Pivnice U slunce je jistota skrytá v šeru

Pivnice U slunce má sice název, který jakoby sliboval výheň zářících paprsků, většinu dne však zůstává ve stinném přítmí.
Pivnice U slunce má sice název, který jakoby sliboval výheň zářících paprsků, většinu dne však zůstává ve stinném přítmí. Přestože je to velmi známá ostravská hospoda, nacházejí si do ní cestu většinou jen místní lidé z klidné, téměř vesnicky usedlé čtvrti Svinov. Její slavné časy, kdy patřila k vyhlášeným "máničkovským", jsou zřejmě pryč. Dopolední šero v hlavním lokále občas pročísne hutný paprsek slunce, který se prodere skrz mříže za okny. Skrz mříže, jež řemeslníci vykovali do podob rozzářených sluncí. Paprsek trochu pobloudí po cigaretových kroužcích prvních hostů, někdy se otře i o obří plakát z americkým Grand Canyonem, který tady, zarámován do hnědého dřeva, zůstal jako torzo masivní tabákové reklamy. Pivnice otevírá hodinu před polednem. Na oběd to však příliš není. Číšnice, která je zasunutá pod symbolickou pergolu ukrývající výčep, sáhne po prázdné sklenici, přiloží ji k pípě a mírným hlasem poradí: "Jestli chcete jíst, běžte kousek rovně a potom…" Tam prý vaří. U slunce to vy padá snad jen na párek - takový ten tenký, vídeňský. Občas sem na něj kolem oběda zaskočí místní dělníci. Ze strohého jídelníčku, který nabízí studené specialitky jako utopence a očka, však vyčnívají (a to opravdu hodně vysoko) tvarůžky. Ty tady podávají ne jako pomazánku ani jako dobře vyzrálá uleželá kolečka. Místní tvarůžky připomínají lahůdku známou z nejslavnější ostravské tvarůžkové hospody - z Mexika. Ostatně právě od "Slunce" to na "Mexiko" není až tak daleko a lze to spojit s pěším či cyklistickým výletem. Pro srovnání by to mohlo být zajímavé. Tvarůžky nabízejí za pětadvacet korun s velkou porcí cibule, pořádným plátkem másla a chlebem. Každý si může dát kolik čeho chce, je to příjemné. Především to máslo je velkou výhodou, protože ve většině hospod tradiční máslo vytlačuje rama či jiný margarín, ale to není ono. Pod tvarůžky prostě patří máslo. U slunce čepují Ostravar. Dělají ho tady velmi slušně, ve velmi dobré teplotě, která dvanáctce opravdu svědčí. Dopoledne jsou U slunce tichá, jakoby trochu ospalá. Hospoda ožívá kolem třetí odpoledne, kdy se tady zastaví chlapi vracející se z ranních šichet. Dají si pivo, dvě. Někdy také přemluví partu studentíků, aby je na půl hodinky pustili ke kulečníku. Ale většinou se příliš nezdrží. Kulečník je U slunce velmi solidní. Stojí v hlavním lokále, hned vedle pultu, v srdci hospodského děje. To má velkou výhodu. Hráči zůstávají "u zdroje" a nemusejí se odklidit do speciálních hráčských místností, jak tomu občas bývá. Pomalým odpolednem se číšnice "protočí" k večeru, který bývá U slunce velmi živý. Často sem zavítají party i ze vzdálenějších koutů města. Příjemný zadní sál hospody je zvyklý i na všelijaké srazy nejrůznějších společností. Občas se tedy sejdou i ty "máničky", kteří hospodu znají už léta. Jejich vlasy sice už občas prořídly, často jsou už sestřižené, ale U slunce to vypadá stále stejně. Je to taková bezpečná jistota.

U Slunce

Ostrava-Svinov, Nad Porubkou. Asi čtyřicet míst v lokále, v další místnosti přibližně stejně.

Otevřeno: pondělí - čtvrtek, sobota 11 - 23, pátek 11 - 24, neděle 11 - 22.

Ostravar 12° - 14,20 Kč ***
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ***

Žádná hvězdička znamená v bodování nejmíň, pět nejvíc. Útratu si autoři platí sami, o hodnocení personál ani majitelé podniku nevědí.