Vystupuje energicky a v pivovaru je celý den. Jen se jmenuje Nataša Rousková. Paní sládková. Patrně jediná v České republice.
"Jsem žena, ale nikdo se ke mně nikdy nechoval s despektem. Hůř to chápou spíše laici - berou to nějak ješitně osobně," směje se Rousková.
Pivovarnictví vystudovala. V přerovském pivovaru je již dvacet let: "A jsem v něm od rána do večera. Přijdu v šest, obejdu pivovar, máme poradu, hlídám testy z laboratoře, a taky - což si u sládka třeba leckdo nepředstaví - mne čeká hromada papírování a vyřizování."
Jako jeden z mála lidí může v zaměstnání pít alkohol. "To ano, ochutnávat pivo sládek musí. Ale není to žádné pití, jako třeba v divadle v Havlově Audienci. Je to degustace - prostě práce," vysvětluje.
Na tom, jak pivo chutná, má sládek největší vliv. "Každý sládek má své pivo otestované, zná ho. A celý den se mu věnuje. Musí ho ohlídat. Dennodenně. Nejde to tak, že si řekneme: Nachystali jsme si to, a teď vše hezky samo poběží," konstatuje Rousková.
Sama má pivo hodně ráda: "Upřednostňuji ho, skvěle se u něj sedí." No, na druhou stranu, když přerovská sládková u piva sedí, tak vlastně taky pracuje.
"V každé hospodě vnímám, kde ho umí podat a kde ho kazí. Hospodský se na pivu podepisuje. Naštve mne, když my pivo děláme a pak naši práci někdo shodí svou nedbalostí." Jaké pivo preferuje ona?
"To naše. Ne ale kvůli tomu, že ho také tvořím. Jsem patriot." A čeští pivaři? "Ti jsou podle mne dost konzervativní. Třeba speciály moc nevnímají. Ochutnají je, ale vrátí se zase k tomu svému,“ říká. „Pivní patriotismus v naší zemi funguje. A já si štamgastů vážím. Poznají pivo a zakládají si na něm. Neovlivní je reklama. Jdou do hospody na to své."
