Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Eurozóna chce zrušit pětiseteurovku, Česko svou pětitisícovku neřeší

  14:17aktualizováno  14:17
Čím vyšší bankovka, tím snadněji se zločincům legalizují zisky z kriminální činnosti. I proto sílí tlak na stažení pětiseteurovek. Hovoří o něm politici i finanční experti, Evropská centrální banka podle médií není proti. Naproti tomu české bankovky v hodnotě 5 000 korun z oběhu hned tak nezmizí.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Evropská komise

Také v tuzemsku se pro praní špinavých peněz využívají zejména bankovky s vyšší nominální hodnotou. Častý je například následující scénář: přes inzerát slibující přivýdělek seženou zločinci bílého koně, který si založí účet; na něj pak proudí nelegálně získané peníze.

„Dotyčný peníze vybere v hotovosti a následně je podle instrukcí přepošle do zahraničí, například přes jiného poskytovatele finančních služeb. Z transakce získá provizi,“ popsal jeden ze způsobů mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej.

Na rozdíl od eurozóny se však v Česku zrušení nejvyšší bankovky nechystá. „Stávající škála nominálních hodnot českých bankovek - od nejnižší 100 korun po nejvyšší 5 000 korun - je z pohledu ČNB vyhovující, odpovídá současnému vývoji ekonomiky a plynulosti peněžního oběhu,“ reagoval mluvčí České národní banky Tomáš Zimmermann.

Naivní krok, nebo logické řešení?

Problematika příliš vysokých bankovek - pětiseteurovka je nyní ekvivalentem 13,5 tisíce korun - vážně zaměstnává povolané v eurozóně. Minulý týden evropští ministři financí požádali ECB, aby dostupnost pětistovek omezila. Politici se na bankovky zaměřili po teroristických útocích v Paříži.

„Představa, že se zrušením pětiseteurových bankovek omezí praní špinavých peněz, je naivní. Rozhodně alespoň pokud hovoříme o zkušených, organizovaných skupinách a jejich transakcích,“ namítá ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka, který pochybuje o tom, že by krok ovlivnil praní špinavých peněz a financování terorismu.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by se hotovost mohla stát dalším bojištěm „měnové války“. „Poněkud překvapivě by se zrušení bankovek s vysokým nominálem mohlo stát nástrojem měnové politiky. Pokud by finanční transakce stínové ekonomiky přešly z eura na jiné měny, mohlo by to vytvořit dočasný tlak na oslabení eura. Bankovky v hodnotě 500 eur tvoří téměř 30 procent hodnoty hotovostních peněz v eurech,“ uvedl Marek.

Pětiseteurovek totiž v oběhu postupně významně přibylo, naopak počet deseti a dvacetieurových bankovek zůstává od vzniku eurozóny v podstatě stejný.

Zrušili byste pětitisícové bankovky?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 26. února 2016. Anketa je uzavřena.

NE 1383
ANO 318

Jak napsal Financial Times, ECB údajně zareaguje na to, čemu její guvernér Mario Draghi říká „stále větší přesvědčení veřejného mínění“, že bankovky v této hodnotě se využívají k praní špinavých peněz a financování terorismu.

Ke stažení nejhodnotnějších bankovek - tedy 500, 200 a 100 eur - vyzývá také nedávná studie Harvard Kennedy School. „Dobře financovaný mezinárodní terorismus představuje velkou hrozbu. Akce, které tuto ekonomickou podporu pomůžou narušit, pro nás musí být prioritou,“ píše se v ní.

Vědci argumentovali jasným příkladem: pokud by zločinci využili dvacetieurové bankovky, potřebovali by na přepravu jednoho milionu eur čtyři kufříky. Kdyby ale použili pětiseteurovky, bude stačit na stejné množství peněz malá taška.

Také francouzský ministr financí Michel Sapin si myslí, že bankovka s nejvyšší hodnotou slouží nekalým praktikám. „Používá se spíš k usnadnění nepoctivých machinací. Lidé jako vy nebo já s ní v restauraci platit nebudou.“

Výskyt velkých bankovek se eliminoval i v minulosti. Kanada se například v roce 2000 zbavila své tisíci dolarovky a Singapur přestal před dvěma lety tisknout singapurskou dolarovou desetitisícovku.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.