Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. "Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004," doplňuje Váchová. Výroba skončila už letos na jaře.
"Dával jsem si ho namísto dražšího guinnesse, kterému byl hodně podobný (byl však vyráběn jinou technologií, pozn. red.)," srovnává kelta se známým irským pivem Jaroslav z Prahy. "Když jsem si ho chtěl naposled objednat v Litomyšli, nabídl mi hospodský jako náhradu belgické leffe," dodává Jaroslav.
Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však patří takoví pivaři k menšině. "Běžný Čech pivní speciál spíše jen ochutná a při nejbližší příležitosti se vrátí ke klasickému ležáku," popisuje Veselý. Netradiční piva si prý dopřávají spíše mladší konzumenti z větších měst.
Před několika lety se přitom zdálo, že Češi se z národa pivních tradicionalistů přeorientují na experimentátory. Výroba speciálů rostla, v roce 2005 se jich v Česku uvařilo přes dvě stě tisíc hektolitrů. O rok později však jejich výroba spadla na polovinu a v dalších letech zůstala na této úrovni.
Propad podle odborníků nezavinila jen změna chutí českých pivařů, ale také utlumení reklamních akcí pivovarů, které na začátku tisíciletí speciály mohutně podporovaly.
"Aby speciál uspěl, musí se o něm vytvořit silné povědomí, což se vzhledem k prodanému množství nemusí vyplácet," upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
To potvrzuje i zástupkyně Staropramenu. "V roce 2001 jsme vytvořili speciální prodejní tým pečující o tyto značky," říká Váchová.
Speciální piva umějí na rozdíl od velkých výrobců prodávat ti nejmenší. "Pomalu se blížíme ke stovce minipivovarů v Česku a prakticky všechny nabízejí netradiční piva. Jejich tržní podíl je však zatím jen okolo jednoho procenta," uvedl Veselý.
Řada minipivovarů vaří také pivo typu stout, ke kterému patří právě irský guinness. Z větších pivovarů pak vyrábí pivo stout náchodský Primátor.
