál, nakonec skončila u Sberbank, která s Taranem spolupracuje.

Taran by mohl mít zájem i nyní. „V Rusku je třeba provést konsolidaci celého odvětví. Vytipovali jsme sklárny, z nichž bychom rádi vytvořili velkou skupinu. Je mezi nimi i společnost Aktis,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Anton Baltsewitsch, manažer skupiny RATM Eduarda Tarana. Problém vidí v tom, že ČEB není v Aktis hlavním věřitelem.

Pohledávky vznikly nákupem technologií od turnovského Sklostroje, na které dala ČEB ruským investorům úvěry. Jenže ti přestali platit poté, co v Rusku před několika lety zkolaboval trh s nápojovým sklem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.