Co hrozí za pirátství? |
„Žádné číslo udávající obecnou míru nelegálního užívání softwaru, které by generovala nějaká seriózní studie, neexistuje. Můžeme tedy jen odhadovat na základě množství používaných počítačů a množství prodaného softwaru. Většina výrobců se shoduje na tom, že pirátského softwaru je přibližně šedesát procent a více. U her bych odhadovala procento vyšší - většina legálních uživatelů v případě kancelářských programů jsou totiž firmy, což u her nemůžeme předpokládat,“ řakla manažerka společnosti Microsoft Petra Hrušková, která má na starosti boj proti pirátství. „Přesná čísla za rok 2000 si odhadnout netroufnu, ale proti předloňsku očekáváme mírný pokles,“ dodala.
Lidé v Bohemia Interactive, což je tuzemský dominantní distributor počítačových her, však tolik optimističtí nejsou. „Ve chvíli, kdy na jednu prodanou počítačovou hru spadá minimálně deset pirátských kopií, ani být nemůžeme,“ vysvětluje šéf Bohemia Interactive Slavomír Pavlíček. „Podle našich údajů je v České republice minimálně devadesát procent nelegálně šířených počítačových her, naštěstí už toto číslo nestoupá,“ popisuje Pavlíček. I přes stagnaci však Bohemia Interactive přišla v loňském roce v souvislosti se softwarovým pirátstvím o zhruba 200 milionů korun.
Poněkud jiná situace je u speciálních přístrojů určených pro hraní her - takzvaných konzolí.
Ty si pomalu, ale jistě začínají nacházet cestu k českým hráčům. „V případě Nintenda 64 a GameBoye Color jsou programy uloženy na datovém nosiči zvaném cartridge, který prakticky nelze kopírovat. Míra pirátství produktů Nintenda v České a Slovenské republice je tedy naprosto minimální,“ pochvaluje si Josef Kantor, šéf firmy Conquest, která je výhradním dovozcem herních periferií od Nintenda.
„Ani nás zatím pirátství u konzole PlayStation 2 příliš netrápí,“ navazuje Ivan Bradáč, produktový manažer firmy Sony Czech. „Horší je to však u klasického PlayStationu. Míru pirátství zde odhadujeme na 70 až 80 procent, což nás ročně připravuje řádově o stovky milionů korun,“ dodává.
„Mezi domácími uživateli a malými firmami je počet nelegálně užívaných programů nejvyšší. Naopak u firem a podniků se za posledních pět let situace výrazně zlepšila, spousta z nich si licence kupuje a objednává i zpětně,“ tvrdí Tomáš Hofer, obchodní ředitel brněnské společnosti Grisoft, která se zabývá vývojem antivirového programu AVG.
„Podle našeho odhadu má AVG nelegálně asi polovina uživatelů, přičemž mezi tuzemskými je to asi 90 procent. Nelegální používání AVG nás připravuje řádově o miliony korun ročně,“ upřesnil Hofer.
Obrovské ztráty v souvislosti s nelegálním šířením počítačových programů a her vedou softwarové firmy k protipirátským aktivitám, ať již jde o spoluúčast v Business Software Alliance (BSA) či vlastní boj proti pirátství. V obou případech však tato válka stojí firmy mnoho peněz.
Příkladem firmy, která piráty stíhá společně s aliancí, je Sony Czech. Naopak Bohemia Interactive má vlastní protipirátské oddělení, a to spolupracuje přímo s policií. „Oddělení monitoruje média a pomáhá policii ve vyhledávání pirátů a pirátských kopií,“ řekl šéf Bohemia Interactive Pavlíček. Kolik tento boj stojí, však odmítl prozradit. „Boj proti pirátům je drahý, a to jak v oblasti hudební, tak i v oblasti softwarové,“ řekl pouze.
Microsoft útočí proti pirátům hned na několika frontách, ať již přes vlastní reklamy a různé antipirátské programy či účastí v BSA. „Česká pobočka Microsoftu investuje ročně deset procent celého marketingového rozpočtu právě do aktivit spojených s potíráním softwarové kriminality,“ konstatovala Petra Hrušková.
