Pivo výčepní, ležáky, speciální...

Radit tuzemským pivařům, jak kupovat pivo, je tak trochu jako učit středoškoláka psát. Nicméně každý si nekupuje pivo denně a tomu možná přijde trocha pivařské abecedy vhod.

I nepivaři si možná všimli, že pivo se už několik let nedělí na desítku a dvanáctku, ale na výčepní a ležáky. Výčepní přitom odpovídá někdejší desítce, ale i osmičce a devítce, ležák by měl podle dřívějšího značení na obale stupňů jedenáct nebo dvanáct. Stupně přitom nemají nic společného s obsahem alkoholu, vyjadřují, kolik procent extraktu měla mladina, tedy pivní "polotovar". Zjednodušeně řečeno, kolik pro chuť piva důležitých látek ze sladu a chmele se dostalo do roztoku, z kterého kvašením vznikne pivo. Kozel nebo Ježek 10 % tedy neznamená, že obsahuje 10 procent alkoholu, ale že každých 100 gramů mladiny obsahovalo 10 gramů extraktu. Extrakt dává pivu plnost, čím je tedy vyšší, tím je pivo plnější, hutnější, a tedy i chutnější. 

Kategorie piv

porter: min. 18%, tmavé
speciální: min. 13%
ležák: 11 - 12%
výčepní: 8 - 10%
lehké: max. 7%

Poznámka: Obsah extraktu původní mladiny (v %) nahradil bývalé stupně.

Rozdíl tří stupňů u výčepních piv je poměrně významný a musí se znatelně projevit v kvalitě. Zákazník se přitom nedozví, zda si kupuje desítku, nebo osmičku. Orientovat se může jen podle ceny. Přestože pivní stupně zmizely z lahví už před pěti lety s novým potravinářským zákonem, který přizpůsobil "pivní" vyhlášku evropské legislativě, zákazníci jsou na ně stále zvyklí. Výrobce je uvádět nemusí, ale může. Pokud je používá, ať už slovně například "Desítka", nebo číselným údajem "10 %", musí stupně odpovídat skutečnosti. Za desítku je přitom považováno pouze pivo, které má obsah extraktu nad 10 %, neboť naměřené hodnoty se zaokrouhlují na celé číslo směrem dolů.

Co je pivo...

* se sníženým obsahem alkoholu - alkoholu nejvýš 1,2 % objemových
* nealkoholické - nejvýš 0,5 %
* kvasnicové - do hotového piva se při stáčení přidává rozkvašená mladina
* ochucené - s přídavkem ochucujících látek nebo lihovin či jiných alkoholických nápojů (max. do 10 procent)
* světlé - vyrobené převážně ze světlých sladů
* tmavé a polotmavé - z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými
* svrchně kvašené - vyrobené s použitím kvasinek svrchního kvašení - bublinky stoupají k hladině
* spodně kvašené - téměř všechna tuzemská piva jsou spodně kvašená, jsou řidší a světlejší

Obchody občas klamou

Stejná pravidla platí i pro obchodníky. Mohou nad basu výčepního budvaru pověsit ceduli Budvar 10 % a krušovický ležák označit jako "Dvanáctku" jen, když značení odpovídá. I když pivovar tuto informaci na obale neuvádí, musí ji uvést na průvodních dokladech. Výsledky kontrol potravinářské inspekce však napovídají, že obchodníci je mnohdy nerespektují. Pokud nabízejí osmistupňové pivo jako desítku, klamou tím spotřebitele.

Pivu slunce nesvědčí

Dnes už zákazník nemusí v obchodě jako dřív prohlížet skleněnou lahev proti světlu nebo ji obracet dnem vzhůru, aby se přesvědčil, zda pivo nemá zákal. Většina piv se chemicky stabilizuje a zákal se nevytváří. Předpisy blíže nespecifikují teplotní podmínky pro skladování, ale pivo stejně jako všechny potraviny musí být chráněno před slunečním světlem a mrazem. Na obale musí být kromě obvyklých informací i název skupiny (tedy výčepní, ležák, nealkoholické...), složení, datum minimální trvanlivosti, obsah alkoholu v objemových procentech, zda je pivo tmavé, světlé, polotmavé nebo řezané. Protože naprostá většina tuzemských piv je vyrobena spodním kvašením, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi.

Na rubrice spolupracují odborníci České zemědělské a potravinářské inspekce